Známý historik Vilém Prečan odchází z vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), vadí mu totiž personální změny, které učinil nový ředitel ústavu Daniel Herman. Ten po svém pondělním nástupu povolal zpět lidi, kteří v ústavu pracovali za éry prvního ředitele ústavu Pavla Žáčka.

Vrátil se odvolaný ekonomický náměstek René Schreier a do sekretariátu ředitele Patrik Košický. Naopak dosavadní první náměstek Marek Junek podle rozhodnutí Hermana skončil. Junkovo funkční období uplynulo s odchodem Hermanova předchůdce Zdeňka Hazdry, Junek chtěl ale pracovat jako náměstek dál, protože měl rozpracované projekty.

„Místo slibované obrody ústavu hrozí tak diktát fundamentalistické a prospěchářské menšiny podporované jejími politickými a ideovými patrony v pozadí," sdělil ve čtvrtek Prečan ČTK v ostrém prohlášení k rozhodnutí Hermana. Podle Prečana „reinstalace lidí z gardy Pavla Žáčka" i odchod Junka výmluvně naznačují, jakým směrem se bude Ústav totality ubírat. Podle neoficiálních informací zvažuje rezignaci i další člen vědecké rady. Nespokojeni jsou s rychlými změnami údajně i někteří zaměstnanci.

Prečan, zakladatel někdejšího exilového Dokumentačního střediska nezávislé československé literatury a Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, v dubnu varoval před politizací Ústavu totality a kritiku adresoval i Žáčkovi. Ústav prý za jeho ředitelování a za přispění bratří Patrika a Marka Bendových získal pověst „přívěsku či účelového zařízení ODS".

Prečanovi vadí také to, že v Ústavu totality pracují lidé z iniciativy neUSTRčených, kteří se naopak postavili proti bývalému krátkodobému řediteli Jiřímu Pernesovi. NeUSTRčení svým vystupováním lidí „víry pravé" podle Prečana ústav diskreditují.

Chod instituce v posledních měsících provázejí personální zmatky a spory o její směřování; Herman uvádí, že chce ústav stabilizovat.

Problémy vyhrotilo únorové zvolení Jiřího Pernese ředitelem. Byl kritizován za to, že za komunismu studoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML), což před svým zvolením nesdělil. Pernes nakonec skončil kvůli údajnému plagiátorství. I kvůli Pernesovi se rozhodlo opustit vědeckou radu několik jejích členů. Jednalo se o spisovatele a bývalého diplomata Jiřího Grušu, vojenského historika Eduarda Stehlíka či proděkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jana Kuklíka. Objevili se však nejen kritikové Pernese, ale i jeho podporovatelé.