Ústavní soud v úterý rozhodl, že Nečasova vláda může plnit smlouvy o majetkovém vyrovnání s církvemi. Soudci Ústavního soudu o návrhu jednali již minulé úterý,  následně si vyžádali všechny napadené smlouvy, které vláda s církvemi podepsala a znovu plénum Ústavního soudu jednalo právě dnes.

„Návrh byl odmítnut pro nepříslušnost Ústavního soudu. V tomto typu řízení nelze vydávat předběžná opatření, která se vydávají jenom v řízení o ústavních stížnostech,“ uvedl generální sekretář Ústavního soudu Ivo Pospíšil. Vysvětlil také, že podnět směřující proti zákonu o církevních restitucích není z právního hlediska ústavní stížnost, nýbrž návrh. Soudci se dle jeho slov zavázali, že o celém zákonu rozhodnou co nejrychleji.

Sporné smlouvy se týkají peněžní části církevních restitucí. Premiér Petr Nečas je za vládu podepsal předminulý pátek se zástupci šestnácti církví a náboženských společností. Podle opozice ale rozhodnutí Ústavního soudu nijak nezpochybnilo jejich argumenty a věcné výhrady. „Chci širokou veřejnost ujistit, že dnešní rozhodnutí ústavních soudců nijak nezpochybnilo argumenty a věcné výhrady, které jsme vložili do společné ústavní stížnosti VV a senátorů“, uvedl na odpolední tiskové konferenci Radek John z Věcí veřejných.

Podle vedení Věcí veřejných je naopak verdikt Ústavního soudu chápán jako signál, že jejich ústavní stížnost, která je jako jediná z předložených Ústavním soudem dále rozhodována, bude posouzena s nejvyšší zodpovědností. „Jsem přesvědčen, že ústavní soud bude rozhodovat o stabilitě a spravedlivosti českého politického uspořádání. I z tohoto důvodu věřím ve velmi zodpovědné a rozvážné rozhodování u Ústavního soudu“, dodal John.

Na Ústavní soud putovaly již tři ústavní stížnosti. První akceptovanou stížnost podaly Věci veřejné společně s osmnácti senátory, druhou ČSSD a třetí KSČM. „Podstatné v této věci je, že Ústavní soud na neveřejném zasedání pléna dne 26.2. rozhodl o tom, že další dvě žádosti jsou nepřípustné. Jsou totiž totožné jako ta první — od Věcí veřejných a osmnácti senátorů - ve které bylo zahájeno řízení,“ vysvětlil John s tím, že ostatní navrhovatelé — tedy ČSSD a KSČM — mohou být dle rozhodnutí vedlejšími účastníky.

„Ze strany Ústavního soudu nedošlo k žádnému zpochybnění závažnosti a opodstatněnosti důvodů podané ústavní stížnosti“, uvedl poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka a dodal, že vzhledem k aktuálnímu vývoji a závažnosti tématu vyzývají sociální demokracii, aby se zúčastnila jednání a připojila se jako vedlejší účastník k jejich ústavní stížnosti. „Situace je skutečně vážná a není čas na zbytečné politikaření. Je naopak nutné, abychom spojili své síly dohromady“, uzavřel Chaloupka.