Proč podporuji Dienstbiera

Igor Pleskot

Osobně laděný příspěvek bývalého mluvčího Sdružení stávkových výborů z listopadu 1989 uvádí několik argumentů pro podporu prezidentské kandidatury Jiřího Dienstbiera.

Nejsem velkým nadšencem pro přímou volbu prezidenta. Chápu nadšení veřejnosti zklamané otřesnou úrovní naší politiky, nedůvěru lidí v etablované politické strany i touhu po osobnosti, které lze důvěřovat. Ovšem jsem velmi skeptický ke snaze najít svatého Václava, který přijede na bílém koni a spasí naší zemi. Ani legenda nepředpokládá, že přijede sám a sám vše obrátí v dobré. I v legendě za ním jedou blaničtí rytíři. I když se podaří najít, vybrat a zvolit za prezidenta někoho ideálního, samotný přímo zvolený prezident změnu negarantuje. Musí mít podporu — zda ji může mít a hlavně, zda ji opravdu bude mít, to je další otázka.

Zkušenosti západních demokracií ukazují, že podstatnou roli v podpoře kandidátů hrají peníze. A tady jsou důvody mé skepse k přímé volbě. V době všudypřítomného mediálního prodeje zboží se i přímá volba stává nabídkou „prezidentského zboží“, závisí na reklamě a „balení“, ve kterém je „prezidentský produkt“ uváděn na trh. Často nemusí rozhodovat program, cíle, myšlenky, ale rozhoduje zjev, dojem - zkrátka to „balení“. Mám strach, aby se přímá volba nezměnila v americký barnumský cirkus. Ostatně k tomu i nepřímé volby dnes nemají příliš daleko; diváci (voliči) jsou ovšem již dosavadním představením unaveni a hledají představení jiné.

S přímou volbou si také někdo může spojit představu „silného muže“, který se  „s tím nebude párat“ a všechny nešvary radikálně vymete. Jenže to také může být cesta k diktatuře, k likvidaci demokratických pravidel a lidských práv. Přímá volba negarantuje předem, že vybereme skutečně demokrata a že posílíme demokratický právní systém a nikoliv - omylem, v důsledku slibů, silou peněz a úspěšné marketingové strategie — budoucího diktátora.

Iluze o zlepšení české politiky skrze přímou volbu prezidenta nerespektují skutečnost českého ústavního pořádku. Nemáme prezidentský systém jako Spojené státy, ani silnou pozici prezidenta, jako má Francie. Je otázkou, zda by ústavní změny tímto směrem byly žádoucí. Je ovšem pravda, že z historických důvodů má role prezidenta v naší zemi výraznou symbolickou hodnotu, která zvyšuje jeho neformální vliv. Je to dána osobností Tomáše Masaryka, prvního prezidenta Československé republiky.

Proč tedy podporuji Dienstbiera? Není ani Masarykem, ani svatým Václavem z legendy o blanických rytířích; je člověkem z masa a kostí. Mohl by se legendou stát — to záleží nejen na něm, na jeho schopnostech, důslednosti a poctivosti, ale také na situaci. Pravda — k Masarykovu dědictví se přihlásil. Jeho programové sedmero je úctyhodné a přitažlivé:

- vrátit úřadu prezidenta důstojnost

- stát na straně lidí, nikoli peněz

- rovný přístup ke kvalitním veřejným službám

- vždy a všude důsledně vystupovat proti korupci

- důstojné místo České republiky v Evropě a ve světě

- spojenec všech snah o zlepšení stavu společnosti

- prezidentskou funkci zastávat s úctou k právu, civilně a s pokorou

Jsou to však zatím proklamace. Oproti jiným kandidátům proklamace s větším akcentem na hodnotové změny, které musí být základem skutečných změn.

Nebudu ovšem volit Dienstbiera pro jeho proklamace — budu ho volit, protože je bojovník, který se už dokázal postavit korupčnímu prostředí ve vlastní straně. A to za obtížných podmínek — šlo také o volbu, v níž potřeboval podporu spolustraníků. Nejlepší podporou ČSSD pro svého prezidentského kandidáta bude skutečný boj s korupcí a omezování vlivu korupčníků a kmotrů ve vlastních řadách.

Blanickými rytíři za jezdcem na bílém koni se musí stát celá veřejnost, každý z nás. Nestačí jen jít volit, je nutno se postavit nekalostem, které se dějí kolem nás. Výmluvy na nezměnitelnost situace pomáhají jen těm, které tato „nezměnitelnost“ živí, kteří na ní parazitují. Proto sympatizuji se zastřešujícím hesle Dienstbierovy kampaně „Změna je možná“ . Ano, je, pokusíme-li se o to.

Mobilizaci veřejnosti může urychlit sociální demokracie jak díky své tradici emancipačního boje širokých mas, tak především tím, že se zbaví kmotrů a kmotříků. Veřejná funkce má být službou a ne příležitostí k obohacování.

    Diskuse
    October 29, 2012 v 14.42
    děkuji Igoru Pleskotovi
    ČSSD pouze předstírá, že svého kandidáta podporuje. Podle všeho to bude právě tento spolek, kdo si připíše rozhodující zásluhu na tom, že Jiří Dienstbier nebude zvolen.

    Janu Fischerovi
    vyrobili spin-doktoři "balení" přesně podle poslední módy – podporuje ho kdekdo počínaje T.G.Masarykem přes Josefa Masopusta až po Zdeňka Trošku., Na teatrální gesta rukou a výraz obličeje má nejspíš choreografa. A reklamu mu dělá (vpravo nahoře) i Deník Referendum (doufám, že alespoň Fischer pořádně zaplatil).

    UKÁZKY (http://www.jan-fischer.cz/):

    Tomáš CHRENEK (nar. 26.07.1963): Jan Fischer je pro mne nejdůvěryhodnější z kandidátů. Prokázal, že je schopen uspět jak v čele české vlády, tak významné mezinárodní instituce, a získat si respekt české veřejnosti i uznání odborníků ---. 9 000 000,- Kč --- Podzámecká 1, 190 16 Praha - Koloděje

    Andor ŠÁNDOR (nar. 09.07.1957 ), gen. v záloze., podnikatel Považuji JF za slušného člověka a politika, který v případě zvolení bude důstojným reprezentantem naší země. Jako bývalý voják z povolání jsem přesvědčen, že se dobře zhostí funkce vrchního velitele ozbrojených sil. --- 50 000,- Kč --- Zelená 2, 160 00 Praha 6
    -- Apropos „Andor Šándor“ – mě to pořád připomíná postavu ze hra Pavla Landovského, která se jmenoval Hajzel Fízel.--

    Kdy už tedy konečně začne ČSSD mobilizovat veřejnost??
    October 29, 2012 v 16.43
    Podle skutků …

    Na poslední schůzi Senátu se projednával v prvním čtení návrh změn zákonů o volbách do zastupitelských sborů, který předložil právě senátor Dientsbier.

    Charakterizoval ho takto: „Princip navrhované změny je přitom velmi jednoduchý. Všude, kde se do zastupitelských sborů volí v České republice poměrným systémem, se zavádí pravidlo, že mandáty se kandidátům na kandidátní listině přidělují podle počtu (přednostních) hlasů, které od voličů své strany či kandidátní listiny získali.“

    Více v návrhu zákona a důvodové zprávě(!) zde: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=65577

    Příznačná byla diskuze o tomto návrhu zákona.
    Zde: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=8&IS=4881&D=25.10.2012#b13265

    Další osud tohoto návrhu zákona (a Jiřího Dientsbiera) bude jistě zajímavý …

    PL
    October 29, 2012 v 17.32
    Pane Molnáre,
    proč spojujete tento návrh JD s mírou jeho úspěchu v nastávajících prezidentských volbách?
    Děkji Vám za odkaz, netušil jsem že ta hranice je jen 5%-ní, to mi nepřijde tak rigidní. JD navrhované zrušení tohoto mi přijde jako příliš optimistické a vyřazuje to páky stran na to, aby nenechali uspět neznámé populisty na jedno použití - přeci když politik zvolený za stranu XX ve volebním období poškodí jméno-pověst strany, tratí na tom především strana, musí proto mít mechanismy na to, aby delegovala své dobré kandidáty no zároveň dala šanci nováčkům na své kandidátce. Jen taková - pohříchu teoretická - úvaha:-)

    Pane Kopecký,
    Vám se herecký výkon páně Fischera na šotu nelíbí? Mě to tedy rozesmálo. Děkuji DR, že tak dobře vybrala.
    October 30, 2012 v 16.33
    já teda vidím Fischerovy dlaně beze zvuku,
    a je to hodně dobrý.
    October 31, 2012 v 3.58
    Pane Litschmanne
    Navazoval jsem na větu v původním textu: „Nejlepší podporou ČSSD pro svého prezidentského kandidáta bude skutečný boj s korupcí a omezování vlivu korupčníků a kmotrů ve vlastních řadách.“

    Právě tento návrh zákona by mohl do značné míry omezit vliv korupčníků a kmotrů v politických stranách.

    Jistě proto vyvolá (vyvolal) i odpor …

    PL
    October 31, 2012 v 11.52
    Pane Molnáre,
    vím. Ovšem jen jsem upozorňoval, že každý a pravděpodobně i tento způsob řešení má kromě líce i rub. Navíc by ho bylo možné obejít tím, že kandidáti by si financovali svou volební kampaň sami, což si lze možná představit asi tak, jako při dnešních kampaních před prezidentskou volbou. Mám pocit, že ten návrh patří do kategorie vylévání vaničky i s dítětem.
    Mmch, i tzv. "vláda rozpočtové zodpovědnosti" vyvolává odpor... logicky zřejmě u "nezodpovědných"...
    (když to, s prominutím, přeženu)