Velká injekce do státem spoluvlastněných bank, soubor mimořádných daní a plán několika privatizací tvoří dle agenturních zdrojů jádro strategie, kterou chce nová středolevicová vláda zachránit slovinské hospodářství. S prvotní verzí plánu má být ve čtvrtek seznámena Evropská komise. Vláda pak bude strategii dotvářet a po zohlednění zpětné vazby uskutečňovat. První z opatření by měla být zavedena v průběhu června.

„Stále věříme, že si Slovinsko dokáže pomoci samo (...) a že nebude muset požádat o záchranný úvěr (...) Zhodnotili jsme všechny alternativy, ale současná hospodářská nám bohužel nenabízí moc prostoru,“ řekla na poslední tiskové konferenci Alenka Bratušková, slovinská premiérka.

Krize v eurozóně a zbytku Evropy dopadá těžce na slovinský průmysl, služby i domácnosti. Nejvážnějším problémem jsou však dle ekonomů aktuálně slovinské banky. Tři největší z nich, jež dosud kontroluje alespoň z části stát, tíží nesplacené úvěry, jejichž celková výše přesahuje sedm miliard eur (175 miliard korun). To odpovídá 20 procentům slovinského HDP.

Vláda chce v rámci záchranné strategie banky očistit, a to převedením části problémových úvěrů do zvláštní státní instituce — tzv. špatné banky. Na překonání zbylých potíží dostanou banky finanční příspěvek v celkové výši 900 milionů až 1,3 miliard eur (22,5 až 30 miliard korun).

Druhá největší banka — Nova KBM — bude následně zprivatizována. Rozprodej státního podílu čeká též největšího telefonního operátora v zemi — Telekom Slovenia. Privatizovány pak mají být ještě další dvě až tři společnosti. Ty ale vláda dosud nejmenovala.