Nedávno při hodnocení napjaté situace kolem Sýrie zaznělo, že tam nejde o boj dobra a zla, nýbrž je to boj zla a zla. Miloš Zeman, který to tak posoudil, se veze na vlně dnes velmi populární moralizace politiky a můžeme tušit, že v roli metafyzického Zla jsou pro něj dvě podoby islámu, který bez rozlišování tepe a zavrhuje. Ale v jeho výroku je racionální jádro. Obě strany konfliktu zřejmě používají odporných forem násilí i vůči civilnímu, neozbrojenému a nebojujícímu obyvatelstvu.

Současné syrské vedení je pod silným vlivem islámského směru alavitů, který se vyznačuje mimo jiné snášenlivostí vůči jiným náboženským skupinám včetně křesťanů. Syrský režim je sekulární. Radikální islamisté byli vždy proti němu. Příkladem může být povstání z roku 1982 pod vedením Muslimského bratrstva (nechvalně známého ze současného Egypta). Tyto politické islamisty, ale i jiné protivníky, například komunisty vláda asadovské rodiny tvrdě potlačovala.

O povstalcích je nejasno. Zdá se, že je to konglomerát skupin, které takticky spolupracují, ale jejich strategické cíle jsou vzdálené. Vzpomeňme na předloňské povstání v Egyptě, které povzbuzováno Západem svrhlo prezidenta Husního Mubáraka s tím, že se povstalci dostali do krvavých konfliktů po prvních svobodných volbách, které vynesly do vedení země Muslimské bratrstvo. Mezi syrskými povstalci jsou podle všeho silně zastoupeni podobní političtí islamisté, kteří se vysmějí do očí Západu, který je podporuje, pokud se nakonec zmocní vlády nad Sýrií.

V této komplikované situaci je většina odpovědných států rezervovaná. Je však několik států západního světa, které jsou rozhodnuty plnit roli globálního policajta. Je zajímavé si všimnout, které to jsou. Nejmocněji haraší zbraněmi Spojené státy americké.

V jejich čele je Barack Hussein Obama, jehož první zvolení za prezidenta bylo humanisticky smýšlejícími Evropany přivítáno s velkými nadějemi. Očekávalo se, že první prezident Afroameričan zvolený s podporou etnických menšin a demokrat po dvou obdobích agresivní republikánské vlády George Bushe mladšího změní styl americké politiky.

Podle mě dostupného hodnocení českého bezpečnostního analytika hlavním motivem americké politiky na Blízkém východě (který služebná média podle anglického úzu nazývají Středním východem) byla a je snaha udržet politický neklid včetně ozbrojených střetů v zájmu udržení cen ropy. V tom se nic změnou politické terminologie nezměnilo.