Historický rozsudek, zlomové rozhodnutí, veliké vítězství spravedlnosti a vlády práva. Takto hodnotí organizace angažovaných právníků čtvrteční verdikt Evropského soudu pro lidská práva (ECHR), jenž uznal za důvodnou žalobu Chálida Masrího. Němec libanonského původu byl v roce 2003 tajně zadržen v Makedonii, několik týdnů protiprávně vyslýchán, mučen, a poté odvezen do Afghánistánu. Tam strávil v brutální internaci další čtyři měsíce. Jak se později ukázalo, za celou akcí stála americká rozvědka CIA, jejíž agenti si Chálida Masrího spletli s jiným Masrím. Prodejce aut z města Ulmu tak od roku 2005 bojuje za své odškodnění a za zveřejnění pravdy o„zesílených výslechových technikách“, ke kterým CIA oprávnila Bushova vláda. V jedné z dílčích bitev zvítězil právě ve čtvrtek.

„(Masrí) byl opakovaně bit, poután, fyzicky i psychicky trýzněn (...) Nejméně jednou byl análně znásilněn a několikrát po delší období vystaven úplné smyslové deprivaci (...) Poškozený se stal obětí mučících praktik (...) a náleží mu odškodnění,“ citují agentury z rozsudku.

ECHR posuzuje jen spory týkající se států, které ratifikovaly Evropskou úmluvu o lidských právech, a Masrí tak nemohl žalovat americkou rozvědku přímo. Rozhodl se proto s pomocí angažovaných právníků z Open Society Justice Initiative napadnout Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii (FYROM), jejíž policisté CIA asistovali.

„(Zmíněné činy) se odehrály v přítomnosti orgánů makedonského státu a na území jejich působnosti (...) Vláda FYROM tak nese spoluodpovědnost za skutky, kterých se (na poškozeném) dopustily orgány cizí země,“ stojí ve výňatcích dále.

Kompenzaci, jíž musí FYROM Masrímu vyplatit, stanovil soud na 60 tisíc eur (1,5 milionu korun), neboť byl nucen zohlednit jen tu část ujmy, kterou způsobilo makedonské provinění. Z hlediska hlavního Masrího záměru však proces dopadl podle pozorovatelů znamenitě — soudci se museli zabývat všemi okolnostmi případu, čímž byly praktiky CIA v jednom modelovém případě nezávisle zdokumentovány.

Detaily případu

Chálid Masrí byl zadržen makedonskými policisty v civilu 31. prosince 2003, při cestě autobusem přes hranici FYROM. S pouty na rukou a zavázanými očima byl odvezen do hotelu ve Skopje, kde ho po dalších 23 dní vyslýchali nejrůznější vyšetřovatelé a vládní zmocněnci. Mučení v nejpřísnějším slova smyslu zde vystaven nebyl. Věznitelé mu ale odpírali základní práva zadržených, kontakt s ambasádou a v případě opuštění místnosti hrozili zastřelením.