Média mají žně. Od úsvitu do soumraku můžeme poslouchat, sledovat a číst o amnestii. O tom, kdo ji sepsal, kdo vytvořil šablonu, kdo co kde změnil, jaký email komu kdo poslal. Dozvěděli jsme se konečně, že se na její přípravě podílel i tajemný Zdeněk Koudelka. Pavel Hasenkopf uveřejňoval napínavý seriál na pokračování na svém facebookovém profilu tak dlouho, až se probojoval do nejprestižnějšího publicistického pořadu Otázky Václava Moravce. Sice stále nevíme, kdo je přímým autorem konkrétního znění článku dvě, tedy oné zlopověstné abolice, to ale novináři určitě časem vyšťourají a nebo nám Pavel Hasenkopf předloží nějaký další materiál alespoň se jménem počítače. Na druhou stranu je možné, že se to jen tak nedozvíme, protože na ministrem Blažkem ohlášený duel Koudelka — Hasenkopf se druhý jmenovaný drze nedostavil.

Vedou se debaty, zda Zdeněk Koudelka psal podkladové texty pro exprezidenta v době, kdy byl poradce, kdy byl státní zástupce, kdy byl ministerský stážista nebo jakou roli zrovna hrál. Nic z toho, o čem se mluví, není důležité. Je zcela irelevantní, zda ministr Pavel Blažek věděl či nevěděl, na čem stážista Koudelka pracuje, zda tento využil či zneužil počítač ministerstva spravedlnosti či svou pracovní dobu a podobně. Toto vše jsou, musím to tak napsat, pitomosti. A jsou to pitomosti, které odklánějí pozornost od skutečně důležitých otázek, a to jak na Pavla Blažka, tak, a to především, na Petra Nečase a celou vládu.