Nejen bezprostřední ztrátu věřitelů, ale i dopad na nezaměstnanost, inflaci, koupěschopnost a hospodářský růst ve 42 zemích, jež tvoří 90 procent světové ekonomiky — to vše zahrnuli analytikové z německého think tanku Prognos do ekonometrického modelu, s jehož pomocí spočetli, jaké škody by způsobil rozpad, resp. postupný odchod Řecka, Portugalska, Španělska a Itálie z eurozóny. Dospěli přitom k nejvyššímu číslu, jež zatím podobné odhady přinesly — ztrátě 17,2 bilionu eur (420 bilionu korun). Právě o tuto částku by se dle analytiků snížil HDP zmíněné dvaačtyřicítky v souhrnu do roku 2020.

„Prognos nejprve spočítal, jaké důsledky by přineslo opuštění společné měny Řeckem. Poté simuloval krok za krokem dopady postupného odchodu Portugalska, Španělska a Itálie,“ uvádí server Spiegel On-line, který na model upozornil minulý týden.

S vlastním odchodem Řecka by se dle analytiků eurozóna ještě vyrovnala. Pokud by ovšem proběhl řecký návrat k drachmě neřízeně — tj. kdyby se Řecko například rozhodlo opustit eurozónu samo stůj co stůj —, mohlo by dojít k řetězové reakci: sérií otřesů, defaultů a následnému odchodu celého jižního křídla.

Odchod (Řecka a) Portugalska by již dle Prognosu způsobil dvaačtyřicítce celkovou ztrátu 2,4 bilionu eur (58,6 bilionu korun), odchod Španělska pak 7,9 bilionu (192,8 bilionů). Kdyby eurozónu opustila i Itálie, narostla by ztráta na zmíněných 17,2 bilionu eur, resp. 420 bilionů korun.

„Dopad takovéhoto scénáře na světovou ekonomiku by byl naprosto zničující,“ píše v průvodním komentáři k poznatkům Bertelsmannova nadace, která si u Prognosu příslušnou studii objednala.