Holčičky s pistolemi a konec civilizace

Kateřina Kňapová

Mimo opelichaného a belhajícího se strašidla komunismu českou společností obchází i trochu silnější strašidlo feminismu.

Zkoumání názorů na postavení mužů a žen v české společnosti je pro mě trvalým zdrojem udiveného potřásání hlavou nebo trochu vzteklého bušení do klávesnice. Nejinak tomu bylo i v posledních dnech a týdnech — na vině přitom nebyla žádná systémovější změna, jakou jsou například kontroverzní kvóty, ale tak prostinká věc, jako katalog hraček, a pak o něco méně prostinká věc, jako žena na ministerstvu obrany.

Panenky, autíčka a totalita

Na jednom z českých zpravodajských portálů se objevil článek o tom, že jistá švédská hračkářská firma připravila vánoční katalog, který je genderově korektní. Najdeme v něm tedy kluky i holky, kteří si jak hrají s pistolemi, tak třeba vaří. Koneckonců na tom není nic divného, děti si stejně vybírají hračky podle toho, co je baví — sama jsem měla jak panenky, tak kuličkovou pistoli. Ve vodách českého diskusního rybníčku ale tento zcela nevinný článek vyvolal pobouření.

V diskusi pod článkem se bylo možné dočíst o fatálních důsledcích, které má porušování přirozeného řádu (rozuměj — žena u dítěte a plotny) pro civilizaci; o plíživém příchodu totality, který je vždy ověnčen příslibem svobody (holčička si může hrát i s pistolkou), a také o zvrácenostech, které se nebohým švédským dětem asi dějí, když si kluci mohou hrát na princezny a holky na rytíře. Jeden z diskutujících přirovnal takový katalog hraček k projevu „fanatismu, za který by se nemuseli stydět ani Tálibanci.“

Oblíbeným závěrem řady diskutujících bylo také to, že genderová korektnost povede ve Švédsku k vzestupu islámu a jeho ovládnutí této země a možná i celé Evropy. Jednoduše řečeno, většina diskuse pod článkem představuje přehlídku českých konzervativních názorů na genderovou rovnost — holka si má hrát s panenkami a připravovat se na roli matky, kluk se zase má připravovat na roli bojovníka a proto si má hrát s pistolí. A holčičky si s panenkami stejně hrát budou a budou, i kdyby se ty šílené extremistky — feministky stavěly na hlavu.

Drsní vojáci a křehká dívenka Peake

Dalším střípkem do mozaiky byl výrok prezidenta Klause na adresu angažmá Karolíny Peake na ministerstvu obrany. Podobně jako třeba Pavel Novák ve svém článku jsem tou poslední, kdo by se v čemkoliv této političky zastával. Klaus na adresu Peake blahosklonně prohlásí, že statní vojáci ji jako křehkou dívenku za svou ministryni nepřijmou. Jako kdyby největší překážkou bylo to, že je Peake ženou poměrně drobné konstituce, a ne to, že nemá s podobně komplikovaným resortem žádné zkušenosti, ani to, že její angažmá ve vládě jako předsedkyně odštěpeného a nevoleného uskupení LIDEM je minimálně velmi kontroverzní.

Vzpomněla jsem si při té příležitosti na ostré veřejné ohrazení australské premiérky Julie Gillard proti sexistickým výrokům šéfa opozice Tonyho Abbota. Čekat něco takového od Peake je ale jen velice naivní, koneckonců ona sama konstatovala, že se pokusí panu premiérovi dokázat opak, a její zastánci argumentovali proti tomu, že by něčím jako křehkou dívkou byla. Jediný, kdo naznačil, že Klausův výrok je neadekvátní, byl Petr Nečas. Absurdní, nicméně v českém kontextu očekávatelné, je ale to, že Klaus takový výrok vůbec pronesl — zejména proto, že v čele ministerstva obrany už jednou žena stála.

Strašidlo feminismu

Zdá se, že mimo opelichaného a Českem se belhajícího strašidla komunismu tu obchází i strašidlo feminismu. Důkazem strachu z něj jsou právě přirovnání nevinného časopisu s hračkami k fanatismu Tálibanu nebo označení jakýchkoliv snah o rovnost příležitostí za předstupeň totality. I sám fakt, že se řeší vhodnost nebo nevhodnost ženy v čele určitého resortu, dokazuje stav diskuse o genderové rovnosti v české společnosti.

Jak ukazuje například výzkum z loňského listopadu, model tradičního rozdělení genderových rolí je v Česku stále vnímaný jako ten správný. Kritériem úspěchu ženy je také především harmonická rodina a sladění pracovního a soukromého života, i když právě v něm je rozdělení rolí povinností značně nerovnoměrné. U muže je kritériem úspěchu postavení v zaměstnání a až na posledním místě pak sladění pracovního a soukromého života. Dovolím si škodolibě poznamenat, že vzhledem k rozdělení práce v domácnosti — ženy daleko spíš než muži uklízejí, pečují o děti nebo nakupují potraviny — není co slaďovat.

Není bez zajímavosti, že tradiční rozdělení rolí podporují spíše muži, a ženy se stále častěji přiklánějí k modelu zapojení obou i do péče o děti a domácnost. Existuje tedy určitá naděje, že i v malém českém diskusním rybníčku by holčičky s pistolemi a kluci s vařečkou za pár (desítek) let nemusely být příznakem konce západní civilizace.

    Diskuse (37 příspěvků)
    JH
    Jaroslav Hajek, Přisluhovač globálního kapitalismu
    December 13, 2012 v 9.24
    Ze života
    já bych katalog udělal ještě mnohem genderově neutrálnější, a u každé hračky vyobrazil chlapečka i holčičku, jak se o ni zuřivě přetahují. A na spoustu rodičů by z toho dýchlo teplo domova :)
    JS
    Jan Samohýl, Programátor
    December 13, 2012 v 14.23
    Konec světa to není, ale šílenost to je!
    Nečetl jsem o tom článek na IHned, ale jiný článek tady:
    http://www.theatlantic.com/sexes/archive/2012/12/you-can-give-a-boy-a-doll-but-you-cant-make-him-play-with-it/265977/

    Za sebe můžu říct, že jsem pro genderovou rovnost (a jako levičák, rovnost obecně), a občas i pro pozitivní diskriminaci (i když k tomu rozhodnutí o kvótách v dozorčích radách jsem trochu rezervovaný), ale to, o čem píše ten článek je prostě nová forma přeučování leváků! Není to konec světa, ale ani nic, co by rozumný rodič měl chtít.

    Já to beru jako experiment, který se neosvědčí, a později se od něj ustoupí, a budeme se za to stydět.

    Takže, pokud to s feminismem myslíte vážně, měla byste se od takových praktik distancovat, protože se pak samozřejmě stáváte terčem zcela legitimní kritiky. A to by byla škoda.

    Moje kritérium nejlépe vystihuje věta z článku:
    "Gender neutrality is not a necessary condition for equality. Men and women can be different—but equal. And for most human beings, the differences are a vital source for meaning and happiness. Since when is uniformity a democratic ideal?"
    Eva Hájková, penzistka
    December 13, 2012 v 16.0
    Diference
    Mně naprosto nevadí, když si holčičky a chlapečkové hrají s týmiž hračkami a když muži a ženy dělají stejnou práci (naopak). Co mi ale poněkud vadí, je to, když nerozeznám, kdo je chlapeček a kdo holčička (případně muž/žena). Při oslovení pak mohou být rozpaky na obou stranách. Zvlášť čeština, která poměrně výrazně rozlišuje rod, je v tom ošemetná.
    David Lobpreis, Socio-ekononický migrant
    December 13, 2012 v 17.51
    Mi nevadí vůbec nic...
    Mám 3 bratry a 3 sestry a myslím, že každý máme něco podobného a něčem se lišíme. Kupříkladu já jsem nejstarší, čímž chci naznačit že věk je taky pěkné kritérium (ne)rovnosti :-) a myslím, že mnohem lepší, protože tam už je dost "natvrdo" stanovené nějaké kritérium... tuším 15 nebo 18 let, i když co tak začínám sledovat nový Občanský zákoník, taky to asi začne být mnohem zábavnější :-)
    Honza Macháček, chemik
    December 13, 2012 v 19.20
    Holčičky s pistolemi mám rád
    Honza Macháček, chemik
    December 13, 2012 v 19.31
    Holčičky s pistolemi nemají rády mě
    Možná ze mě mluví pouze bledá závist. Jisté je, že má nepřitažlivost pro ženy má významnější příčiny, než jen to že nejsem chlapák pohrdající právy žen. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že pořád dost žen dá přednost chlapákovi, který je postaví k plotně, před domácím puťkou, který si tam stoupne sám. Každopádně evoluční biologové tvrdí, že o vývoji lidstva rozhoduje pohlavní výběr. Tudíž jací jsme my, muži, závisí především na tom, jaké otce nám vybraly naše matky.
    JH
    Jaroslav Hajek, Přisluhovač globálního kapitalismu
    December 13, 2012 v 20.25
    Díky, pane Macháčku
    (už jsem se přestal smát), pokud by existovala soutěž o výmluvu desetiletí, máte můj hlas. Určitě to naučím svého syna. Za muže můžou vlastně ženy, bo evoluční biologie. Jednoduše geniální :)
    JD
    Jan Dospiva
    December 13, 2012 v 22.12
    Až budou muži a ženy stejní (stejné), co zbyde z feminismu?
    Eva Hájková, penzistka
    December 14, 2012 v 6.49
    Za všechno vlastně mohou ženy?
    Výše uvedené příspěvky mi trochu připomněly film Dědictví aneb kurvahošigutentág, kde Bolek Polívka kamarádům líčí, jak odmítl přispět na porodnici - svět je totiž samý grázl. No a kde se to všecko rodí? Přece v porodnici... A já v podobném duchu dodávám: kdo vlastně vychoval všechny ty Kalousky, Nečasy, Vondry a další politiky? Kdo vychoval korupčníky a mafiány? Přece jejich matky. Otcové byli zajisté zaneprázdněni jinou, důležitější prací, nebo ne?
    My matky vůbec máme přetěžké viny. A nejen ty divoké matky, o kterých píše A. Zemančíková ( http://www.denikreferendum.cz/clanek/13816-divoke-deti-a-jejich-matky ), ale i ty zádumčivé. Ty první jsou totiž doma nepřítomny i svým tělem, kdežto ty druhé pouze svým duchem.
    Ještě že to aspoň částečně můžeme svést na své matky a ty zase na jejich matky atd., až k té úplně první.
    Ale dosti žertů. Dnes už, bohužel, opravdu nemůžeme tak docela tvrdit, v souladu s Čapkovým dramatem, že "my matky jsme nikdy nevedly žádnou válku" a že jsme tedy vůči světu úplně bezmocné. Na tom, jak svět vypadá, máme také svůj podíl, i když možná ne úplně stejný, jako muži.
    Filip Šimeček
    December 14, 2012 v 9.15
    Výborný článek
    S článkem souhlasím, uhodil hřebíček na hlavičku. Téma genderové rovnosti je třeba znovu otevírat, protože ve společnosti dle mého panuje představa, že rovnosti mezi mužem a ženou již bylo učiněno zadost. Přitom předsudky, zakořeněné sociální role a další věci nejsou o nic menším zlem, než nerovnost platů či diskriminace při hledání práce.
    + Další komentáře