Podpořit kandidáty levice

Patrik Eichler

Senát bude v nejbližších týdnech volit čtyři členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Sociálnědemokratická většina má za úkol Ústav převzít. Vstřícnost k pravici není na místě.

Možnost převolit Radu Ústavu pro studium totalitních režimů sociálním demokratům tak trochu spadla do klína. Rada má sedm členů. Čtyři místa se uvolní na začátku prosince. Jeden další člen končí v březnu, jedna členka příští rok v říjnu a jedno místo je již prázdné. Členy Rady ÚSTR volí Senát, kde mají sociální demokraté většinu.

Rada ÚSTR má pravomoci personální — může vyměnit ředitele, ekonomické — schvaluje podklady pro návrh rozpočtu a vědecko-organizační — určuje cíle práce Ústavu a schvaluje metody k jejich naplnění. Přes omezení daná dvěma zideologizovanými zákony (o ÚSTR a o třetím odboji) to nejsou pravomoci malé.

×
Diskuse
November 28, 2012 v 22.17
Děkuji Patriku Eichlerovi, že se ujal ošemetného tématu a že řekl jasně a zřetelně, co je teď nutné.

ÚSTR je velmi problematickým útvarem. Je to pracoviště, v němž působí nezpochybnitelní odborníci v historii. Má proto šanci být standardním vědeckým pracovištěm. Přitom se však ode všech vědeckých ústavů liší tím, že je podle zákona orgnaiozační složkou státu (tak jako jimi jsou armáda, policie, soudy, tajné služby, vláda, ministerstva, parlament ap.). Zákon stanoví ideologický rámec a komplikuje nepředpojaté bádání o období, jímž se zabývá.

Úkolem nové rady bude přiblížit ústav se současnými zákonem danými omezeními standardnímu vědeckému pracovišti. A druhým úkolem bude ukázat, že lidé postižení diktátorskou deviací socialismu nemusí být ideologickou oporou sopučasné vládní moci, a nejen nemusí, ale skutečně nejsou.

Proto je třeba, aby senát do rady jmenoval strážce standardní vědecké metodologie a lidi postižené minulým režimem, kteří přitom nepodporují primitivní ideologický antikomunismus. Myslím, že je řada přesvědčivých osobností, které by odpovídaly tomu, co autor článku uvádí: Karel Floss, Libuše Šilhánová, Květa Neradová, Petr Uhl, Anna Šabatová, Jan Schneider, Jiří Diensatbier, Vladimír Špidla, z mladších lidí např. Pavel Čižinský, Jan Černý, Michael Hauser, Vít Janeček a sám autor článku Patrik Eichler.