Italské volby skončily bez jasného vítěze, respektive patem. Nejvíce hlasů získal středolevicový blok vedený Pierem Lugim Bersanim, nemá však většinu v Senátu, která je v Itálii k vládnutí zapotřebí. Takto lze shrnout výsledek všeobecných voleb, které proběhly v Itálii 24. a 25. února. Italské burzovní indexy v reakci oslabují. Agentury píší o obavách evropských státníků, o strachu z nestability i o možnostech dalšího prohloubení krize.

„(Výsledek) naplnil nejhorší představy pozorovatelů i trhů (...) Vytvořit vládu je za vzniklých podmínek takřka nemožné,“ vybírá z reflexe listu La Reubblica BBC.

Podle analytiků italské agentury ANSA přesto situace určitá východiska má, a to celkem čtyři: vznik velké koalice, dohodu levicového bloku s radikálními demokraty, vznik provizorní úřednické vlády a opakování voleb.

Vládu úředníků i nové volby prozatím všichni důležití aktéři odmítají. V příštích dnes se tak dle ANSA povedou jednání především o prvních dvou variantách — z nichž ovšem ani jedna není pro vítěze přiznivá.

Podrobně o variantách

Velká koalice by znamenala s největší pravděpodobností dohodu vůdčí síly levicového bloku — Bersaniho Demokratické strany (PD) — a vůdčí strany bloku pravice — Lidu svobody (PdL). Ten už nevede, leč stále fakticky řídí Silvio Berlusconi.

Příslušné spojenectví by vládě zajistilo dostatečnou podporu v obou komorách, pro PD by ale znamenalo existenční ohrožení. Bersaniho strana si totiž v kampani nechávala jako zálohu možnost povolební spolupráce s třetím výrazným blokem letošních voleb — nakonec neúspěšnou koalicí liberálních stran, jíž vedl současný poloúřednický premiér v demisi Mario Monti. Vůči Berlusconimu se přitom PD ostře vymezovala.

PdL by dle analytiků spojenectví s levicí zdaleka tolik nepoškodilo. Berlusconiho blok se před volbami stylizoval do role lidového spasitele a ochránce před škrty, kteroužto úlohu by mohl hrát i ve velkokoaliční vládě. Právě proslulý magnát dnes také pro toto východisko horuje.

Podle úterních zpráv se ovšem levice pokusí nejdříve o druhou variantu — o dohodu s radikálními demokraty z Hnutí pěti hvězd (M5S) Beppeho Grilla. Strana, jež v počtu mandátů skončila hned za levicovým a pravicovým blokem, má ideologicky blíže k levici; už od počátku svojí existence však útočí na všechny staré struktury, letité politiky a tradiční strany, nevyjímaje PD ani Bersaniho osobně. M5S navíc nechce přímo do vlády a požaduje velké celoitalské referendum o opuštění eura. S tím má středová levice ohromnou potíž souhlasit.

Dohoda s M5S by tedy znamenala se vší pravděpodobností menšinovou vládu, a to se všemi typickými důsledky — nestabilitou, permanentním vyjednáváním a hledám podpory pro většinu zákonů ad hoc.

Hlavní tvář a politický vůdce M5S Beppe Grillo se nad to nechal už v úterý slyšet, že podle jeho názoru vznikne nakonec stejně velká koalice, která však nevydrží déle než sedm osm měsíců.

Systém a čísla

Italský volební systém dává subjektu s největším počtem hlasů tzv. bonus, jenž vítězi přiděluje automaticky 340 z 630 poslaneckých křesel, tedy 54 procent mandátů, pokud sám nedosáhl ještě lepšího výsledku. Ve Sněmovně má tudíž vítěz vždycky většinu.

Jinak, a to s přihlédnutím k lidnatosti jednotlivých regionů, se volí do 315členného Senátu. V Itálii tak obvykle vládnou koalice. Do obou komor parlamentu se přitom obvykle volí současně.

Nejvíce hlasů v obou částech letošních voleb získal zmíněný Bersaniho levicový blok Italia. Bene Comune. Ve sněmovní části šlo konkrétně o 29,5 procenta, v senátní pak o 31,6 procenta. Díky bonusu obsadí levicové strany ve Sněmovně 340 míst; v Senátu ale jen 113.

Sama PD jako hlavní síla bloku bude mít 292 poslanců a 105 senátorů. Zbytek si rozdělí pokrokářská strana Levice — Ekologie — Svoboda (37 poslanců, 7 senátorů), Demokratický střed (6 poslanců), Jihotyrolská lidová strana (5 poslanců) a sicilské hnutí Megafon (1 senátor).

Berlusconiho pravicový blok získal ve sněmovních volbách jen o málo hlasů méně než levice — 29,1 procenta; bez bonusu za vítězství však bude mít jenom 124 poslanců. V senátních volbách získal také o něco méně hlasů než levice (30,7 procenta), díky úspěchu v lidnaté Lombardii a v Benátsku ale bude mít senátorů více (116).

Přímo na Berlusconiho stranu PdL připadá 97 poslanců a 98 senátorů. Autonomisticko-národovcká Liga severu bude mít 18 poslanců a 17 senátorů, čistě národovecká Bratři Itálie 9 poslanců a regionální uskupení Projekt Jih jednoho senátora.

Hnutí pěti hvězd Beppeho Grilla podpořilo 25,6 procenta voličů ve sněmovní části voleb a 23,8 procenta v senátní části. Ve Sněmovně tak bude mít 108 poslanců a v Senátu 54 senátorů.

Montiho blok získal pro Sněmovnu 10,6 procenta hlasů a 45 poslanců, pro Senát 9,1 procenta hlasů a 18 senátorů. Ve Sněmovně bude zastoupen narychlo vytvořenou Montiho stranou Občanská volba (37 poslanců) a lidoveckou Unií pro střed (8 poslanců). Senátory získala pouze Občanská volba.

Do italské Sněmovny se tentokrát probojovalo deset stran, do Senátu pak o dvě méně. Grillovo Hnutí pěti hvězd je jediným uskupením, které se nepřipojilo k žádnému bloku, a přesto se do parlamentu dostalo.

Volební účast přesáhla u obou částí voleb 75 procent.

Další informace:

Elezioni.interno.it Elezioni 2013 — Risultati

Deutsche Welle Italian election leaves only uncertainty

ANSA PD says no 'grand coalition', will woo Grillo Senators

ANSA Grillo says right-left coalition 'would last 7-8 months'

The Guardian Beppe Grillo: populist who could throw Italy into turmoil at general election

BBC News Italy election: Europe jitters over result deadlock

BBC News Italy struggles with 'nightmare' election result