Korejsko-americké manévry skončily, chystají se další

Krátce po skončení posledních manévrů u hranic KLDR se jihokorejští představitelé nechali slyšet, že budou v demonstračních nácvicích pokračovat. Médiím se ani týden po útoku na Jon-pchjong nepodařilo shodnout na jeho pozadí. Na ostrov mezitím přijely davy novinářů.

(pjed)

01.12.2010 20:32

A2

Plavidla obou Korejí zůstávají v pohotovosti. Foto archiv PACOM, flickr.com

U sporné hranice obou Korejí ve Žlutém moři skončily společné manévry námořnictva Jižní Koreje a Spojených států. Stalo se tak v noci z úterý na středu středoevropského času. KLDR nazvala cvičení ve sporných vodách snahou imperialistů o znovurozpoutání války a podle agenturních komentářů se ještě zvýšilo napětí, které v oblasti panuje od bombardování jihokorejského ostrova Jon-pchjong severokorejskými děly minulé úterý.

Manévry začaly v neděli. Jejich součástí byl i nácvik invaze na poloostrov.

K žádnému výjimečnému incidentu během operace nedošlo. Jižní Korea nicméně oznámila na příští týden opět „rutinní dělostřelecké cvičení“, které má „posílit obrannou připravenost vůči jakýmkoliv dodatečným provokacím Severní Koreje“.

Podle nejmenovaného zdroje BBC v jihokorejské armádě jsou navíc plánovány i další společné manévry s americkým loďstvem, nejspíše na konec prosince. V oblasti také zůstává americká letadlová loď USS George Washington.

Napětí v oblasti se – alespoň oficiálně – snaží utlumit Čína, která již od minulého týdne vyzývá všechny strany, aby se vyvarovaly neuvážených kroků a obnovily někdejší rozhovory o míru. Jižní Korea a Spojené státy to dosud odmítají.

V Pekingu také od konce minulého týdne zůstává hlavní poradce severokorejského vůdce Kim Čong-ila pro zahraniční politiku – de facto ministr zahraničí KLDR.

Kdo začal? Jsou čtyři verze
Na samotném Jon-pchjongu byla o víkendu ukončena téměř úplná evakuace třinácti set obyvatel. Zbytku starousedlíků, který odmítl opustit domovy, byly dopraveny zásoby na několik týdnů. Na ostrov přibyly také přibližně čtyři stovky zahraničních novinářů.

Během posledního severokorejského bombardování zemřeli čtyři lidé: dva vojáci a dva civilisté. Na dvacet lidí bylo zraněno.

Ředitel jihokorejské zpravodajské služby Won Sej-hun se při úterním slyšení v parlamentním výboru nechal slyšet, že „je velmi pravděpodobné, že sever uskuteční další útok“. Pozadí stěžejního incidentu z minulého týdne je ale stále neznámé.

Agentury zmiňují v zásadě tři výklady: dle prvního šlo o naplnění rozkazu jednoho ze severokorejských generálů, který se vzepřel centrálnímu vedení; dle druhého o přesah vnitřního sporu o nástupnictví a vliv, který se mezi severokorejskou generalitou nyní vede. Podle třetí interpretace stála za bombardováním snaha KLDR demonstrovat vlastní sílu a takzvaná diplomacie na hraně nože, kterou je Kimův režim od devadesátých let proslulý.

Sami severokorejští představitelé nejprve útok popírali. Poté uvedli, že šlo o odpověď na neustálé vojenské provokace jihu, konkrétně na předposlední námořní manévry, jež právě v té době probíhaly.

Státní média v KLDR vydala nakonec zprávu, že odstřelování předcházela salva, již měla jihokorejská plavidla vypálit do severokorejských vod. To podle některých nezávislých médií potvrdila i sama jihokorejská vláda, v agenturním zpravodajství se ale nic podobného neobjevilo. Na sklonku minulého týdne sice odstoupil jihokorejský ministr obrany, oficiálně se tak ale stalo kvůli tomu, že jihokorejská armáda nereagovala na útok dosti pružně an důsledně.

Prezident Korejské republiky I Mjong-bak již dříve slíbil, že na jakoukoliv další provokaci odpoví jeho země raketovým útokem. Co nejtvrdší postup zároveň požadují i jihokorejští veteráni, kteří v posledních dnech hlasitě demonstrovali v Soulu.

Válka neválka
Korejská republika na jihu a Korejská lidově demokratická republika na severu nemají od války v letech 1950–1953 uzavřenu mírovou smlouvu. Hranice je vymezena pouze provizorní dohodou, v podstatě nařízením OSN. Zatímco na souši jde o opevněnou a neprostupnou linii, na moři je její průběh sporný. Kousek od této hranice leží i napadený ostrov Jon-pchjong, který KLDR formálně považuje za kus svého území.

Mezi zeměmi se v posledních letech vedla mírová jednání. Šlo o takzvané šestistranné rozhovory, kterých se vedle obou Korejí účastnily i Spojené státy, Čína, Rusko a Japonsko. KLDR však jednání v dubnu opustila a její představitelé vyjádřili ochotu jednat přímo se Spojenými státy. To vláda Baracka Obamy odmítla.

Severní Korea platí za jednu z nejzbídačenějších zemí světa a tamní režim za modelovou diktaturu. Stát ale disponuje obrovskou armádou v síle jednoho milionu a 106 tisíc mužů i žen, třemi a půl tisíci tanky, třiašedesáti ponorkami, 388 bitevními letouny a také jadernými zbraněmi. Odborníci se doposud přou, zda vědci a technologové v KLDR svedou vyrobit spolehlivou mezikontinentální střelu s jadernou hlavicí, která by doletěla až do USA.

Armáda Korejské republiky čítá 687 tisíc mužů v aktivní službě a tři miliony v záloze. Spojené státy mají na Korejském poloostrově bezmála šestadvacet tisíc vojáků. Barack Obama již Soulu vzkázal, že v případě napadení budou Američané spojence bránit.


Další informace:
BBC News South Korea and US 'plan more drills' amid N Korea fear
The Guardian North Korea highly likely to attack again, South Korea warns
The Guardian South Korean defence minister quits over response to North Korean attack
GR TV South Korea Admits to Firing Shells at North Korea


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.