Holčičky s pistolemi a konec civilizace
Kateřina KňapováMimo opelichaného a belhajícího se strašidla komunismu českou společností obchází i trochu silnější strašidlo feminismu.
Zkoumání názorů na postavení mužů a žen v české společnosti je pro mě trvalým zdrojem udiveného potřásání hlavou nebo trochu vzteklého bušení do klávesnice. Nejinak tomu bylo i v posledních dnech a týdnech — na vině přitom nebyla žádná systémovější změna, jakou jsou například kontroverzní kvóty, ale tak prostinká věc, jako katalog hraček, a pak o něco méně prostinká věc, jako žena na ministerstvu obrany.
Panenky, autíčka a totalita
Na jednom z českých zpravodajských portálů se objevil článek o tom, že jistá švédská hračkářská firma připravila vánoční katalog, který je genderově korektní. Najdeme v něm tedy kluky i holky, kteří si jak hrají s pistolemi, tak třeba vaří. Koneckonců na tom není nic divného, děti si stejně vybírají hračky podle toho, co je baví — sama jsem měla jak panenky, tak kuličkovou pistoli. Ve vodách českého diskusního rybníčku ale tento zcela nevinný článek vyvolal pobouření.
http://www.theatlantic.com/sexes/archive/2012/12/you-can-give-a-boy-a-doll-but-you-cant-make-him-play-with-it/265977/
Za sebe můžu říct, že jsem pro genderovou rovnost (a jako levičák, rovnost obecně), a občas i pro pozitivní diskriminaci (i když k tomu rozhodnutí o kvótách v dozorčích radách jsem trochu rezervovaný), ale to, o čem píše ten článek je prostě nová forma přeučování leváků! Není to konec světa, ale ani nic, co by rozumný rodič měl chtít.
Já to beru jako experiment, který se neosvědčí, a později se od něj ustoupí, a budeme se za to stydět.
Takže, pokud to s feminismem myslíte vážně, měla byste se od takových praktik distancovat, protože se pak samozřejmě stáváte terčem zcela legitimní kritiky. A to by byla škoda.
Moje kritérium nejlépe vystihuje věta z článku:
"Gender neutrality is not a necessary condition for equality. Men and women can be different—but equal. And for most human beings, the differences are a vital source for meaning and happiness. Since when is uniformity a democratic ideal?"
My matky vůbec máme přetěžké viny. A nejen ty divoké matky, o kterých píše A. Zemančíková ( http://www.denikreferendum.cz/clanek/13816-divoke-deti-a-jejich-matky ), ale i ty zádumčivé. Ty první jsou totiž doma nepřítomny i svým tělem, kdežto ty druhé pouze svým duchem.
Ještě že to aspoň částečně můžeme svést na své matky a ty zase na jejich matky atd., až k té úplně první.
Ale dosti žertů. Dnes už, bohužel, opravdu nemůžeme tak docela tvrdit, v souladu s Čapkovým dramatem, že "my matky jsme nikdy nevedly žádnou válku" a že jsme tedy vůči světu úplně bezmocné. Na tom, jak svět vypadá, máme také svůj podíl, i když možná ne úplně stejný, jako muži.
Kontext té řeci je asi takovýto: projev přecházel neúspěšnému hlasování o sesazení předsedy Dolní sněmovny Petera Slippera, obludného přeběhlého ex-liberála (hodnotově však konzervativce), který podporuje menšinový labour-kabinet řečnící Gillardové. Právě za tuto podporu dostal Slipper od labouristů onu funkci a právě labouristé ho v ní zuby nehty drželi i poté, co byl v dubnu letošního roku obviněn z podvodů a sexuálního obtěžování. Slipper v posledních měsících funkci nevykonával, ale formálně předsedou zůstával. Předseda opozičních liberálů Abbot na Gillardovou dlouhodobě tlačil, ať Slippera odvolá. Zkoušel to několikrát, po každé s jinou argumentací. Projev je reakcí na tu poslední. Díky bravurnímu projevu Gillardové (či semknutosti vládních poslanců, těžko říci) opozice následné hlasování prohrála a Slipper se opět zachránil. Později sice odstoupil z funkce sám, avšak na nátlak dalších nezařazených poslanců, ne Gillardové.
"Přitom předsudky, zakořeněné sociální role a další věci nejsou o nic menším zlem, než nerovnost platů či diskriminace při hledání práce."
Jste si jistý? Otázka je, jak to poznáme, jestli jde o opravdu o "zakořeněné role" nebo jestli to muži a ženy prostě tak opravdu chtějí, protože jsou jiní. A to je problém s těmito snahami - jaksi vycházejí z předpokladu, že kdyby neexistovalo nějaké "neznámé" násilí, pak by všude zavládla naprostá genderová rovnost v tom smyslu, že ve všech oborech by bylo nachlup 50% žen. Problém je, pokud ovšem to "násilí" nedovedete pořádně popsat (nemáte vyvratitelné kritérium, co jím je a co už ne), pak je taková snaha násilím přesně v opačném směru. (Je to asi podobně hloupé, jako když libertariáni tvrdí, že za veškeré násilí může, blíže neurčená, státní moc a regulace.)
Samozřejmě, diskriminace a platová nerovnost zlem je. Protože to je něco, co lze objektivně pozorovat (jak například v případě Romů ukazuje Saša Uhlová v jiném článku zde). Ale zakořeněné rozdělení rolí?
Zajímavé je sledovat to na mém oboru, programování. Moc žen se do našeho oboru nehlásí, a ta čísla se v různých zemích dost liší. Třeba v Indii, co jsem pozoroval, bylo v IT poměrně hodně žen (25%?). Zajímavá je taky situace v USA - tam se před pár desetiletími do IT hlásilo mnohem víc žen než dnes - přes veškerý udajný pokrok v odstraňování diskriminace došlo k poklesu. Nikdo v podstatě pořádně nechápe, proč to takto je.
http://www.youtube.com/watch?v=Uk_tcu1Xq3I
Tož kurňa, sou ty baby stejne jako chlapi, nebo sou ine?
Příznakem konce západní civilizace určitě nejsou holčičky hrající si s pistolemi. Příznakem ovšem může být tzv. manažerský způsob řízení čehokoliv. Je to mor, který se šíří v této společnosti rychlostí nevídanou. Mantra, která nás má ohlušit zní: nemusí být odborník (nemusí tomu rozumět) ale musí být schopný manager (musí se umět rozhodnou, třeba i blbě). Zajímavé je že, tito schopní (všeho schopní), převážně správně rozhodují o výši svých platů a benefitů ( z jejich hlediska správně). A do této kategorie, spadá i Peak. Už za mého mládí a to už je nějakých čtyřicet let, se tento typ lidí charakterizoval výrokem: dejte mi stůl, já už si práci najdu. Jde o to, že na důležité řídící posty se dostávají lidé ne na základě odbornosti ale na základě naprosto iracionálních vlivů (např. o homosexuání orientaci, jako o předpokladu pro vysoký post v Českých drahách si štěbetají oni pověstní vrabci na střeše). Podobné fámy se šíří o heterosexuálních schopnostech paní Nagyové. A na základě čeho jsou zaměstnávání "matematičtí géniové " (pan Hanych) na min. vnitra, to bohužel nechápou ani žáci šestých tříd. Tak to bych viděl jako problém.
Na některé z Vašich "problémů" by Vám asi kolegové z jiných disciplín odpověděli lépe než já, ale přece se nezdržím okomentovat alespoň zmínku o panu Hanychovi. Toho bych rozhodně za matematického genia nepovažoval, když jeho argumentaci pochopím i já. Ale z toho mála co jsem o té "procentuální situaci na MV", četl mi přijde celkem schopný. Samozřejmě, otázka je, kdo jej úkoluje a zda je s výsledky jeho práce spokojen. Jak už to tak u manažerů bývá :-)
Mimochodem, je velmi zajímavé, jak všechny znervózňuje převaha mužů mezi nositeli Nobelových cen, šéfkuchaři s Michelinskou hvězdou, členy vlád a dozorčích rad, ale přitom je nechává klidnými naprostá dominance mužů mezi chovanci nápravných zařízení, zejména mezi trestanými pro násilné kriminální činy (přes 90%). Přitom to má zjevně společnou příčinu.....
Možná je p.Henych přesvědčen, že mu vyhláška umožňuje různý výklad, ale aritmetika se řídí přesnými pravidly, nikoli právnickými kličkami. Pokud ovšem vezmu v úvahu, že zákon byl záměrně napsán tak aby jej šlo "kroutit" podle potřeby (pokud na to nikdo neupozorní dost hlasitým křikem), pak je to záměrná lumpárna a musíme se ptát, kdo konkrétně ony formulace vymyslel. Od toho však máme hlídací psy demokracie. Ovšem p.Hanych po skandálu, který propukl již musel vědět, že obhajuje buď pitomost, nebo lumpárnu. Tedy pokud má špetku rozumu. A v tom případě se dostáváme k morálce vysokých státních úředníků. Jeden takový velmi schopný a přizpůsobivý úředník, byl v roce 1962 oběšen. Jmenoval se Eichman.
Řešení takového sporu může být za určitých okolností snad ještě obtížnější než diskuse o etice. Jinak já jako podporovatel A.I. jsem samozřejmě v souladu s VDLP proti trestu smrti.
Mmch. které "všechny" máte na mysli? Nerada bych se urazila,lalala ;-)
"Chapeau ... !!"
(emajl je někde nahoře - budu v Praze 31.12.-4.1.)
(PS: Máte rád Schuberta?)
..21.12. již klepá na dvířka, a nejní to znát..
Kdo jako já ráda zpívá a tančí..
http://www.youtube.com/watch?v=LkdKllmCqEY&NR=1&feature=endscreen
„Tak tohle se asi nebude líbit, nejde o dlouhodobé statistické průzkumy, nicméně pokud se podíváme na zdroje článku, dohledáme renomované psychology, údaje pojišťoven, policejní data a zkušenosti provozovatelů řidičských kurzů. Tak, ženy v první řadě méně riskují než muži a má to co do činění s mateřským pudem a tak. Ženy méně bourají a to je fakt, který nelze zpochybnit. Mluvíme o těžkých nehodách a ne o ťukancích na parkovištích – ženy jsou obecně méně zručné při parkování, nicméně pokud se podíváme na nehody, při kterých umírali lidé a škody byly počítány na stovky tisíc korun, viníkem byl ve většině případů muž. Řidičky se snadněji a lépe učí. Prý za to může ženská vloha pro preciznost, v neprospěch mužů hraje svéhlavost a paličatost, odpor k autoritám, naučené zlozvyky a nechuť je odbourat, pocit větších znalostí a zkušeností než má sám školitel.
Boj o postavení v tlupě. Silnější a rychlejší zvítězí a přežije, tohle máme už dlouhá tisíciletí zakódováno v DNA a mluvit o přenosu těchto historických fenoménu do prostředí automobilismu by bylo nošením dříví do lesa. Člověk nemusí být zrovna dálniční pirát, aby se nechal vyprovokovat k honičce nebo sprintu na semaforech, máme to hluboko v sobě. Je to v nás. Tedy, přesněji v mužích, na ženu může druhý účastník provozu troubit, ukazovat či gestikulovat a je téměř stoprocentní jistota, že ona neprovede manévr typu myška, nepošle své auto sebevražedně před jiné a nešlápne na brzdu. Krátké zamyšlení nad rozdílem žen a můžu za volantem přináší jednoduchý závěr – jakkoli jsou muži za volanty aut rychlejší, technicky zdatnější, rozhodnější a dominantnější, jsou to ženy, kdo statistickým pohledem na věc jezdí opatrně, rozvážně a bezpečně. Filip Rakovan“
http://www.autoweb.cz/pet-duvodu-proc-zeny-ridi-bezpecneji-nez-muzi/
(Mimochodem Vaše filmová ukázka byla vskutku, jak to říci :-), ale to jste asi nemyslel? A jinak děkuji, nekouřím ;-)
3) Kouření nechápu?
2) Hanna je holčička s pistolkou a ve filmu "Hanna" se (podle mne a mimo jiné, ale snad ano) snaží ty zažité role obou pohlaví nahlédnout z trochu netradičních úhlů. Taky se tam podle mne vyskytuje téma "vrozená" vs "naučená a/nebo získaná" vlastnost
1) Jak jsem napsal výše, nemám absolutně problém s tím, že se lidé mohou lišit. Stejně tak nemám problém s tím, když z různých důvodů (většinou asi pro zjednodušení výpočtů, atd), není počítáno s konkrétním jednotlivcem, ale jsou seskupování podle nějakých charakteristik.
Jen si prostě myslím, že by lidem nemuselo být bráněno, pokud se rozhodnou hranice těch statistik opustit. Ať už cíleně nebo nevědomě.
Ale můj osobní (strojový) přístup je samozřejmě ten, že vůbec nejlepší je nic do žádných skupin nestrkat a vést si o každém člověku statistiku zvlášť. (ale já samozřejmě nepočítám pojistná rizika, atd.).
k bodu 1 mám asi dvě poznámky (biochemici teď snad prominou malou „vulgárnost“): První se odvíjí z DNA v XY vs. XX a z důsledků jejich replikací. Druhá souvisí s pojmem mem (teorií memů) nebo variatně (a teď ji prominou mnozí ostatní:) s tématy evoluční ontologie – tedy se „zákonitostmi“ vývoje kultury a/v civilizací/ch. Ani jednu bych osobně nedokázal opomíjet, tzn. uvažoval bych obě východiska ale nebral je dogmaticky, zvláště když nic v poznávání není konečně platné. Otázkou je, jak do toho zapadá ten feminismus, jakožto síla a ambice části populace dále měnit společnou kulturu...?
V bodech 3 až 2 plně souhlasím, ostatně ten 3. byl jen tak pro nic.. ;-) http://www.odvykani-koureni.cz/dbpic/krabicka_cigaret_petra-250
Zdravím,DL.
O islamizaci píšou v diksusi pod článkem o genderově korektním katalogu hraček dva druhy diskutérů. Jeden jsou nacističtí trollové, kteří cpou xenofobní propagandu do všech diskusí na Internetu, ať bylo původní téma jakékoliv. Druhou skupinu představují bojovníci svaté války proti ďábelské trojici marxismu, feminismu a multikulturalismu; ani ti nevidí příčinnou souvislost mezi genderovou korektností a vzestupem islámu, považují však genderovou korektnost za součást politické korektnosti a feminismus za součást širšího multikulturního žido-bolševického spiknutí proti Evropě a jejím árijským tradicím. Ve shodě s nacistickými trolly pak považují za důležité odhalit toto spiknutí a bojovat proti jeho nejnebezpečnějším projevům.
Holčičky se tedy rodí jiné než chlapečci, dokonce i trochu jinak myslí a poznávají svět, ale všechny vlivy, které mezi narozením a pubertou formují holčičky a chlapečky odlišně, jsou vnější. Určitě je dobré ujasnit si, zda dáváme holčičce na hraní panenku, protože si s panenkami hraje raději než s autíčky, anebo proto, že si myslíme, že je povinna hrát si raději s panenkami. Určitě má smysl dát jak holčičkám, tak chlapečkům vybrat, s čím si doopravdy chtějí hrát. Tradiční předsudky o tom, kdo si má hrát s čím, je ostatně vhodné kritizovat jak feministicky, tak maskulisticky: nutit chlapečky, aby si hráli s pistolemi, jim ubližuje možná víc než holčičkám vnucená hra s panenkami.
Staří Řekové byli toho názoru, že i když Achilla vychováte mezi děvčaty, v dívčích šatech a s dívčími hračkami, jakmile mu mezi hračkami nabídnete meč, sáhne neomylně po něm. Staří Řekové měli v mnoha věcech pravdu. Proč ale věřit starým Řekům slepě, proč jejich pravdu neověřit vědeckým experimentem? Proč nedat dětem na vybranou?
Je to, že ženy se dožívají vyššího věku a mají nižší riziko náhlého úmrtí než muži, genderový předsudek, nebo vědecky ověřená skutečnost? Nutí evropská směrnice pojišťovny účtovat stejné ceny pojištění mužům a ženám, anebo mohou jen nahradit paušální třídění pojištěnců na ženy a muže individuálním posouzením živitního stylu? A diskriminovaly vůbec pojišťovny skutečně muže, anebo braly, konec konců ve vlastním zájmu, poctivě v úvahu, že průměr je průměr, ale někteří muži žijí zdravě a poklidně, zatímco některé ženy riskují nebo si svévolně poškozují zdraví?