Zeman před poslanci jako specifická verze prezidentského populismu
Vratislav DostálPrezident Miloš Zeman v úterý vystoupil před Poslaneckou sněmovnou. V dlouhém projevu vyjmenoval nejpalčivější problémy České republiky a navrhl jejich řešení. Politologové nepochybují, že obsazuje terén, který mu podle Ústavy nenáleží.
Prezident Miloš Zeman vystoupil v úterý v Poslanecké sněmovně. Ve svém projevu připomněl některé své předvolební sliby, zastavil se u problémů, které považuje pro budoucnost České republiky za nejpalčivější, navrhl několik opatření, jež by tyto problémy mohly vyřešit a představil svůj tým poradců.
Podle expertů oslovených Deníkem Referendum bylo evidentní, že Zeman mluvil přes hlavy poslanců k občanům a stal se přímým hlasem jejich nespokojenosti. „Vyrůstá nám před očima specificky česká verze prezidentského populismu,“ uvedl pro Deník Referendum například politolog Milan Znoj.
V úvodu svého vystoupení Zeman připomněl, že se ve svém inauguračním projevu zavázal, že se jako přímo zvolený prezident pokusí přispět ke zklidnění české politické scény. Zároveň zdůraznil, že věří, kterak čeští politici napříč politickým spektrem budou schopni se dohodnout na rozumných opatřeních i tehdy, jestliže mezi nimi budou přetrvávat naprosto přirozené programové rozdíly.
Zeman také předeslal, že bude plně využívat kompetencí, které mu Ústava České republiky dává. „A to je mimo jiné pravidelná účast prezidenta republiky na zasedání vlády a pokud možno pravidelná, nebo alespoň častá účast prezidenta republiky na zasedání obou komor Parlamentu, jistě k veliké radosti těch, kdo si mě přijdou vyslechnout,“ uvedl prezident.
Podle Zemana Česká republika trpí třemi základními problémy: korupcí a rozkrádáním majetku, rostoucí nezaměstnaností a vzrůstající nedůvěrou k ústavním institucím.
Problém první: korupce a rozkrádání
„Domnívám se, že česká společnost v současné době čelí třem základním problémům," uvedl Zeman ve svém projevu před poslanci. „Prvním problémem je korupce a obecně rozkrádání, ať už soukromého, nebo státního majetku. Druhým problémem je rostoucí nezaměstnanost a konečně třetím problémem je klesající důvěra vůči ústavním institucím včetně Poslanecké sněmovny, která v současné době činí třináct procent,“ dodal.
Posléze zopakoval, že za nástroj umožňující omezit korupci považuje zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Vztahovat by se podle něj neměl pouze na politiky, nýbrž i na policejní důstojníky, státní zástupce a soudce.
„Právě zde se nemůžeme vyhnout podezření, že tito lidé jsou filtry, jimiž procházejí trestní oznámení, a že tito lidé mohou být náchylní k tomu, aby za úplatu mnohdy převyšující sedm milionů korun v lahvi od vína zastavili, nebo aspoň zpomalili trestný proces u těch, kteří ukradli miliardy," vysvětlil prezident Zeman a navrhl převzít normu, která již funguje v Německu.
„Chtěl bych - protože už jsem o tom mluvil ve svém inauguračním projevu - jenom připomenout, že si nemusíme vymýšlet nic nového. V Německu existuje obdobný zákon řadu let a jeho podstatou je, že důkazní břemeno přenáší z často málo kvalifikovaných finančních úřadů na toho, kdo má svůj majetek prokázat,“ uvedl Zeman.
„A chtěl bych vám sdělit, že jenom v roce 2011 bylo v Německu zabaveno 2 120 nelegálně získaných majetků. Místo toho, abychom se rozohňovali v boji proti korupci, bychom měli hledat nástroj, který by tuto korupci výrazně omezil, a já vám tento nástroj i na základě zahraničních zkušeností nabízím,“ zdůraznil prezident.
Problém druhý: nezaměstnanost
Druhým problémem České republiky je podle Zemana nezaměstnanost. Za klíč k řešení bídné kondice české ekonomiky a snížení nezaměstnanosti Klausův nástupce považuje investice do zdravotnictví, do školství, sportu, infrastruktury a bytové výstavby.
„Česká ekonomika je hluboce podinvestovaná. Česká ekonomika žije na dluh. Česká ekonomika preferuje spotřebu ať už vládní, nebo spotřebu domácností na úkor investic. A toto tvrzení je zcela určitě velmi nepopulární, protože investice nemají volební právo,“ uvedl Zeman.
Připomněl také, že podporuje návrhy opozice týkající se zavedení progresivního zdanění i zvýšení korporátní daně. „Nemám nic ani proti rozdělení daňových pásem na dvě skupiny, to znamená na energetické a bankovní společnosti na jedné straně a ostatní firmy na straně druhé. Na druhé straně odmítám návrhy opozice, aby se výnosy získané případným zvýšením daní přelily do spotřeby například zvýšením sociálních dávek,“ doplnil prezident s tím, že považuje za odstrašující zkušenost se třináctými důchody.
„Co znamenají investice? Jsou to především investice do lidí, to znamená do zdravotnictví, do školství, do sportu, ale také investice do infrastruktury a bytové výstavby, tedy investice s nejvyšším multiplikačním efektem, investice, které jsou jako jediné schopny rozhýbat hospodářský růst,“ vysvětlil prezident. „Jediný skutečný motor pro hospodářský růst jsou právě investice jak do lidí, tak do betonu,“ dodal.
Za třetí svou prioritu Zeman označil změnu volebního zákona. „Mluvil jsem o tom již v Senátě a jsem přesvědčen, že toto pro mne bude nejobtížnější úkol, který se budu snažit prosadit. Proč? Protože všechny parlamentní strany, ať si to přiznávají, nebo nepřiznávají, a ony si to většinou nepřiznávají, trpí tím, čemu se říká personální vyprázdněnost,“ uvedl Zeman.
Problém třetí: nedůvěra v ústavní instituce
Zeman navrhuje tři změny volebního zákona: snížení preferenčního procenta pro kandidáty, zvýšení počtu volebních krajů ze čtrnácti na pětatřicet a zavedení tzv. panašování. Zvýšení počtu volebních krajů — jehož efektem by bylo posílení většinových prvků českého volebního modelu — by podle Zemana voličům umožnilo vybírat skutečné osobnosti a nikoli bezejmenné kandidátky.
Takzvaného panašování by pak voličům umožnilo volit kandidáty napříč jednotlivými kandidátkami. „Umožněte voličům, aby volili osobnosti napříč politickým spektrem. Jste si tak jisti, že máte dobré osobnosti, tak se nemáte čeho bát. A pokud si jisti nejste, tak je to vaše smůla. Jinými slovy, toto je asi nejobtížnější, protože to vede k tomu, že by se do parlamentu za jednotlivé politické strany dostali ti lidé, kteří by na těchto kandidátkách bez ohledu na stranickou příslušnost měli největší důvěru voličů,“ vysvětlil Zeman.
Poté představil tým svých poradců. Zdůraznil přitom, že nejde o placené funkce. „Úmyslně zdůrazňuji expertní tým, nikoli placení poradci, protože placení poradci, právě proto, že jsou placeni, často souhlasí se svým šéfem jenom proto, aby nepřišli o místo a o plat. Protože je to mediálně vděčné téma, byť podle zásady, že čím méně důležitý problém, tím více se o něj zajímají novináři, dovolte mi, abych vám podle svého slibu sdělil transparentní složení svého málo početného expertního týmu,“ uvedl Zeman.
Koordinátorem týmu bude kancléř Vratislav Mynář. Poradcem pro průmysl, dopravu a stavebnictví bude prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, poradcem pro sociální politiku bude předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil, pro finanční politiku bývalý ministr financí Jiří Rusnok, pro právo a justice bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, pro zemědělství bývalý šéf JZD Slušovice František Čuba, pro energetiku Martin Nejedlý a pro zahraniční politiku ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček.
V závěru svého projevu Zeman kritizoval ministra zahraničí Karla Schwarzenberga například za to, že Česká republika nemá již rok velvyslance v Rusku. Zopakoval přitom, že hodlá i nadále plnit to, k čemu se zavázal v inauguračním projevu, tj. že bude moderátorem, nikoliv soudcem diskusí tam, kde tyto diskuse zbytečně váznou.
Zeman také zopakoval, že je stoupenec rychlejší integrace Evropské unie, přijetí Eura (za pět let) či toho, aby Česká republika byla součástí tzv. tvrdého jádra Evropské unie. „To znamená jádra se zesílenou spoluprací členů tohoto jádra, a že jsem současně vehementní odpůrce nesmyslných opatření bruselské byrokracie počínaje úspornými žárovkami a — dámy prominou — konče kvótami pro ženy, které podle mého názoru musí urážet každou schopnou ženu,“ vysvětlil Zeman
Zeman a prezidentský populismus
Podle politologů oslovených Deníkem Referendum hovořil Miloš Zeman ve Sněmovně přes hlavy poslanců spíše k občanům a stal se přímým hlasem jejich nespokojenosti.
„Zeman se sice zaklínal parlamentní demokracií, přesto sám sebe situoval do pozice člověka, který bude zprostředkovávat dialog, iniciovat vyšetřovací komise, dohlížet až na takové detaily jako jsou kulturní atašé na našich ambasádách,“ připomněl v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek.
Zemanova kritika politických stran podle něj působila dost lacině, s jediným vyústěním pro občany: „Když ony jsou neschopné, o to víc naslouchejte a důvěřujte svému přímo zvolenému prezidentovi,“ uvedl Jelínek s tím, že náměty, s nimiž Zeman přišel, by měla předkládat spíše vláda nebo parlament.
„Zeman by rád přenesl míč na jiné hřiště, než je parlamentní. Do speciálních vyšetřovacích komisí složených ze státních organizací, na tripartitu a nevím kam ještě. Jsme ale stále parlamentní demokracií a i řešení politických konfliktů by se mělo odehrávat v mantinelech parlamentní demokracie,“ vysvětlil Jelínek.
„Vyrůstá nám před očima specificky česká verze prezidentského populismu, která může Miloši Zemanovi pomoci, aby na druhou kolej odstavil politické strany, které, jak ukázal, trpí vyprázdněností, aby oslabil parlament, který, jak ironicky poznamenal, by měli být kolbištěm idejí a ne semeništěm hádek a intrik, a vládu by nejraději učinil ke svému obrazu, neboť on prostě ví, jaká má být správná hospodářská politika, což jim také od plic řekl,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Milan Znoj.
„Docela symbolicky přitom představil svůj tým poradců, abychom věděli s kým tu českou politiku hodlá postavit na nohy (anebo do latě). Zatím jsme znali jenom představení vlády u prezidenta, když ministři přejímali od prezidenta jmenovací dekrety, zdá se ale, že od Zemana prezidentem budeme mít rovněž představování hradních rádců před parlamentem, aby politici na vlastní oči viděli, kdo reprezentuje lid na Hradě,“ doplnil Znoj.
Podle Jelínka nicméně nebyl Zemanův projev originální. „Zaznělo v něm mnoho už dříve přednesených a kontroverzních myšlenek (například o úpravě volebního systému). Jako by si Zeman vedl svou, bez ohledu na okolní ohlasy,“ uvedl Jelínek. „Což je paradoxně v rozporu s jeho vzýváním dialogu,“ dodal s tím, že je tudíž otázkou, nakolik k dialogu bude Zeman vlastně nakonec přístupný.
„Kromě toho získávám dojem, že Zeman své projevy chystá dost ledabyle — u sklenky vína krátce před jejich přednesem — a od řečnického pultu se dost nechává unášet, kam jej jeho rozvinuté věty donesou,“ uzavřel Jelínek.
Jen by mne zajímalo, co a jak měl Zeman říci jinak, aby to uvedení experti neoznačili za prezidentský populismus
Nebo má mlčet?
Občas mám dojem, že jde jen o bezobsažnou nálepku.
Byl populistou de Gaulle?
Do lidí, hlavně do vzdělání a zdravotnictví, se rétoricky masivně investuje už přes 20 let. Čím to, že si pořád ti učitelé a zdravotníci stěžují na nízké platy a společenský disrespekt?
Za to do betonu, tam se neinvestuje, tam se jenom cpou peníze.
Co tahle to projednou otočit: cpát peníze do lidí a společenských aktivit a do betonu investovat pouze tam, kde z toho bude nějaký společenský užitek?
Ta paralela Napoleon/de Gaulle je nesmyslná a nevypovídá vůbec o ničem. Nesedělo by ani srovnání s Napoleonem III. — zvlášť když se ukázalo, že pro Evropu je větším nebezpečím pruský KANCLÉŘ než francouzský CÍSAŘ (sic).
"Beton opentlený populismem je zemanismus v kostce." – To je jen zkratkovitý bonmot. Z poznámky Pavla Holubce jsem se nic nedozvěděl; je to jen krajkoví slov.
Nechci tu působit jako obránce MZ, jen mi přijde paradoxní, když se ke kritice populismu (domnělého nebo skutečného) používá populistických metod.
A to jako myslíte těch 101 podplacených poslanců?
Bohužel už jedině Zeman může s určitou vahou oponovat zvěrstvům, které vláda a zkorumpovaný parlament provádějí za podpory médií.
Naštěstí jim geniální tah se spícím Schwarzenbergem nevyšel...
"Zemanovu populismu zato dobře rozumí pan Novák s těmi 101 podplacenými poslanci, s nimiž zatočí jedině velký Miloš."
Tato Vaše věta Vám možná přijde vtipná, já to ovšem vidím jako příklad demagogie.
Také když se neupřímně (manipulativně) slibují věci o kterých se ví že nepůjdou splnit nebo se zamlčí pro efekt fascinace davu že by měly negativní vedlejší účinky.
Jen nadávat na média už není jen populární ale také populistické - protože to není spojeno s řešením ale s kultem vůdce (novinář=blbec, já=genius). A k tomu opakovaná podpora Zemana většinovému systému.
Co mne ale z jiných důvodů na projevu taky trklo bylo vyhlašování prezidentské komise k fotovoltaice při souběžném sepsutí komisí parlamentích. takže jde o určitý nový politický nástroj bez zakotvených kompetencí.
A cíl ? Tenhle tunel se již stal, otázkou je jak lze odestát. A také zda nejde o signál k odvolání jakékoliv podpory k obnovitelným zdrojům jako zvyšování konkurenceschcopnosti Tahle kroekce by totiž v evropském kontextu už byla strategická věc..
Myslím, že paní Švandová ťala do živého. Některé hlavy by se měly konečně zamyslet, což ovšem v dohledné době neočekávám...
K Zemanovu populismu:
S jeho „diagózou“, totiž že: „Česká republika trpí třemi základními problémy: korupcí a rozkrádáním majetku, rostoucí nezaměstnaností a vzrůstající nedůvěrou k ústavním institucím.“ nemohu než souhlasit. Nikoli však už s tím, co Zeman navrhuje jako řešení. Majetková přiznání pro policejní důstojníky, státní zástupce a soudce, ale už nikoli pro oněch horních 10 000, kteří odklánějí své příjmy skrze daňové ráje.
Anebo progresivní zdanění a zvýšení korporátní daně. Ok, ale už nikoli použití případých výnosů těchto daní (pokud by tedy vůbec, viz. pozn výše, za něco stály) na podporu sociálního smíru.
Zemanův populismus přeci spočívá v tom, že sice často uhodí hřebík na hlavičku, ale některým hlavičkám se velice důsledně vyhýbá.
Nehledě na to, že po rétorickém zajištění „souhlasu lidu“ oněmi generalizujími výroky a bonmoty, Zeman bez obalu prosazuje svoji technokratickou verzi demokracie (investice do betonu), snaží se zajistit si svůj vliv v čerstvě nabyté prezidentské funkci a pokud možno proti sobě poštvat své protivníky (a ještě to skrývat za slovy, že „se pokusí přispět ke zklidnění české politické scény“).
Připadá vám pane Kando toto jako populismus? Mě tedy ano. Líbivými a v mnohém pravdivými hesly maskovat něco úplně jiného.
A mohl bych se otázat i já vás, co jsem se z vašich komentářů dozvěděl? Pod tímto článkem přeci především chystáte za slovo ostatní diskutéry. První váš příspěvek pod tímto článkem, ze kterého jsem se od vás něco dozvěděl, je až vaše přitakání paní Švandové o námluvách protizemanovského křídla ČSSD s TOP09.
Jinak, mě tedy přijde, že Zemanův technokratický populismus se od toho Kalouskova liší především v tom, že Zeman svou rétorikou vytváří zdání toho, že mu o onen „běžný lid“ jde, kdežto Kalouskova rétorika je rovnou programově asociální a staví na tom „že si na nic nehraje“. A pokud chcete, můžete spekulovat o nitkách, které vedou v jednom případě průmyslovým betonářům a v druhém k hazadru a finančnímu sektoru. Ale to už bychom asi odbíhali příliš daleko, a do populismu se nořili příliš hluboko.
Ke kritice populismu populistickými metodami:
Jestliže populista svými výroky adresuje lid, neměla by být i kritika populismu vyjádřena tak, aby jí rozuměl i tentýž lid? Když budu populismus kritizovat z pozice intelektuála, nejde mi při tom více o sebepotvrzení vlastní identity než o přesvědčení adresátů mého sdělení?
Je samozřejmě otázka, kdo čte komentáře na DR … povězte mi ale, jak vy chápete populismus a, pokud proti němu chcete bojovat, tak jakými prostředky?
Nabízím triviální definici populismu: je to vyjadřování toho, co chce lid slyšet. Ovšem to, co chce lid slyšet, je v čase velmi proměnlivé, ergo populismus není nic esenciálního, co "je", je to spíš situační věc — tedy je nutno se tázat kdy je a v jaké míře.
Jak proti němu bojovat? Těžká otázka a nesnadná odpověď. Nevím. Možná tím, že budeme neustále zdůrazňovat, že věci bývají nejednoznačné, opustit to černobílé ideologické vidění. Možná je to jako odpověď málo, ale lepší nemám.
Nemáte mi k čemu blahopřát, ve II. kole jsem žádného svého koně neměl. Ale je příznačné, že si to myslíte :-)
K tomu betonu. MZ to řekl v určité části svého projevu (o nezaměstnanosti) a poté, co mluvil o potřebě investic do infrastruktury a bytové výstavby s nejvyšším multiplikačním efektem. Chápu „investici do betonu“ jako nešťastnou zkratku pro potřebu investic do rozvoje zaměstnanosti
Po kritice „populismu“ MZ přišla i kritika jeho „vrávorání“ při vynášení korunovačních klenotů. Do ní se zapojili téměř všichni renomovaní komentátoři
MZ je tak zřejmě nejen populista, ale i alkoholik. Asi ano, ale nejen
V diskutovaném textu se nezmiňuje jedno z podstatných míst projevu MZ, na nějž však výše v diskuzi upozornil Jiří Dolejš. MZ vyhlásil válku solárním baronům. Chce je najít a potrestat za vykradení 200 miliard Kč ze státní kasy
Možná podcenil jejich sílu a propojenost celým politickým spektrem
Možná si všichni jen tak hrají …
Jenže historie toto osobní hledisko často narušuje, a dokonce převrací (viz ono známé: Churchill byl alkoholik, Hitler abstinent).
P.S. "Investice do betonu" je opravdu nešťastná zkratka, ale spíš je to už někdy klacek...