Od oznámení volebních výsledků v Itálii uplynulo již dvaačtyřicet dní; Italové však stále nevědí, kdo bude v jejich zemi vládnout. Lídr levicového volebního bloku, jenž získal v únoru nejvíce hlasů, — předseda (sociálně)Demokratické strany Pier Luigi Bersani — přiznal, že jeho vyjednávání s radikálními demokraty z Hnutí pěti hvězd skončilo bez úspěchu. Lépe se přitom nevedlo ani lídrovi pravicového bloku Silviu Berlusconimu, který bez mandátu, leč neméně intenzivně jednal o velké koalici.

Krom těchto variant nabízí stávající poměr sil už jen dvě nouzová řešení: vládu (polo)úředníků, jež prosadí několik systémových reforem — a zvláště nový volební zákon —, a co nejvčasnější opakování voleb.

Prezident Giorgio Napolitano se dle zpráv z posledních dní kloní spíše k první variantě. Minulý víkend oznámil jmenování desetičelnné „rady moudrých“, která sestává ze dvou expertních panelů. První zahrnuje právníky z hlavních italských stran a má se pod vedením profesora ústavního práva Valeria Onidy zaměřit na přípravu politicko-institucionálních reforem. Druhý tvořený experty na hospodářství a sociální otázky má připravit konkrétní opatření ke stimulaci, resp. ke stabilizaci těchto odvětví.

Není jasné, zda bude případné výstupy rady předkládat do parlamentu regulérní vláda, anebo kabinet podobný vládě Maria Montiho, jež vládne Itálii doposud, i když už od prosince v demisi. Podle Napolitana je nicméně třeba konat.

„Chci ještě jednou zdůraznit, že je bezpodmínečně nutné, aby si všechny politické strany uvědomily závažnost a naléhavost problémů, jimž země čelí (...) Zřízené skupiny jsem požádal, aby připravily takové návrhy, jež budou moci politické strany podpořit (...) a které vytvoří základ pro práci nového kabinetu,“ řekl Napolitano na víkendové tiskové konferenci.

Volební potíž

Většina Italů upřednostňuje podle posledních průzkumů naopak druhé nouzové řešení — opakování voleb. Podle agentury SWG jej vnímá jako nejlepší východisko asi 50 procent respondentů; (polo)úřednickou vládu přitom podporuje jen 35 procent dotázaných.

Jak ale připomínají znalejší komentátoři, věc má ústavní háček — 18. dubnem počínaje má totiž italský parlament volit nového prezidenta, a ten součaný — Napolitano — jej už rozpustit nemůže. Podle italské ústavy prezident v posledním půlroce mandátu příslušnou pramoc ztrácí.

Jedinou cestou k rychlým volbám by tedy byla Napolitanova rezignace a jejich vyhlášení jeho zástupcem; Napolitano se ale dal už na konci března slyšet, že z funkce neodejde. Argumentoval přitom ve výše uvedeném duchu — že země potřebuje rychlé reformy a že by k výraznému uspíšení voleb stejně nedošlo.

A dál?

Italští publicisté shrnují perspektivy dalšího vývoje následovně: Bersani, resp. jeho lidé se budou stále snažit o koalici s Hnutím pěti hvězd, nebudou ale již oslovovat vedení Hnutí, nýbrž jednotlivé senátory. Levicový blok má totiž díky volebnímu bonusu pro vítěze jistou většinu v Poslanecké sněmovně a v horní komoře mu chybí jen málo hlasů, neboť jej podporuje i část doživotních senátorů. Teoreticky by si tak vystačil i s několika přeběhlíky. 

Lídr Hnutí pěti hvězd Beppe Grillo v minulém týdnu uvedl, že „nemá význam popírat“, že v jeho uskupení už několik „nahlodaných“ je. I přes Bersaniho neúspěch v oficiálním vyjednávání tak stále není myšlenka spojenectví levice s radikálními demokraty mrtvá.

Vedení Hnutí i většina jeho zákonodárců se budou naopak klonit k určité variantě plánu prezidenta Napolitana — takové, v níž by se návrhy „moudrých“ podobaly co nejvíce návrhům z jejich programu. Hnutí pěti hvězd ostatně už od předvolební kampaně tvrdí, že je záhodno připravit nejdříve nejdůležitější reformy, a teprve po jejich schválení debatovat o nové vládě.

Grillo osobně přitom bez ustání zdůrazňuje, že by se Hnutí nemělo účastnit žádné vlády, kterou sestaví zkompromitovaní politikové — což jsou dle jeho vidění všichni vedoucí představitelé hlavních stran.

Berlusconiho pravice bude pak pokračovat v oficiálních výzvách k utvoření velké koalici; tuto variantu však komentátoři vnímají jako velmi nepravděpodobnou. Jeden z nejvýraznějších představitelů Bersaniho Demokratické strany — starosta Florencie a v současnosti nejpopulárnější italský politik Matteo Renzi — sice vyzval stranické vedení, aby „přestalo plýtvat časem“ a jasně řeklo: buď velká koalice, nebo volby; každý ze zkušenějších zástupců levice ale ví, že by jim voliči spojení s Berlusconim nedopustili.

I sám proslulý italský expermiér ostatně už dnes nic pro vznik koalice nedělá. Podle reportérů listu Corriere della Sera věnuje svůj čas dílem objíždění země a jakési kvazipředvolební kampaní a dílem přípravě na prezidentskou volbu. I Berlusconiho polední výrok, že levice ovládla obě komory parlamentu, a kdyby získala i prezidenta, šlo by o puč, na nějž by bylo třeba odpovědět rozsáhlou protestní mobilizací, dává dle komentátorů tušit, že se hlavní politický boj v Itálii v příštím měsíci nepovede o vládní koalici, ale právě o prezidentský post.

Další informace:

Corriere della Sera Napolitano in Storm’s Eye

BBC News Italy: Napolitano invites 'select group' on cabinet

ANSA Grillo says dissent among M5S 'legitimate'

ANSA Renzi sees popularity grow, opinion poll

ANSA Berlusconi wants grand coalition to bring 'stability'

The Guardian Italian leader Pier Luigi Bersani fails to form government

ANSA Berlusconi insists on coalition as Napolitano bid starts

ANSA 'Impossible' for Italy to move ahead without government

ANSA Some 50% of Italians ready to vote again