Prezident Miloš Zeman se v pondělí zúčastnil jednání tripartity. Na pořadu jednání byla mimo jiné debata o navýšení minimální mzdy na 8500 korun. „Osobně jsem přesvědčen, že ona vláda odborníků, ať bude mít jakkoliv dlouhý mandát, v případě předčasných voleb to bude mandát asi tříměsíční, může tuto otázku minimální mzdy řešit," uvedl po jednání Zeman. Potvrdil tak, co naznačoval v nedělních Hovorech z Lán. Chystá se jmenovat vládu úředníků. 

Té přitom odmítá vyslovit podporu většina stran zastoupených v dolní komoře. Pouze Karolína Peake a její platforma LiDem si nechává pootevřená vrátka. Politici ODS a TOP 09 hovoří v souvislosti s avizovanými plány prezidenta střídavě o mimoústavním či dokonce revolučním činu, neboť Zemanův kabinet vzniká bez koordinace s politickými stranami, střídavě se Zemana snaží přitlačit do kouta, když mu prostřednictvím médií vzkazují, že než vládu úředníku, raději předčasné volby.

Opozice mezitím shání 120 podpisů nutných pro rozpuštění Poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb. Součástí nové vlády, jejíž předsedu Zeman jmenuje v úterý, by podle prezidenta měli být také zástupci tripartity. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš v rozhovoru pro Deník Referendum uvedl, že si osobně umí představit podporu úřednické vlády od KSČM za předpokladu splnění dvou podmínek.

„První podmínkou je, že to bude vláda dočasná, to znamená, že bude vládnout pouze do předčasných voleb. Druhou, stejně podstatnou podmínkou, by bylo, že by se naše strana spolupodílela na jednání o parametrech státního rozpočtu na rok 2014,“ uvedl Dolejš s tím, že si nejvyšší orgán strany, tj. Ústřední výbor KSČM, v sobotu odhlasoval jako prioritu konání předčasných voleb.

„Přítomnost prezidenta republiky Miloše Zemana na dnešním jednání tripartity je nesporně pozitivní pro posílení významu této klíčové instituce společenské solidarity. Zejména po letech oslabování jejího vlivu pravicovými vládami, které jednání se sociálními partnery braly téměř jen jako nepříjemnou přítěž,“ komentoval Zemanovu přítomnost na tripartitě předseda KSČM Vojtěch Filip.

Zdůraznil přitom, že jeho strana vnímá prezidentův postoj ve věci jmenování vlády odborníků sice jako legitimní, nicméně především pouze jako krátkodobé řešení. „To nemůže nahradit jediné, skutečně adekvátní východisko, kterým je nová vláda, vzešlá z předčasných voleb v co nejbližším termínu,“ vysvětlil Filip. Podobně KSČM chápe i diskuzi okolo minimální mzdy.

Prezident se přitom kloní ke kompromisní verzi navrhované ministryní práce a sociálních věcí Ludmilou Müllerovou, tedy k minimální mzdě ve výši 8500 korun. „KSČM dlouhodobě tvrdí, že současná dlouhotrvající diskuze může sice přinést kompromis, nicméně nepřinese skutečné řešení situace. V tuto chvíli by z našeho pohledu bylo na místě daleko razantnější zvýšení minimální mzdy, která nebyla valorizována již od roku 2007,“ zdůraznil Filip.

„Naopak se připojujeme ke společným obavám zástupců průmyslu i odborů, jak to bude dále s financováním vědy a výzkumu z evropských fondů po roce 2020. V tomto směru musí nová vláda představit zcela novou, jasně definovanou koncepci s konkrétně podloženým výhledem na kofinancování — které se v tuto chvíli zdá být ve velkém ohrožení,“ dodal Filip.

Zdůraznil také, že komunisté plně podporují slova prezidenta Zemana o nejistotě výnosnosti soukromých penzijních fondů a nesmyslnosti vstupu do II. pilíře důchodové reformy. „Dlouhodobě kritizujeme postup koalice v tomto směru a tvrdíme, že vyvádění peněz ze státního průběžného pilíře do soukromé sféry je podvodem na občanech, který má pouze vytunelovat státní rozpočet a později ožebračit i mnohé občany,“ vysvětlil Filip.

Připomněl také, že podobnou zkušenost podstoupilo Maďarsko a nyní ji prožívá Slovensko.