Velká injekce do státem spoluvlastněných bank, soubor mimořádných daní a plán několika privatizací tvoří dle agenturních zdrojů jádro strategie, kterou chce nová středolevicová vláda zachránit slovinské hospodářství. S prvotní verzí plánu má být ve čtvrtek seznámena Evropská komise. Vláda pak bude strategii dotvářet a po zohlednění zpětné vazby uskutečňovat. První z opatření by měla být zavedena v průběhu června.

„Stále věříme, že si Slovinsko dokáže pomoci samo (...) a že nebude muset požádat o záchranný úvěr (...) Zhodnotili jsme všechny alternativy, ale současná hospodářská nám bohužel nenabízí moc prostoru,“ řekla na poslední tiskové konferenci Alenka Bratušková, slovinská premiérka.

Krize v eurozóně a zbytku Evropy dopadá těžce na slovinský průmysl, služby i domácnosti. Nejvážnějším problémem jsou však dle ekonomů aktuálně slovinské banky. Tři největší z nich, jež dosud kontroluje alespoň z části stát, tíží nesplacené úvěry, jejichž celková výše přesahuje sedm miliard eur (175 miliard korun). To odpovídá 20 procentům slovinského HDP.

Vláda chce v rámci záchranné strategie banky očistit, a to převedením části problémových úvěrů do zvláštní státní instituce — tzv. špatné banky. Na překonání zbylých potíží dostanou banky finanční příspěvek v celkové výši 900 milionů až 1,3 miliard eur (22,5 až 30 miliard korun).

Druhá největší banka — Nova KBM — bude následně zprivatizována. Rozprodej státního podílu čeká též největšího telefonního operátora v zemi — Telekom Slovenia. Privatizovány pak mají být ještě další dvě až tři společnosti. Ty ale vláda dosud nejmenovala.

Další opatření

Podle agenturních informátorů počítá strategie také se zavedením zvláštních protikrizových daní, jež mají z části doplnit finance uvolněné na injekci do bank a z části posloužit k hospodářským stimulům. Vláda si největší výnos slibuje od dodatečného zdanění příjmů fyzických osob. Dle plánu by mělo být provedeno progresivním způsobem (0,5 až 5,0 procent ze mzdy) a uplatňováno po 18 měsíců.

Mimo to chce kabinet zavést několik menších majetkových daní a dle některých zdrojů i zvýšit DPH. Zde má jít konkrétně o nárůst z 20 na 22 procent.

Sama Bratušková ještě v pondělí uvedla, že vláda vyjednává s odbory o 5procentním snížení platů státních zaměstnanců a zvažuje, že prodlouží platnost současného zmražení penzí.

Reakce odmítavá

Jak již naznačeno, plán bude v průběhu května ještě konkretizován a upravován; jeho současná podoba je ovšem kritizována ze všech stran. Podle ekonomů středního proudu spoléhá příliš na výnosy z nových daní a v privatizacích je málo ambiciózní. Podle levicových komentátorů sníží citelně kupní sílu slovinské společnosti, a v důsledku prohloubí recesi.

Obhájci vládního přístupu namítají, že Slovinsko nemá opravdu na vybranou. Prioritou je nyní vyhnout se defaultu, o němž se otevřeně mluví na hospodářských fórech již druhý měsíc — od doby, kdy se odpoutala pozornost od problémů Kypru. Možnosti vlády přitom omezila i ratingová agentura Moody’s, která před několika dny snížila hodnocení slovinských dluhopisů na úroveň „junk“. Učinila tak — kromě jiného — právě s poukazem na situaci v bankovnictví.

Konečně zpravodajové přímo ve Slovinsku připomínají, že plán určitě nepřivítá ani tamní veřejnost. Bratušková stanula v čele vlády s příslibem zásadní změny přístupu, tu ale strategie nepřináší. Ve slovinské společnosti se šíří už od loňského podzimu obecná nedůvěra ke všem politikům a přesvědčení, že stávající problémy nedokážou, resp. nechtějí vůbec řešit. Neklesající nezaměstnanost (nyní 13,5 procenta) a hospodářská recese trvající od roku 2011 pak tyto nálady dále soustavně posiluje.

Další informace:

Reuters Slovenia sees deficit surge; plans tax hikes, privatisation

AFP 'Action plan' due for eurozone straggler Slovenia

The Guardian Slovenia sell-off planned in attempt to avoid bailout

BBC News Slovenia seeks to avoid EU bailout

The Slovenia Times No Deal on Fiscal Rule