Referendum v Plzni

Alena Zemančíková

Obchodní dům v centru Plzně, o jehož stavbě se má konat referendum, není vlastně špatný nápad — musela by to ale být progresivně koncipovaná víceúčelová budova, která by architektonicky doplnila komplex budov na nábřeží.

Mezi svátky jsme byli v Plzni a potom v Řezně, tedy v bavorském Regensburgu, a já jsem, s myšlenkou na tento sloupek, dávala pozor, jak to tam vypadá s obchody v centru. Protože v Plzni je to teď horké téma. Řezno (151 tis. obyvatel) je velikostí srovnatelné s Plzní, významem též, dokonce i soutokem řek Dunaje a Regeny v samotném centru je Plzni s jejími soutoky čtyř řek, z nichž ale pouze jeden je ve středu města, podobné. Řezno je mnohem starší a krásnější město než Plzeň, ale to je teď jedno.

V uličkách starobylého města jsou velmi drahé obchody, hodně starožitnictví, speciální prodejna klobouků s dlouhou tradicí, hračky, oblečení a obuv, tradiční pečivo a také obchody, kde se za těžké peníze prodávají bavorské kroje — to je u nás nemyslitelné. A mezi jejich zářícími výlohami (podobně jako v Norimberku, Hamburgu, Saarbrückenu i jiných německých městech) je nějaký Karstadt nebo Kaufhof, prostě obchodní dům. Je vklíněn mezi zástavbu městského centra, má několik pater a dostane se tam za normální ceny celkem všechno. Kromě toho, co je za normální ceny, zde arci mají i luxusní lahůdky, vína a všelijaká nadstandardní potěšení, ale není to soustředěné jenom na ně. I když jsou tyhle Kaufhofy postavené často v duchu estetiky 70. a 80. let 20. století z pohledového betonu a mají strohé tvary, působí normálně. Jeden z členů naší společnosti dokonce řekl, že se mu ten pohledový beton líbí, protože to alespoň nejsou žádné chrámy konzumu, ale normální obchoďáky pro střední třídu.

Viděli jsme také konglomerát novějších obchodních domů, u Dunaje, ale stále ještě nikoli někde daleko za městem na výpadovce. Tam už se prodávaly i věci podobné jako u nás v OBI nebo v Baumaxu, ale kromě toho i oblečení a boty a já nevím, co ještě — nešli jsme tam, jen okolo, protože jsme kousek odtud byli ubytováni. U tohoto obchodního konglomerátu se křížila většina linek městské dopravy.

Myslela jsem v Řezně na místo u řeky Radbuzy, kde v Plzni zbourali (podle mého názoru zaplaťpánbůh) takzvaný Dům hrůzy u Radbuzy (už jsem o něm psala). Zbourali ho rychle, teď je tam už sklizená plocha, která čeká na výsledek referenda o tom, co a zda vůbec se tam má postavit.

Něco by se tam postavit mělo, urbanismus si to žádá, je to místo vedle pěkného secesního mostu přes řeku Radbuzu, naproti je  novoromantická opravená budova muzea; dál ne už tak hezká, ale koncepční budova Komerční banky ze 70. let, před ní podivný plac, kde stával Stalin a dnes je na jeho místě divná socialistická děva s ratolestí (taky by tam mohlo být něco lepšího), ale dál je takzvaný Mrakodrap z roku 1924 a funkcionalistické budovy Korandova sboru a několika činžovních domů. Není žádný důvod, aby zde byl park, parky (a krásné, historické) jsou v dohledu; na skejtech se dá řádit na place u té hloupé sochy.

Na témže břehu řeky pak stojí dál pěkná modernistická budova polikliniky, zkáze propadající a kdysi krásná budova městských lázní a policejní ředitelství z 80. let 20. století. Je to docela zajímavá přehlídka slohů 19. a 20. století, starých a nových funkcí, z nichž nesporný je most od firmy Miler a Kapsa (kamarádili s Adolfem Loosem), ostatní se radikálně proměnilo. 21. století zde má jedinečnou příležitost přispět svým způsobem k urbanismu místa, kudy prochází většina obyvatel v každou denní dobu za nejrůznějšími účely a cíli. Jeden z nejdůležitějších je nádraží, které je v dohledu.

Nesouhlasím s tím, že „obchodní zařízení“ (jak je to formulováno v otázce referenda) je ve středu města zbytečné (jak říkají aktivisté proti jeho výstavbě). Zbytečné jsou některé konglomeráty na městských okrajích, kam se dlouho jede a tedy to svádí k tomu zde také dlouho pobývat. Zbytečné je obludné TESCO na výpadovce na Prahu u ústředního hřbitova, nekulturní hrabárna, kde jsou doslova kamna mezi rohlíky a kde nakupovat je protivné, zdlouhavé a nepraktické. Rovněž někdejší Carrefour, dnes také TESCO, na Borských polích je nesmyslné monstrum, o ostatních pomlčím, nechodím tam. V Olympii u dálnice je aspoň multikino, které ale zlikvidovalo kina v centru města, velkou a oblíbenou Elektru třeba.

Obchodní dům mezi náměstím a nádražím zbytečný není, zejména kdyby v něm bylo možno se rychle, samoobslužně a lehce najíst ( okolní bufety, kterých tu ze stejného důvodu bylo už od první republiky hojnost, uchvátil McDonald a BigBurger, poslední jídelna cestou na nádraží je škaredá, působí houmlesácky a mají tam jídla jako za socialismu, jen horší.) Mohlo by se to tam zkusit s tržnicí, která v Plzni hrozně chybí, a něco by si tam mohl otevřít i plzeňský pivovar třeba. Bylo by moc fajn, kdyby člověk cestou na vlak mohl koupit chleba a něco k večeří, aniž by musel procházet celým obrovským supermarketem.

Taky cukrárna by se hodila, ta tady ostatně i byla a lidé na ni byli zvyklí. Klobouky by se tu pěkně vyjímaly také a rozhodně čistírna a hodinářství a květinářství — a tak dál. A ve vyšším patře by mohlo být i něco, o čem se přestalo psát, ale řeč se o tom vedla, nějaké výstavní prostory pro Západočeskou galerii, která už tolik let nemá kde vystavit nejlepší kousky ze svých fondů.

Celý ten objekt by se mohl pyšnit revoluční energetickou koncepcí, stojí u řeky, mohl by být vytápěn i klimatizován tepelnými čerpadly tak, jak je to v případě nové budovy činohry v Kodani a knihovny tamtéž. S motivem řeky a mostu by ostatně mohl pracovat i architekt, a město by mělo trvat na tom, aby centrum architekta mělo, aby to nebyl typizovaný objekt globalizovaného šmejdu. O tom by měla proběhnout diskuse s veřejností: firma, která zbourala Dům hrůzy a chce stavět Corso, by tak přijala od města zajímavý úkol a mohla by získat slávu na tom, že postaví něco opravdu moderního a občansky užitečného. Taková debata se ovšem nevede, protože není aktuální.

Otázka v referendu, které proběhne v lednu, je formulována takto:

Souhlasíte s tím, aby město Plzeň bezodkladně podniklo veškeré kroky v samostatné působnosti, aby nemohlo dojít k výstavbě obchodního zařízení na místě Domu kultury Inwest?

Nevím, jak který plzeňský obyvatel (já už tam bývám jenom hostem), ale já bych k takovému referendu prostě nešla, na takovou otázku bych prostě odpovědět neuměla a ani nechtěla. Chtěla bych, aby město Plzeň bezodkladně podniklo veškeré kroky k tomu, aby na tom místě u Radbuzy vznikla užitečná, progresivně koncipovaná víceúčelová budova, která by občanům usnadnila každodenní životní provoz a architektonicky doplnila komplex budov na nábřeží.

    Diskuse
    PH
    January 1, 2013 v 22.32
    Každý den chodím v Plzni na vlak
    a lituji toho, kdo by potřeboval přestoupit z vlaku na autobus nebo naopak., V Plzni je nesmyslně (kvůli bývalé Škodovce?) autobusové nádraží cca dva kilometry od nádraží ČD. Co tedy je postavit blíž? Nebo nové divadlo? I ta galerie je dobrý nápad. Další obchoďák snad ani ne. Na nádraží je kvalitní nekuřácká restaurace (to v odpověď na chybějící bufety).
    AZ
    January 2, 2013 v 10.53
    Vážený pane Hlávko,
    nechci unavovat čtenáře Deníku referendum plzeňským urbanismem, ale na vaši glosu reagovat musím. Autobusové nádraží v Plzni, které leží na opačném konci města než to vlakové, je opravdu průšvih - kdyby byla vůle a možnost ho přemístit, mohlo stát tam, kde dnes místo zbouraného seřaďovacího a nákladového nádraží stojí Hornbach ( a hned velde Baumax, takže Hornbach tam asi být nemusel). Z nějakého důvodu se to nestalo, ale taky za to nikdo nebojoval a nevyžadoval referendum, zbourání tzv."ranžíru" veřejnost nepálilo ( nebyl to veřejný prostor). Postavit autobusové nádraží v samotném reprezentativním centru města, proti muzeu, tři minuty od náměstí, by asi nebylo dobré, nejen že by to místo nepěkně vypadalo, ale bylo by přetížené autobusovou dopravou.
    Divadlo se v Plzni staví a co nevidět už bude stát, to místo je u řeky Mře u tzv. Pekla, pát desítek metrů severně od velké synagogy.
    Pokud jde o tu galerii, to je složitější otázka, která každopádně znamená, že by se na tom místě dlouho nestavělo nic. Přece si nemyslíte, že sotva se v Plzni dostaví divadlo, začne se se stavbou galerie, ve státě, který se staví ke kultuře tak, jak dosvědčují osoby ministrů kultury a kritéria jejich výběru.
    A na závěr - myslím, že odpor proti obchodnímu zařízení je iracionální, obchod není sprosté slovo a do městského centra obchody a hospody patří, co nejrůznější a pro různé druhy zákazníků. Na tom prostě je město založeno, dnes si na středověké město hrajeme, když pořádáme různé ty řemeslnické trhy, zatímco potřebné věci nakupujeme "za hradbami". Funkce obchodního centra městu zůstala a patří k němu. Blbost je obchody vystrnaďovat za hradby, jak se to dělo posledních dvacet let, do města patří. Ale ne v podobě jednolitých jednoplošných hal, kde se člověk nevyzná a nikdo mu tam neporadí a celý nákup je nakonec obtížný a dlouho trvá. Obchod ve středu města má respektovat jednotlivé artikly, které si třeba i vybudují vlastní klientelu a jsou - na rozdíl od těch hypermarketů - také centrem komunikace.
    Možná je za záměrem postavit místo Domů hrůzy u Radbuzy obchodní dům ( i ten zbořený byl ostatně do jisté míry obchodní a nikomu to nevadilo) nějaká černota a proto se plzeňští aktivisté bouří - to já nevím, v Plzni jsem málokdy. Ale sám záměr místo zastavět tak, aby tam byly i obchody, je v pořádku.
    MP
    January 2, 2013 v 13.09
    Obchoďák
    Nemyslím, že by té původní stavby byla škoda, v tom souhlasím s autorkou. A právě tak jako ona nechápu -- nebo se mi spíš nechce chápat -- proč právě kvůli této stavbě je tolik křiku.
    Ale obchodní dům v centru Plzně (či stejně daleko od centra jako bude ten nový) je a skví se se svojí prázdnotou, hned za tím budoucím divadlem. Na náměstí nedávno vznikl dost zoufalý pokus o Palác knih (negativní, ale přesvědčivé svědectví o poměrně snadné dostupnosti obchodně využitelných prostor v jádru města). Stavba toho umělého obchodního prostoru není určitě katastrofa, ale pominu-li komerční zájmy developerů, nepřinese Plzni vůbec nic. Zvláště na místě, které tvoří úzké hrdlo plzeňské silniční dopravy.
    Osobně bych tam rád viděl diagonálu pro pěší, která by obklopena stromy a nízkými pavilony s obchůdky přemosťovala na jedné straně nejen řeku, ale i silnici za ní, na druhé by ústila do rozšířeného podchodu k nádraží. Asi by to šlo obhájit i urbanisticky, ale spíš jde o denní sny chodce, který dvakrát týdně pospíchá z nádraží na náměstí.