Francouzští socialisté rozhodli: Sarkozyho vyzve Hollande
Petr JedličkaFrancouzská reformní levice si zvolila za prezidentského kandidáta zkušeného politika s civilním charismatem. Podle komentátorů se ale musí připravit i na útoky na své slabiny.
V historicky prvním otevřeném výběru prezidentského kandidáta francouzské Socialistické strany (PS) zvítězil François Hollande. Stalo se tak v neděli 16. října. Známý poslanec, generální tajemník PS z let 1997 až 2008 a někdejší starosta města Tyl (Tulle) se nyní začne s mandátem nejsilnějšího opozičního uskupení připravovat na jeho naplnění: jarní volební střetnutí o funkci příští hlavy státu.
Komentátoři zpravodajského servisu France 24 popisují Hollanda jako klidného muže civilního charismatu, člověka se smyslem pro humor, středolevicovými názory a znamenitou schopností debatovat.
Hollande sám chce svoji prezidentskou vizi postavit na inovativních přístupech k tradičním levicovým tématům, přeměně daňového systému do spravedlivější podoby a na mobilizaci všech tvůrčích sil občanské společnosti.
„Vyslechl jsem hněv i obavy mnoha lidí. Stížnosti na nezaměstnanost, pracovní nejistotu, vysoké nájmy, zdravotní péči, která je čím dál méně dostupná. Zaznamenal jsem obavy o naši společnou budoucnost, selhání globalizace, pád Evropy i životní prostředí. Francie musí najít cesty, které jí pomohou obnovit to, co vždycky znamenala,“ prohlásil Hollande v prvním projevu po zisku nominace.
„Zejména mladým Francouzům chci nabídnout lepší život, než byl ten náš,“ uvedl dále s důrazem na jedno ze svých tradičně silných témat.
„Chci vrátit francouzskému snu jeho kouzlo,“ doplnil.
Přípravy začínají
Dle Hugha Schofielda z BBC a Kim Willsherové z Guardianu teď musí Hollande své vize zpracovat do snadno srozumitelné podoby a vtělit do konkrétních programových bodů. Pak bude následovat příprava na ostrou kampaň, debaty a rovněž pravděpodobné výpady soupeřů proti svým největším slabinám: absenci zkušenosti z výkonu ministerské funkce, rozvážnost, jíž lze z jistého úhlu vyložit jako nerozhodnost, a problém se sjednocením francouzské levice, tradičně rozhádané.
Alespoň v posledním bodě mu již poněkud ulevila jeho hlavní soupeřka z proběhnuvších primárek — současná předsedkyně PS Martine Aubryová. Ta Hollandovu výhru uznala už při sečtení čtvrtiny hlasů a prohlásila, že nyní bude „veškerou sílu a energii“ věnovat tomu, aby Hollande za sedm měsíců vyhrál.
První kolo volby francouzského prezidenta je plánováno na 22. dubna. Druhé a rozhodující proběhne 6. května.
Nejsilnějšími soupeři Hollanda se s největší pravděpodobností stanou předsedkyně národovecké Národní fronty Marine Le Penová a současný prezident a očekáváný nominant neogaullistického Svazu pro lidové hnutí Nicolas Sarkozy.
Podle stávajících průzkumů oblíbenosti by měl Hollande porazit Sarkozyho s rozdílem až 20 procent.
Poprvé poamericku
François Hollande získal ve druhém kole prezidentských primárek 56 procent odevzdaných hlasů. Pro Martine Aubryovou se vyslovilo o 12 procent voličů méně. Všichni komentátoři vesměs usuzují, že se letitému funkcionáři podařilo vyhrát díky podpoře většiny uchazečů, kteří vypadli v prvním kole. Hlasovat pro Hollanda doporučil jak důsledně levicový poslanec Arnaud Montebourg, jež skončil v prvním kole na třetím místě, tak Hollandova bývalá životní družka Ségolene Royalová. Politické postoje Royalové přitom pozorovatelé kladou napravo od Holladových.