Svoje poslance nebo senátory může v blížících se italských volbách získat až 30 politických stran a hnutí. Vyplývá to z aktuálních průzkumů. Většina uskupení ovšem nekandiduje samostatně. Šanci na úspěch jim dává zapojení do jednoho ze tří ideo-politických bloků: středolevicového, jejž vede tajemník (sociálně)Demokratické strany Pier Luigi Bersani; liberálního, který si postavil do čela premiéra poslední poloúřednické vlády Maria Montiho; a pravicového. V něm je nejvýraznější osobností opět Silvio Berlusconi.

Kdyby se volby konaly nyní, získala by nejvíce poslanců Bersaniho levice (32 — 40 procent); hned druhý by ale skončil blok Berlusconiho (26 — 34 procent). Montiho liberálové si udržují 12- až 16procentní podporu.

Italský volební systém dává subjektu s největším počtem hlasů tzv. bonus, jenž vítězi přiděluje automaticky 340 z 630 poslaneckých křesel, tedy 54 procent mandátů, pokud sám nedosáhl ještě lepšího výsledku. Ve Sněmovně má tudíž vítěz vždycky většinu.

Jinak, a to s přihlédnutím k lidnatosti jednotlivých regionů, se ovšem volí do 315členného Senátu. Navzdory sněmovnímu bonusu tak vznikají v Itálii vícebarevné vlády.

Radikální demokraté

Právě s ohledem na možné koalice sledují pozorovatelé také preference stran mimo velké bloky. Dnes budí největší pozornost radikálně demokratické Hnutí pěti hvězd oblíbeného komika Beppeho Grilla, založené v roce 2009, a podobně orientovaná koalice Občanská revoluce, ustavená teprve v prosinci. Občanskou revoluci vede Antonio Ingroia, známý sicilský bojovník proti mafii a korupci.

Grillovo Hnutí se v průzkumech těší podobné oblibě jako blok Maria Montiho, tedy 12 až 16 procentům. Preference Občanské revoluce se pohybují okolo pěti procent. Obě uskupení požadují protikorupční reformy, zelenou politiku a rozšíření přímé demokracie, a tak přestavují logičtějšího partnera pro levici. Jak ovšem připomínají znalci, vztahy Grilla i Ingroii s Bersanim jsou dosti chladné.

Do vlastních voleb (24. a 25. února) je na každý pád ještě daleko. Součástí Berlusconiho bloku je také Liga severu, která má oporu v lidnatých pádských regionech, a tedy i velké šance v Senátu. Podpora známého výstředního magnáta se navíc před volbami tradičně zvyšuje.

Proč zas Berlusconi

Parlamentní volby se letos v Itálii konají předčasně, i když jen dva měsíce před řádným termínem. Děje se tak kvůli Berlusconiho Lidu svobody. Magnátovo kmenové uskupení, které od července 2011 vede Angelino Alfano, ale fakticky řídí stále Berlusconi, vypovědělo v závěru roku podporu Montiho vládě. Poloúřednický premiér pak dodržel slovo a po schválení rozpočtu na letošní rok rezignoval.

Sám Berlusconi v průběhu podzimu oznámil, že v příštích volbách už kandidovat nebude; později vzal ale slovo zpět. Během listopadu začal vystupovat proti Montimu, který podle něj podléhá „diktátu Berlína“ a vede zemi „do spirály recese“. V prvním lednovém týdnu pak uzavřel koalici s Ligou severu — stranou, jež jako jediná z vlivných Montiho nikdy nepodpořila.

Jak se průběžně odhalovalo v posledních týdnech, vedl 76letý politik jednání s Ligou po řadu měsíců. Stávající tajemník severských autonomistů Roberto Maroni si pouze pokládal řadu podmínek, na něž Berlusconi přistupoval až po váhání. Agentury z těchto podmínek vybírají jednoznačnou podporu bloku pro Maroniho kandidaturu do čela lombardské vlády, záruku, že Berlusconi nebude vystupovat jako kandidát na premiéra, předvolební slib, že 75 procent daní zůstane v regionu, v němž byly vybrány, a již zmíněné vypovězení podpory Montimu.

Berlusconi nakonec přijal téměř vše a dnes prohlašuje, že se po vítězných volbách stane nejspíše ministrem hospodářství, nebo financí. Premiérem by se měl podle něj stát Angelino Alfano.

Soudům se přitom daří proslulému magnátovi stále unikat. Proti říjnovému odsouzení ke čtyřem letům za daňové úniky se Berlusconi odvolal; kauza zneužití pravomocí a případ styku s nezletilou prostitutkou byly v posledním týdnu odročeny až na povolební období.

Sliby a programy

Bersaniho levice jde do voleb s obvyklým programem ochrany sociálně slabých, investičních stimulů a rozložení nákladů krize na movitější vrstvy společnosti. Příliš se ale nevymezuje ani vůči Montiho reformám. Vládě renomovaného ekonoma se podařilo obnovit důvěru finančních trhů (úroky z desetiletých dluhopisů klesly za poslední rok z 5,5 na 3,6 procenta) a snížit rozpočtové schodky jen lehce nad dvě procenta. Kvůli škrtům a úsporám však současně poklesla spotřeba firem a domácností, což se odrazilo i na dvouprocentním propadu HDP.

Monti chce přitom — logicky — v případě vítězství pokračovat v politice, jíž v posledním roce konal. Uvolnil by dle předvoleních slibů snad jenom daně pro firmy, které zaměstnají mladé Italy, a zavedl celostátní program podpory půjček, jež by využily italské rodiny k investicím do bydlení.

Berlusconi slibuje řídit italské hospodářství dle představ nejúspěšnějších podnikatelů, deregulaci na všech úrovních a obhajobu italských zájmů v Evropě. Jako úlitbu Lize severu dále odsouhlasil posilování pravomocí regionálních vlád zvláště ve fiskální a imigrační (bezpečnostní) politice; jako obvykle navíc vyzývá také k očistě soudnictví od „komunistických živlů“.

Grillovo Hnutí pěti hvězd i koalice Občanská revoluce se vymezují vůči tradičním stranám i současnému politickému systému. Vedle zmíněné přímé demokracie, boji s korupcí a zelených témat požadují také internet zdarma či důsledné dodržování principu subsidiarity v EU.

Bloky detailně

Bersaniho levicový blok (Italia. Bene Comune) tvoří sociálnědemokratická Demokratická strana, pokrokářská strana Levice — Ekologie — Svoboda, Italská socialistická strana, Jihotyrolská lidová strana, autonomisté z alpského Trenta, regionální uskupení Centristé za Piemont a sicilské hnutí Megafon.

Montiho koalice (Con Monti per l'Italia) sestává z lidovecké Unie pro střed, konzervativního uskupení Budoucnost a Svoboda někdejšího Berlusconiho spolupracovníka Gianfranca Finiho a centristické-reformní strany Občanská volba.

Berlusconiho blok pak tvoří pravicový hegemon posledních let Lid svobody, zmíněná Liga severu, národovecká hnutí Pravice a Bratři Itálie, regionální uskupení Projekt Jih, italská Strana důchodců a několik dalších nevýrazných straniček.

Mimo zmíněné kandidují letos také tři neofašistické strany, libertariáni, trockisté či uskupení Demokracie, příroda, láska angažované expornohvězdy Ilony „Ciccioliny“ Stallerové. U těchto se ale zisk poslaneckého či senátorského mandátu neočekává.

Další informace:

Corriere della Sera Electoral Symbols Now Total 215

ANSA Berlusconi sex-trial verdict due after vote

ANSA Berlusconi set to drop 'tainted' politicians for vote

BBC News Silvio Berlusconi 'won't stand for PM'

BBC News Italy faces stark choices ahead of election

ANSA Monti proposes lifting taxes on firms hiring young Italians

Reuters Monti says Italy must keep reform agenda after vote

Huffington Post Elezioni 2013, Beppe Grillo risponde all'apertura di Antonio Ingroia: "Chiuda pure la porta, suo movimento è una foglia di fico"