Poradcem nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana se stane bývalý šéf ústavu Pavel Žáček. Herman dnes ČTK řekl, že s angažmá Žáčka počítá a že už o jeho nové roli spolu hovořili. O návratu vůbec prvního ředitele ústavu Žáčka se spekulovalo již několik dní. Proslýchalo se, že by se mohl vrátit jako první náměstek ředitele. To ale dnes Herman nepotvrdil.

Minulý týden po svém nástupu do ředitelské funkce Herman povolal zpět do ústavu také dva lidi z Žáčkovy éry. Do svého sekretariátu přijal Herman Patrika Košického, jehož počátkem dubna sesadil bývalý ředitel ústavu Jiří Pernes z funkce šéfa kanceláře ředitele. Vrátil se také Pernesem odvolaný ekonomický náměstek René Schreier.

Herman dnes také rozhodl, že počátkem září vypíše nové výběrové řízení na ředitele Archivu bezpečnostních složek, původní soutěž zrušil. „Chci vyhlásit nové výběrové řízení, které bude transparentní, aby nebylo možno hovořit o jakékoli účelovosti," řekl Herman.

Nový ředitel ústavu dnes ČTK řekl, že mu v zadání zrušeného řízení chyběl například požadavek na praxi uchazečů v řídících funkcích nebo důraz na jazykové vybavení. To naopak považují za účelovou argumentaci Hermanovi kritici.

Se zrušením výběrového řízení na ředitele Archivu bezpečnostních složek nesouhlasí ani tři kandidáti, kteří se do něj přihlásili. Archiv je správní úřad, který je řízen ÚSTR a v odborné činnosti na úseku archivnictví a spisové služby ministerstvem vnitra.

V ústavu a archivu již několik měsíců panují rozbroje kvůli personálním změnám a směřování institucí. Herman chce situaci uklidnit. To se mu ale vzhledem k jednoznačnému příklonu postojům bývalého ředitele Žáčka těžko podaří.

Členka Rady ÚSTR Petruška Šustrová v rozhovoru pro Deník Referendum obvinila ředitele Hermana z toho, že Radu při své kandidatuře obelhal.

Žáček byl prvním ředitelem ústavu, do jehož čela se dostal bez konkurzu v roce 2008. Za své působení v čele instituce byl opakovaně kritizován. Vytýkána mu byla špatná manažerská práce. Za jeho vedení také v minulosti ústav opustilo několik historiků nespokojených s celkovou atmosférou v instituci. Vznikla dokonce petice za Žáčkovo odvolání.

Největší díl kritiky si Žáček vysloužil zřejmě za denunciační způsob, jakým ústav zveřejnil nic neprůkazný archivní dokument o spisovateli Milanu Kunderovi. Dále byl kritizován za to, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na Josku Skalníka, který byl blízkým spolupracovníkem Václava Havla, jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi.

Naposledy se objevila vážná kritika zpochybňující kvalitu a kompetentnost práce při digitalizaci archivních dokumentů během Žáčkova řízení ústavu.