Antipeňás

Jiří Guth

Jiří Peňás se v sobotní Orientaci Lidových novin vyzpovídal ze svých rozpaků z tvorby současných českých spisovatelek, ale zřejmě nejen z nich. Tento článek z jeho textu bohatě cituje, málo ho chápe, trochu s ním polemizuje a principiálně ho odmítá.

S úryvky Peňásova textu jsem se od samého sobotního rána seznamoval na sociálních sítích. Mí přátelé i „přátelé“ obojího pohlaví, zčásti feministky a feministé v různých odstínech (politické) zeleně je obvykle doprovodili kritickými, štítivými nebo posměšnými komentáři. Nebral jsem je tak docela vážně, protože bez kontextu si sám tvořím názor jen těžko. Nu, po prostudování kontextu jsem jim musel dát zapravdu.

Peňásův postoj k ženám — ženským autorkám — mladým českým ženským autorkám (vybrat „nehodící se“ není snadné, viz dále) je v tom textu někdy blahosklonný, někdy spíš káravý nebo pohrdlivý, ale prakticky pokaždé kritický. Kulturní misogynie s liberálním nátěrem? Posuďte sami.

Už v titulku mluví o pavoučích ženách, neboť ženská autorka (která? kterákoliv?) „ze sebe souká své texty jako vlákno, jež vzápětí snove do elastických pavučin. Nepojmenovává skutečnost…“ Tato hlavní výhrada se dále objevuje hned v několika variacích a s různou měrou obecnosti:

×
Diskuse
December 5, 2012 v 12.40
Alena Zemančíková v jednom ze svých sloupků, který s tímto komentářem opravdu velice úzce souvisí:
"Musím ale myslet i na to, že Irena Obermannová „provedla“ něco, co se v literatuře děje zcela běžně, jen to většinou dělají muži. Prostě se se svým milostným traumatem (ať už byl vztah reálně dovršený nebo ne, to je přece úplně jedno) vypořádala psaním."
December 5, 2012 v 18.20
Proč ženy píší a bude to někdo číst?
Člověka v první chvíli napadne, že psát, co nikdo nečte, je plýtvání energií, ale třeba jim to nevadí, protože jí mají dost. Omlouvám se všem, že zde zase uvedu podobenství z Bible, ale nemohu za to, že mě pořád napadají. Možná se tím taky s něčím vypořádávám :-)
„Vyšel rozsévač rozsívat. Když rozsíval, padla některá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je. Jiná padla na skalnatou půdu, kde neměla dost země, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi. Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla. Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je. A jiná zrna padla do dobré země a dala užitek, některé sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet.“ (Mt 13,3-8)
JK
December 5, 2012 v 22.22
Díky
Chtěl bych panu Guthovi poděkovat za obsáhlé citáty z brilantního textu Jiřího Peňáse. V šedi ideologicky předpojatých a jazykově tupých článků v Deníku Referendum působí jako zurčení horského potůčku. Skvělé.
December 6, 2012 v 7.35
Janu Konvalinkovi - neděkujte...
"Jan Konvalinka - biochemik
Díky Středa, 5.Prosince 2012, 22:22:47
Chtěl bych panu Guthovi poděkovat za obsáhlé citáty z brilantního textu Jiřího Peňáse. V šedi ideologicky předpojatých a jazykově tupých článků v Deníku Referendum působí jako zurčení horského potůčku. Skvělé."

Vážený pane docente,

chápu, že ježto Vás tam „nikdo nezalejvá“, rostete sám. Jinak se těším, až vyrostete ještě víc, a dokážete víc, než jenom pošťuchovat. (Já vím, říkáte si možná, že zrovna ode mne to sedí…)


BRILANTNÍ: Vybroušením surového diamantu vznikne briliant, který má na tržišti mnohem vyšší cenu. Je to ale vždycky „přidaná hodnota“? - Nebo jste měl na mysli brilantinu?

ZURČENÍ HORSKÉHO POTŮČKU: Nejsem si jist, že vy „na tom pražskym mostě“ poznáte zurčení potůčku od vypouštění fekálního vozu (lidově „hovnocuc“).

Mám, podobně jako Jiří Peňás, porozumění pro to, že „píšete proto, že to tak cítíte“. Cit je Váš maják. Jenže Vy popíráte Peňásovu tezi, že „ženy nepíší něco, ale píší ´se´.“ Na fotce totiž vypadáte jako chlapák.

Ale možná prostě jen Vašim myšlenkám přikládám přehnaně velkou váhu. Třeba „to měla být jen intelektuální provokace nebo ironické vtipkování. Jan Konvalinka je přeci muž.“


Možná by bylo lepší se zbytečně nerozptylovat. Třeba když nebudete plýtvat časem na to, abyste svůj masivní intelektuální potenciál promarňoval v polemice se „šedí ideologicky předpojatých a jazykově tupých článků v Deníku Referendum“, přijdete na kloub nějakým dalším virům …
December 6, 2012 v 7.46
Hana Jungová
napsala bezchybnou odpověď Jiřímu Peňásovi. - K jejímu zveřejnění mi chybí oprávnění.
⟹ To by mi musela nejdříve udělit paní Saša Uhlová.
JK
December 6, 2012 v 16.29
Upřesnění
Musím se redakci DR omluvit. Není tady všechno jen šeď. Některé osobní urážky od pana Kopeckého jsou ve skutečnosti docela vtipné.
December 6, 2012 v 17.11
Janu Konvalinkovi
Jste srdečně zván na níže uvedenou produkci. Pokud byste měl chuť se podílet zpěvěm či jinak, setká se to určitě s kladným ohlasem. A kdyby nedej pámbu vypadl varhaník, třeba byste mohl zaskočit ?

Ve středu 2. ledna 2013 bude se v Galerii Lapidarium v Rámové ulici 6 na Starém Městě provozovati Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Začátek je tentokrát v 18 hodin.

* V úpravě pro 3 kontrabasy, 4 sóla smíšený sbor a orchestr s dirigentem bude zde provedena již potřetí.

* První provedení bez dirigenta se konalo 2. ledna 2010 od 16 hodin tamtéž.

* Zváni jsou též všichni čtenáři, kteří dočetli až sem.
* Pozvání platí také pro redakci DR s rodinnými příslušníky.
* Místa k sezení NEJSOU (židle i lavice potřebují hudebníci.)

PS: ... já do něj chlebem.
December 6, 2012 v 18.10
Optám se Hany Jungové,
zda s tím souhlasí. Jen by mě zajímalo, pod jakou identitou se pohybujete na FB ;-)
December 7, 2012 v 6.08
Nic nového pod sluncem
Jiří Peňás není původní. Své přezíravé komentáře o autorkách opsal, včetně trapného pleionasmu „ženské autorky‟ od Jiřího Pavlovského http://www.interkom.vecnost.cz/1995/19950114.htm

Jiří Pavlovský od roku 1995, kdy se tak pohrdavě rozepsal o spisovatelkách, stačil, vedle vydávání komiksů a obchodování s knihami, napsat větší počet povídek, vyhrát Cenu Karla Čapka a oženit se s jednou ne právě nejhorší autorkou.
December 7, 2012 v 8.20
Dobrý tip
Moc děkuji Honzovi Macháčkovi za připomenutí toho staršího textu. Krom jiného, v kontexu Peňásových výtek, jak jsou ženské autorky sebestředné až solipsistické (viz výše), je roztomilé tamní Pavlovského P.P.S.: "Jakékoliv kritické ohlasy mě nezajímají."
December 7, 2012 v 9.11
Jiřímu Guthovi a Honzovi Macháčkovi
U Vás v Borovanech jsem byl kdysi (na zámku) na škole v přírodě. To bylo dávno před tím, než vypukla postmoderna. Docela rád na to vzpomínám, a to nejen, proto, že člověk občas rád vzpomíná na dětství, a také ne jen kvůli pomníku Jana Žižky z Trocnova.

Je zřejmé, že tam u vás je čerstvý vzduch, ne jako třeba v Praze nebo kousek od vás v Třeboni.

Na druhé straně ale fakt, že i v Neratovicích lidá dovedou volně dýchat a zdravě myslet dokazuje, že na lidech záleží víc než na klimatických podmínkách a meteorologických výkyvech.

(Promiňte mi ty ranní lichotky, vím, že je nepotřebujete.)
jk
December 7, 2012 v 11.36
Královna Dagmar
Nejsem si jistý, jestli se to má nebo dokonce jen smí, ale protože mám Dagmar Daňkovou rád, troufnu si sem opsat, co ona zveřejnila na fejsbuku. Velice se mi to líbí a naprosto s tím souhlasím, napsala to totiž přesně a jasně, lépe než já: "... já totiž například pro ten výrok o "sexuální přitažlivosti" nenalézám žádnou omluvu, žádnou polehčující okolnost, považuji to prostě za hulvátství - a nic, co na Peňásovu obranu kdokoli dosud napsal, mne zatím nepřesvědčilo o opaku. A to mne na tom světě právě nejvíc baví - že jako čtenář jsem KRÁL".
December 7, 2012 v 11.47
jestli se to má nebo dokonce jen smí ...
Já se domnívám, že se to MÁ a někdy dokonce MUSÍ.

Nestačí totiž jenom vyhlašovat "Mezinárodní den proti násilí na ženách" ("Giornata Internazionale contro la violenza alle Donne") = 25. listopadu.

(Čímž nechci smést se stolu Profantovy "fúrie".)
+ Další komentáře