Zoufalství pravicového voliče
Adam NovákMnohem hůře než autentický levicový volič je na tom u nás autentický volič pravicový. Pravicové strany se o jeho zájmy nestarají. Nezbývá mu než vybírat mezi stranami středolevicovými.
V poslední době jsem nalezl hned několik uplakaných článků na téma, že radikální levicový volič nemá, koho by volil. Ne, že by řada argumentů v nich nebyla k věci. Ale zkusili se autoři vmyslet do postavení slušného člověka s pravicovým pohledem na svět?
Zapojte svou empatii. Představte si, že jste autentický pravicový volič (APV), pokud tedy něco takového v Česku existuje. Sníte svůj „americký sen“, věříte, že kapitalismus může fungovat, že je správné se vlastní pílí, schopnostmi a pracovitostí vypracovat a mít se lépe než ti, kteří jsou méně schopní a pracovití.
Představte si, že jste obětovali všechny úspory, dokonce se zadlužili a rozjeli vlastní podnikání. A nyní stojíte před volbou, kterou stranu hodit na konci října do urny, aniž byste tím do ní pohřbily všechny své naděje.
Pokud jste v minulých volbách uvěřili některé ze stran vládní koalice, nemůže být vaše znechucení větší: namísto slibovaného snižování daní přišlo jejich zvýšení; dluh státu opět (ještě více) narostl a Řecko se přiblížilo; státní byrokracie nebyla omezena, naopak došlo k naprostému rozvalu vcelku dobře fungujících informačních systémů, počínaje dopravním registrem, konče evidencí na Úřadech práce.
Nevím, zda z toho vyplývá nějaké poučení. Nebo zda se z toho dá odvodit politická taktika.