Jižní Korea varuje KLDR: Ještě jednou a odpálíme rakety

Petr Jedlička

Jihokorejský prezident I Mjong-bak vzkázal severnímu sousedovi, že na jakoukoliv další vojenskou provokaci odpoví raketovým úderem. Média současně doplnila další informace o úterním útoku na jihokorejský ostrov Jon-pchjong.

Dojde-li k další severokorejské provokaci, odpoví Jižní Korea raketami. Těmito slovy jihokorejského prezidenta I Mjong-baka uzavírají tiskové agentury zpravodajskou smršť, která se strhla po úterním dělostřeleckém útoku KLDR na jihokorejský ostrov Jon-pchjong.

I Mjong-bak strávil většinu úterka ve zvláštním krytu v Soulu, kde se společně s vládou radil o dalším postupu. V prvních prohlášeních vyzýval ke klidu a sliboval zabránit eskalaci. Podobný apel vydaly i všechny zainteresované velmoci.

Jihokorejská armáda byla nicméně ihned uvedena do stavu nejvyšší pohotovosti a prezident svoje vyjádření postupně přiostřil.

„Tentokrát může být severokorejská provokace nahlížena jako vpád na území Jižní Koreje. To je věc nejvyšší závažnosti. Navíc došlo i k nevybíravému útoku na civilní cíle,“ řekl I Mjong-bak odpoledne.

V noci (u nás v podvečer) pak ještě dodal, že nařídil ztrestat Severní Koreu za útok konkrétními činy, a ne jen slovy.

Tři mrtví, 19 zraněných

Severokorejské bombardování začalo přibližně o půl sedmé ráno středoevropského času a trvalo asi hodinu. Na jonpchjongskou námořní základnu a její okolí dopadlo na padesát dělostřeleckých granátů. Dva jihokorejští mariňáci byli zabiti, šestnáct vojáků a tři civilisté zraněni.

Jihokorejská děla vyslala po útoku odvetnou salvu. Počet severokorejských obětí však není hlášený.

Na ostrově vznikl po útoku chaos, který se ale postupně podařilo zvládnout. Přibližně deset domů zachvátil požár, oblast zahalil dým. Blíže neurčený počet z dvanácti set jonpchjongských obyvatel se pokusil urychleně odplout na rybářských lodích. Většina se však podřídila správcům pořádku a uchýlila se do některého z dvaceti tamních krytů.

Kdo začal?

Podle ranních zpráv tiskových agentur severokorejští představitelé útok nejprve popírali. Poté uvedli, že šlo o odpověď na neustálé vojenské provokace jihu, konkrétně na námořní manévry, jež právě u jihokorejských břehů probíhají.

Státní média v KLDR vydala asi v poledne našeho času zprávu, že odstřelování předcházela salva, již měla jihokorejská plavidla vypálit do severokorejských vod.

Cvičení nebylo ani po útoku přerušeno. Severokorejští generálové se pak nachali slyšet, že na jakékoliv narušení hranice drtivě odpoví, i když by šlo jen o překročení „tisíciny milimetru“.

V médiích mimo hlavní proud se v této souvislosti objevila i hypotéza, že útok KLDR mohl nařídit některý z generálů nezávisle na vůli čelních představitelů státu.

Třetí incident v řadě

Agentury dále připomínají, že jde již o třetí z významných násilných incidentů, jenž mezi zeměmi tento rok vznikl. Prvním bylo potopení jihokorejské korvety Čchonan severokorejským torpédem v březnu. Zemřelo při něm šestačtyřicet námořníků, ovšem Severní Korea odpovědnost za útok stále odmítá. K druhému střetu došlo v říjnu v provincii Kangwon-do, kde se jednotky zapojily do regulérní přestřelky.

BBC i AP rovněž upozorňují na složitou situaci, ve které k incidentu dochází. V KLDR se jedná o vystřídání Kim Čong-ila nejmladším synem Kim Čong-unem a probíhají kádrové čistky. Minulý týden se zároveň ukázalo, že režim instaloval v jaderném komplexu v Jongbjonu dva tisíce centrifug na obohacování uranu, které by mohly být již zprovozněny.

V reakci na toto odhalení jihokorejský režim uvedl, že zvažuje žádost o rozmístění taktických jaderných zbraní z USA na svém území.

Válka neválka

Korejská republika na jihu a Korejská lidově demokratická republika na severu nemají od války v letech 19501953 uzavřenu mírovou smlouvu. Hranice je vymezena pouze provizorní dohodou, v podstatě nařízením OSN. Zatímco na souši jde o opevněnou a neprostupnou linii, na moři je její průběh sporný. Kousek od této hranice leží i napadený ostrov Jon-pchjong.

Mezi zeměmi se v posledních letech vedla mírová jednání. Šlo o takzvané šestistranné rozhovory, kterých se vedle obou Korejí účastnily i Spojené státy, Čína, Rusko a Japonsko. KLDR však jednání v dubnu opustila a její představitelé vyjádřili ochotu jednat přímo se Spojenými státy. To vláda Baracka Obamy odmítla.

Severní Korea platí za jednu z nejzbídačenějších zemí světa a tamní režim za modelovou diktaturu. Stát ale disponuje obrovskou armádou v síle jednoho milionu a 106 tisíc mužů i žen, třemi a půl tisíci tanky, třiašedesáti ponorkami, 388 bitevními letouny a také jadernými zbraněmi. Odborníci se doposud přou, zda vědci a technologové v KLDR svedou vyrobit spolehlivou mezikontinentální střelu s jadernou hlavicí, která by doletěla až do USA.

Armáda Korejské republiky čítá 687 tisíc mužů v aktivní službě a tři miliony v záloze. Spojené státy mají na Korejském poloostrově bezmála šestadvacet tisíc vojáků. Barack Obama již Soulu vzkázal, že v případě napadení budou Američané spojence bránit.

Další informace:

BBC News S Korea warns North after clash

BBC News Koreas in border artillery clash

BBC News North Korean artillery hits South Korean island

BBC News North Korea: Are alarm bells ringing?

The Guardian North Korea fires on South Korea — live coverage

The Guardian North Korea: a deadly attack, a counter-strike — now Koreans hold their breath

AP NKorea fires artillery onto SKorean island, 1 dead