V italských volbách se střetnou tři bloky, uspět mohou i radikální demokraté

Petr Jedlička

Tradiční italské strany se před únorovými volbami seskupily do tří koalic. Pozornost budí ale i nová uskupení, která požadují rozšíření přímé demokracie a zásadnější změny v systému.

Svoje poslance nebo senátory může v blížících se italských volbách získat až 30 politických stran a hnutí. Vyplývá to z aktuálních průzkumů. Většina uskupení ovšem nekandiduje samostatně. Šanci na úspěch jim dává zapojení do jednoho ze tří ideo-politických bloků: středolevicového, jejž vede tajemník (sociálně)Demokratické strany Pier Luigi Bersani; liberálního, který si postavil do čela premiéra poslední poloúřednické vlády Maria Montiho; a pravicového. V něm je nejvýraznější osobností opět Silvio Berlusconi.

Kdyby se volby konaly nyní, získala by nejvíce poslanců Bersaniho levice (32 — 40 procent); hned druhý by ale skončil blok Berlusconiho (26 — 34 procent). Montiho liberálové si udržují 12- až 16procentní podporu.

Italský volební systém dává subjektu s největším počtem hlasů tzv. bonus, jenž vítězi přiděluje automaticky 340 z 630 poslaneckých křesel, tedy 54 procent mandátů, pokud sám nedosáhl ještě lepšího výsledku. Ve Sněmovně má tudíž vítěz vždycky většinu.

Jinak, a to s přihlédnutím k lidnatosti jednotlivých regionů, se ovšem volí do 315členného Senátu. Navzdory sněmovnímu bonusu tak vznikají v Itálii vícebarevné vlády.

Radikální demokraté

Právě s ohledem na možné koalice sledují pozorovatelé také preference stran mimo velké bloky. Dnes budí největší pozornost radikálně demokratické Hnutí pěti hvězd oblíbeného komika Beppeho Grilla, založené v roce 2009, a podobně orientovaná koalice Občanská revoluce, ustavená teprve v prosinci. Občanskou revoluci vede Antonio Ingroia, známý sicilský bojovník proti mafii a korupci.

Grillovo Hnutí se v průzkumech těší podobné oblibě jako blok Maria Montiho, tedy 12 až 16 procentům. Preference Občanské revoluce se pohybují okolo pěti procent. Obě uskupení požadují protikorupční reformy, zelenou politiku a rozšíření přímé demokracie, a tak přestavují logičtějšího partnera pro levici. Jak ovšem připomínají znalci, vztahy Grilla i Ingroii s Bersanim jsou dosti chladné.

Do vlastních voleb (24. a 25. února) je na každý pád ještě daleko. Součástí Berlusconiho bloku je také Liga severu, která má oporu v lidnatých pádských regionech, a tedy i velké šance v Senátu. Podpora známého výstředního magnáta se navíc před volbami tradičně zvyšuje.

Proč zas Berlusconi

Parlamentní volby se letos v Itálii konají předčasně, i když jen dva měsíce před řádným termínem. Děje se tak kvůli Berlusconiho Lidu svobody. Magnátovo kmenové uskupení, které od července 2011 vede Angelino Alfano, ale fakticky řídí stále Berlusconi, vypovědělo v závěru roku podporu Montiho vládě. Poloúřednický premiér pak dodržel slovo a po schválení rozpočtu na letošní rok rezignoval.

×