Jmenováním nové vlády Jiřího Rusnoka byl „vyřešen“ i spor o jmenování velvyslanců. Prezident Zeman má nyní už zcela volnou ruku k tomu, aby se mohl odvděčit svým spojencům z předvolební kampaně, v čemž mu premiér Rusnok ani ministr zahraničí Kohout nebudou bránit. Jejich další politická kariéra — ať už v ČNB či diplomacii - totiž závisí na Zemanovi. U Vladimíra Remka a Livie Klausové to tedy neskončí. Uvidíme, jak dopadne hlasování o důvěře a jaké budou další kroky prezidenta.

V tuto chvíli je však jasné, že Miloš Zeman využil politickou krizi k tomu, aby jmenoval svoji vládu, a Hrad bude také podstatným tvůrcem její zahraniční politiky. Kariérní diplomat Kohout bude muset především využít všechen svůj diplomatický um, aby žehlil prezidentovy úlety. Za prvních pár měsíců jich Zeman nasekal celkem dost (viz například jeho nedávné nevhodné protiněmecké a protiislámské výroky). Konkrétní obsah zahraniční politiky nové vlády se tedy dá zatím pouze odhadovat na základě aktivit prezidenta v této oblasti.

Bude tedy více deklaratorně proevropská (vyvěšení vlajky EU na Hradě), na praktické politice vůči EU se toho zase tak moc nezmění. Snad prezident využije zkušené diplomaty, aby mu v evropských otázkách poradili, protože jeho nedávné výroky o společné armádě či korporátní dani byly jaksi nedotažené a mimo kontext současné diskuse.

Zajímavé bude také sledovat, jak dopadne spor o státní tajemníky pro EU, minulá vláda měla totiž v důsledku sporu mezi Petrem Nečasem a Karlem Schwarzenbergem dva. Jednoho v Černínském paláci a druhého (důležitějšího) ve Strakovce.

Miloš Zeman také dohlédne na to, aby se vyřešil či alespoň posunul dlouholetý spor mezi ministerstvem zahraničí a průmyslu a obchodu o to, komu bude podřízena ekonomická diplomacie. Podpora českých exportérů je totiž jednou z jeho hlavních priorit, na své zahraniční cesty s sebou rád bere podnikatelské delegace, čemuž bude muset ustoupit i letitý důraz české diplomacie na lidská práva.

Poslední překážka, bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, padla, takže jedním z prvních kroků nového ministra zahraničí Jana Kohouta byla dohoda s ministrem průmyslu a obchodu Ciencialou o zásadách spolupráce při budování, provozování a řízení sítě zahraničních zastoupení spadající pod MPO. Jde to rychle.

Vzhledem k tomu, že Rusnokova vláda bude mít málo času, tak se bude soustřeďovat na věci, které mohou přinést brzké viditelné výsledky, a personální otázky, které utuží vazby na různé klientelistické sítě, což se bude poté uskupení SPOZ snažit zúročit ve volbách.

V souladu s postoji prezidenta tedy očekávám aktivnější roli ČR v boji proti terorismu, pokud se k tomu naskytne příležitost, a posilování pragmatické ekonomické a obchodní spolupráce. Miloš Zeman má v tuto chvíli především domácí ambice a tomu bude podřízena i zahraniční politika vlády Jiřího Rusnoka.