Italia. Bene Comune — Itálie. Obecné blaho, Itálie. K užitku všech, či Itálie. Ve prospěch celé společnosti. Tak se dle různých překladů nazývá nová volební aliance italské (sociálně)Demokratické strany, Italské socialistické strany a levicově zeleného uskupení Levice Ekologie Svoboda. Spojenectví vzniklo formálně už v říjnu. Teprve otevřené koaliční primárky z posledních dní ale objasnily, kdo a z části i jak jí povede. 

„Po sečtení více než osmdesáti procent hlasů je zřejmé, že se Pierovi Luigimu Bersanimu (...) bývalému komunistovi s typickým cigárem v ústech (...) podařilo porazit i nejsilnějšího z vyzyvatelů — mladého starostu Florencie Mattea Renziho,“ píše v pondělní zprávě John Hooper, římský dopisovatel listu The Guardian.

„Koalici teď čekají debaty nad programem a formulace alternativy vůči pravici i politice dnešní poloúřednické vlády Maria Montiho,“ uvádí redaktoři listu Corriere della Sera.

Nový lídr chce podle vlastních slov přednostně zajistit, aby uskupení jasně sdělilo, co po eventuálním převzetí moci změní. Pak se prý zaměří na přípravu systémové reformy, která má otevřít politiku více lidem.

„Levý střed si musí vyjasnit svůj vztah k vládě a k žádoucím, resp. nežádoucím změnám (...) Dále je nutné uvolnit prostor pro novou generaci,“ vybírá z Brsaniho slov agentura ANSA.

Dnes by zvítězili

Přesné datum italských parlamentních voleb nebylo dosud stanoveno; podle pozorovatelů však musí proběhnout do dubna 2013 a očekává se, že budou vypsány na březen. Kdyby se hlasovalo nyní, získala by Italia. Bene Comune podle průzkumů většinu v obou parlamentních komorách.

Znalci však před přílišným jásotem na levici varují. Těžko předvídatelný, neboť na účasti a dalším průběhu krize závislý je podle nich výsledek druhého z nyní oblíbených uskupení, tzv. Hnutí pěti hvězd. To s příslibem zásadních demokratizačních reforem a referenda o setrvání v eurozóně vede známý komik a blogger Beppe Grillo.

Dlouho nejsilnější italská strana Lid svobody, kterou založil Sivio Berlusconi, se nyní v čele s Angelinem Alfanem drží na třetím místě. Její volební vyhlídky si ale komentátoři spojují s dalším nevypočítatelným faktorem — s chováním samotného Berlusconiho. Ten se — navzdory předchozím prohlášením — stále rozmýšlí, zda-li nebude přeci jen ještě za svoje uskupení kandidovat.

Italskými médii se ovšem šíří i dohady, že si chce výstřední expremiér založit úpně novou stranu. Ta by údajně měla prosazovat politiku, po které volají italští podnikatelé.

Nová levice?

Dosavadní střety a debaty uvnitř nové levicové koalice zaujaly jak novináře, tak širší angažovanou veřejnost. Pozorovatelé se shodují, že stěžejní (programová) profilace teprve uskupení čeká. Leccos však odhalily i čerstvě skončivší primárky.

Bersani, jenž si otevřené volby lídra prosadil a nakonec i vyhrál, je zkušený politik, znamenitý organizátor a typický sociální demokrat. Stál v čele několika ministerstev, od podzimu 2009 je rovněž tajemníkem Demokratické strany. Mezi odboráři i tradiční levicí se těší obecnému uznání. Do čela nového uskupení se ovšem nedostal automaticky.

Renzi, který je z hlediska ekonomického myšlení spíše labouristou blairovského typu, vstoupil do primárek s ostrou kritikou celé levicové garnitury. Ta se podle něj nedokázala prosadit vůči minulým vládám Silvia Berlusconiho, a dnes tak doslova „patří do šrotu“. 

S výzvou ke generační výměně v čelech levicových stran se Renzimu podařilo zmobilizovat široké občanské hnutí. To pak přimělo Bersaniho k aktivní obraně v debatách a média k rozsáhlým analýzám souboje.

„Má obdivuhodnou energii (...) a v lecčems i pravdu. Stále se učíme (...) rozhodně se budeme muset více otevřít novým levicovým proudům a zájemcům o politiku,“ uvedl po dotazu na „Renziho efekt“ Bersani, krátce po oznámení výsledků voleb.

Primárky táhnou

Vlastní hlasování v primárkách probíhalo ve dvou kolech. V prvním (25. listopadu) si mohli příznivci levice, kteří se nechali zaregistrovat, zvolit z pětice uchazečů. Vedle Bersaniho a Renziho kandidovali ještě Nichi Vendola ze strany Levice Ekologie Svoboda, který se přihlásil k důsledně socialistické politice, přímé demokracii a myšlenkám hnutí Occupy, spíše středový Bruno Tabacci z liberální Aliance pro Itálii, jež se k levicové koalici zřejmě v budoucnu připojí, a Laura Puppatová — známá ekoložka, která je v současnosti starostkou městečka Montebelluna. Ve druhém kole (2. prosince) se potom střetli už jen dva zmínění favorité.

S přípravou primárek pomáhalo na 100 tisíc dobrovolníků a provázely je četné diskuse. Dvě velké debaty, při nichž si otázky kladli i kandidáti navzájem (resp. jejich týmy), přenášela televize RAI.

Podobně jako před rokem ve Francii, kde si stoupenci tamní levice vybírali svého prezidentského kandidáta, zvýšily italské primárky zájem veřejnosti o levicové přístupy a politiku obecně. To se dle znalců projevilo i na účasti při hlasování. Prvního kola se zúčastnily více než tři miliony Italů. V druhém přišly hlasovat dva miliony 700 tisíc lidí.

Renzi a jeho lidé si během souboje několikrát stěžovali na administrativní překážky, jimiž stranické sekretariáty údajně znemožňovaly desetitisícům lidí hlasovat. I Renzi nicméně nakonec uznal mandát vítěze získaný v poměru 60,7 ku 39,3 procentům hlasů a Bersanimu poblahopřál.

„(Bersani) zvítězil jednoznačně. Na tom spory o pravidla hlasování nic nezmění. Byl to velký souboj, teď ale končí. Vracím se k tomu, co jsem dělal před ním (...) a to s úsměvem na tváři,“ uvedl florentský starosta v povolebním prohlášení.

Další informace:

Corriere della Sera Bersani Wins Centre-left Primaries to Stand for Premiership

ANSA Bersani relishing prospect of Berlusconi tussle

ANSA Bersani, Renzi rule out forming centre-left election ticket

The Guardian Pier Luigi Bersani to be centre-left candidate in Italy's general election

BBC News Italy vote: Bersani leads left's primary vote