Kůň premiérem
Saša UhlováPokud bychom chtěli trvat na tom, že Miloš Zeman může udělat cokoli, co mu Ústava explicitně nezapovídá, proč by třeba nemohl jmenovat premiérem koně.
Už to tak vypadá, že budeme mít zřejmě vládu odborníků. Proti postupu Miloše Zemana se zvedá odpor části veřejnosti. Co na to ale odborníci? Je jeho postup v souladu s ústavním pořádkem, nebo se pohybuje už na hraně a natahuje ústavní právo na maximum? Názory jsou různé — jako téměř vždy. Podobně u ekonomů či lékařů, když na to přijde.
Postoj právníků se odlišuje podle toho, do jaké míry zohledňují širší kontext a dokáží vnímat ústavou daná pravidla jako nástroj k tomu, aby zde nebyl chaos. Miloš Zeman totiž vyloženě neporušil žádné zákonné ustanovení, postupuje však bez respektu k tradicím a zvyklostem, které jsou nutnou součástí fungování naší společnosti. Pokud by všichni aktéři dodržovali zvyková pravidla, která nejsou vždy nutně všechna písemně dána, situace by byla stabilnější.
http://www.blisty.cz/art/69096.html
A já si neodpustím reagovat na náhravku
"A co kdyby Miloš Zeman předsedou vlády jmenoval sám sebe, nezletilé dítě, nebo koně? "
Pokud se podíváte na tuhle stránku http://vtipy.netroof.eu/post_show/13/nezaradene-obrazky/90/10/, možná zjistíte, že jistá část i kulturní veřejnosti pokládá Němcovou za, s prominutím "modrou krávu-Milku". Jaký je výrazný rozdíl, mezi koněm a krávou v parlamentu?
Bohužel pak, ať chceme, nebo ne, nejsme schopni se vymanit z vlivu médií. Manipulativnost tohoto vlivu pak dokáže zamotat hlavu nejednomu levičákovi, což bylo vidět i při volbě prezidenta. Já jsem okamžitě po skončení prvního kola uvažoval též o volbě KS. Naštěstí volba neproběhla ihned a měl jsem tedy čas se z toho dostat.
Obrana proti tomuto vlivu dle mého názoru spočívá ve zdravém tzv. selském rozumu. Nemá cenu podléhat složitým politickým konstrukcím, jsou určené jen na oblbnutí veřejnosti a to obvzláště levicového salonu, který rád hledá složité souvislosti, aby se intelektuálně vybouřil. Politika je ve své podstatě jednoduchá. Pro orientaci si stačí stále pokládat základní politickou otázku - cui prodest? - v čí prospěch se to, či ono děje, v čí prospěch ten, či onen novinářský prostitut pracuje, kdo stojí v pozadí. A protože v dnešní době není problém ověřit si, že konání, které v případě MZ nazývá koncem demokracie u svých chlebodárců nazýval jeho vrcholem, nestojí mi pak za to, jeho články číst a zabývat se nimi. Na to je život moc krátký.
Takže v zájmu vlastního zdraví a v zájmu lepší budoucnosti bych řešení viděl ve vypěstování mediální imunity, především proti všem těm soukromým médiím. Neboť tyto u nás nejsou provozovány k šíření pravdy a osvěty. Veřejnoprávní média je třeba demokratizovat, neboť jsou v katastrofálním stavu.