Kůň premiérem
Saša UhlováPokud bychom chtěli trvat na tom, že Miloš Zeman může udělat cokoli, co mu Ústava explicitně nezapovídá, proč by třeba nemohl jmenovat premiérem koně.
Už to tak vypadá, že budeme mít zřejmě vládu odborníků. Proti postupu Miloše Zemana se zvedá odpor části veřejnosti. Co na to ale odborníci? Je jeho postup v souladu s ústavním pořádkem, nebo se pohybuje už na hraně a natahuje ústavní právo na maximum? Názory jsou různé — jako téměř vždy. Podobně u ekonomů či lékařů, když na to přijde.
Postoj právníků se odlišuje podle toho, do jaké míry zohledňují širší kontext a dokáží vnímat ústavou daná pravidla jako nástroj k tomu, aby zde nebyl chaos. Miloš Zeman totiž vyloženě neporušil žádné zákonné ustanovení, postupuje však bez respektu k tradicím a zvyklostem, které jsou nutnou součástí fungování naší společnosti. Pokud by všichni aktéři dodržovali zvyková pravidla, která nejsou vždy nutně všechna písemně dána, situace by byla stabilnější.
Odpověď Sněmovny může být podobně drsná a poslanci mohou vyslovit nedůvěru vládě okamžitě poté, co bude jmenována. To se taky nikde nezakazuje. A co kdyby Miloš Zeman předsedou vlády jmenoval sám sebe, nezletilé dítě, nebo koně? Píše se o tom něco v ústavě? A co kdyby se pokoušel různými manévry prodlužovat životnost úřednické vlády až do termínu řádných voleb?
Ať už se zaměříme na jakýkoli obor lidské činnosti, který nějak souvisí s lidmi, člověkem a jeho chováním, najdeme vždy různé teorie, podpořené různými odborníky rozličných názorů. A tak se můžeme vždy donekonečna dohadovat se svými názorovými protivníky a obě strany se mohou zaštiťovat „svými“ odborníky. Kdo ale určí, kdo je ten pravý odborník, ten, který není v područí nějaké ideologie, svých zájmů, nebo uplacený?
Přeci já. Ten pravý odborník se pozná podle toho, že si myslí to, co si myslím já. Protože téměř každý z nás se nachází v pomyslném středu, od kterého se rozbíhají stanoviska a názory do dvou, či více, stran až k extrémům. Záleží jen na tom, kam střed umístíme. Většina z nás vždycky najde extrémnější stanoviska než svá vlastní.
Proto je legrační nejen to, že Miloš Zeman hovoří o vládě odborníků, ale i to, že mu politici a komentátoři oponují tím, že konkrétně tato vláda odbornická nebude. Bude to prý vláda Zemanova, nebo vláda SPOZ.
Ti praví odborníci, které by posvětil společenský konsenzus, asi ještě někde spí. Až se objeví, nebude už potřeba politiky tak, jak ji známe. Pak už nebudou různé názory na řešení ekonomické krize, na důchodový systém, míru sociálního zabezpečení, daně... Budou jen na slovo vzatí odborníci, kteří to vše vyřeší lépe než politici. Pluralita názorů se stane minulostí, budeme mít nové božstvo, kterému budeme věřit všichni bez rozdílu.
Nebo možná už nastal okamžik, kdy se ukázalo, že druhý pilíř důchodové reformy musí být povinný, sazba DPH jednotná a pracovní trh co nejpružnější? To totiž prosazuje odborník Jiří Rusnok, muž řadou svých názorů zjevně bližší odcházející vládě, nežli sněmovní opozici.
Že to nezní jako levicová řešení současné situace? Ale jsou to názory člověka, který je podle prezidenta odborníkem. Podle mnohých bude zřejmě jeho vláda levicová, neboť je to vláda Zemanova. A Miloš Zeman je levicový. Tvrdí to on, píší to o něm v novinách. Kdo se v tom má vyznat?
http://www.blisty.cz/art/69096.html
A já si neodpustím reagovat na náhravku
"A co kdyby Miloš Zeman předsedou vlády jmenoval sám sebe, nezletilé dítě, nebo koně? "
Pokud se podíváte na tuhle stránku http://vtipy.netroof.eu/post_show/13/nezaradene-obrazky/90/10/, možná zjistíte, že jistá část i kulturní veřejnosti pokládá Němcovou za, s prominutím "modrou krávu-Milku". Jaký je výrazný rozdíl, mezi koněm a krávou v parlamentu?
Bohužel pak, ať chceme, nebo ne, nejsme schopni se vymanit z vlivu médií. Manipulativnost tohoto vlivu pak dokáže zamotat hlavu nejednomu levičákovi, což bylo vidět i při volbě prezidenta. Já jsem okamžitě po skončení prvního kola uvažoval též o volbě KS. Naštěstí volba neproběhla ihned a měl jsem tedy čas se z toho dostat.
Obrana proti tomuto vlivu dle mého názoru spočívá ve zdravém tzv. selském rozumu. Nemá cenu podléhat složitým politickým konstrukcím, jsou určené jen na oblbnutí veřejnosti a to obvzláště levicového salonu, který rád hledá složité souvislosti, aby se intelektuálně vybouřil. Politika je ve své podstatě jednoduchá. Pro orientaci si stačí stále pokládat základní politickou otázku - cui prodest? - v čí prospěch se to, či ono děje, v čí prospěch ten, či onen novinářský prostitut pracuje, kdo stojí v pozadí. A protože v dnešní době není problém ověřit si, že konání, které v případě MZ nazývá koncem demokracie u svých chlebodárců nazýval jeho vrcholem, nestojí mi pak za to, jeho články číst a zabývat se nimi. Na to je život moc krátký.
Takže v zájmu vlastního zdraví a v zájmu lepší budoucnosti bych řešení viděl ve vypěstování mediální imunity, především proti všem těm soukromým médiím. Neboť tyto u nás nejsou provozovány k šíření pravdy a osvěty. Veřejnoprávní média je třeba demokratizovat, neboť jsou v katastrofálním stavu.