Chutné bohatství
Zdeněk StaszekBohatší lidé utrácejí za jídlo menší část svých peněz než lidé chudší; jenomže stále více platí, že peníze už nemůžou být jediným ukazatelem průměrných nákladů na obživu.
The Economist na svých stránkách uveřejnil v březnu malý, nicméně zajímavý graf. Lze na něm pozorovat vztah mezi socio-ekonomickou úrovní vývoje země a průměrnými náklady domácností na jídlo. Ačkoliv to není železným pravidlem, zdá se, že čím je stát „vyspělejší“, blíže západnímu prvnímu světu, tím menší část ze svých peněz jeho občané utrácejí za potravu.
Lidé z Jižní Koreje utráceli v 70. letech zhruba třetinu výplaty za jídlo, v současnosti už je to pouhých 12 %. Britové a Američané dávají na obživu v průměru do 10 % svých domácích rozpočtů, u obyvatel severní Afriky nebo středního východu to je často nad 40 %. Při pohledu na absolutní čísla se dá velmi zhruba říci, že se všude utrácí za jídlo stejné peníze.