Kdysi Řekové báje a pověsti tvořili a formovali tak po tisíciletí myšlení evropské kultury. Dnes Řecko samo je předmětem bájné lhavosti politiků a političek, novinářů a novinářek, bankéřů a bankéřek. Není to u nich pseudologia phantastica, psychická porucha při které postižený lže, aniž by chtěl někomu ublížit nebo získat jiný prospěch než pozornost svého okolí. Vymýšlet si o Řecku a Řecích může naopak být velmi lukrativní. U nás se díky „řecké lži“ dostala k moci ta současná odporná vláda, ale i jiné vlády si rády zabájí. Následující údaje, které oblíbené báje uvádějí na pravou míru, jsou z materiálů Nadace Rosy Luxemburgové, které reagují zejména na lhaní německých politiků a političek.

Řecko má prý příliš vysoké dluhy. Nepochybně má Řecko vysoké dluhy. Narostly zejména v důsledku krize (mezi lety 2007 a 2010 ze 115 na 143 % HDP a o rok později už přes 160 %). Itálie byla v roce 2010 zadlužená v výši 120 % a Japonsko dluží dokonce 200 % svého ročního hospodářského výkonu. Nikdo ho ale dosud nepovažoval za neschopné dluhy splácet. O tom kdo je schopný a kdo ne, rozhodují ratingové agentury a „trhy“ (spekulanti). Jejich rozhodování je v podstatě libovolné. Irsko položili na lopatky také, i když před krizí nemělo dluhy, ale přebytky. Pro situaci země je hlavní za kolik si půjčuje. Za obdobný typ půjček platili v květnu 2011 Řekové úrok 25 % , zatímco Italové 3 % a Japonci pouze 0,2 %. Pokud by Řecko mohlo splácet dluhy za stejných podmínek jako Itálie, mohlo by se do roku 2015 dostat za současných podmínek na dluhovou kvótu 110 %.