Hroší kůže českého občana
Josef ŠmídaAbychom vyšli ze široké společenské krize, ve které se nacházíme, musíme konečně vylézt z ulity a prosazovat své zájmy i jinak než jednou za pár let ve volbách.
České léto se pomalu probouzí. S narůstajícími teplotami, vyplavenými městy a poli, kulminujícími korupčními aférami a neonácky se vzpřímenou pravicí v průvodech, zvyšuje se etnické a sociální napětí. Když se podíváme na naši společnost plasticky z více úhlů, musí nám být jasno, že je něco sakra špatně.
Nový lidově zvolený prezident, reprezentativní hlava státu, zvládl již ve svých prvních měsících zabrnkat na strunu homofobie, antiekologie, islamofobie a nakonec i autoritativního mocnářství. Jeho nedávná odpověď německé reportérce na dotaz k uneseným Češkám v Pákistánu Alláh Akbar není nic jiného než předčasné vyvrcholení jeho politické idiocie. Už jen velmi málo událostí mě na jevišti české politické scény dokáže překvapit. Tedy až na jednu. Hroší kůže českého občana je tlustší, než se může vůbec zdát.