Je to přibližně patnáct měsíců, kdy se zde pokládala podobná otázka — Bude válka? Tehdy se jednalo o eventualitu, kterou přinášelo napětí v íránsko-amerických vztazích. Z obou stran padala silná slova; obě strany působily dojmem, že se plnohodnotně chystají.

Nakonec z toho naštěstí nebylo nic, a i když Írán stále pokračuje v rozvoji svého jaderného programu, je tzv. červená linie, po jejímž dosažení slibují tu Izrael, tu Spojené státy zasáhnout vojensky, půlrok co půlrok odsouvána.

Jak řekl v březnu jeden z izraelských přestavitelů Danu Williamsovi z Reuters: „The red line was never a deadline.“

Nyní tu máme napějí v Koreji. V čem je situace jiná? Režim KLDR učinil řadu zneklidňujících kroků: v únoru uskutečnil třetí jaderný test, čímž podnítil zpřísnění sankcí OSN; v březnu vypověděl dohody o neútočení s Jižní Koreou, pohrozil preventivním jaderným úderem Spojeným státům a odstřihl dvě horké linky — nejprve civilní do Soulu, a poté i vojenskou na zástupce jihokorejské armády.