David Hrbek ve své knize Dvacet zářících drahokamů píše o mamince, která i v sedmdesáti letech pěstuje svou vášeň kreslení a „zřetelně vyvedené kosočtverce se vším, co k takové kresbě patří, zvládá na těch nejnemyslitelnějších místech s obdivuhodnou bravurou“. Třeba na zrcadle v koupelně, když je u někoho na návštěvě. Nedávno jsem si na několika fotografiích všiml stejného kosočtverce, nebyl však od Davidovy maminky. Měl jej na zádech kandidát na funkci prezidenta republiky, kosočtverec karikoval Evropskou unii.

Mohli bychom samozřejmě sloupek nazvat i jinak a místo kosočtverce uvést onen hanlivý výraz, který koneckonců často slýcháváme na ulici, při sledování sportovních přenosů či před dveřmi středních a základních škol.

Jak se blíží prezidentské volby, kandidáti se vyhraňují, stále více se nám odkrývají a zveřejňují názory na tu či onu událost. Mnozí ještě ani kandidáty nejsou, ale chtěli by jimi být. Musíme uznat, že jde o velmi zajímavou skupinu lidí, jsou jich desítky, kteří by rádi vystřídali Václava Klause. Většina z nich je absolutně bez šance, jak by ne, když může vyhrát jen jeden. Některých téměř kandidátů si všimli i v zahraničí, kupříkladu v sousedním Polsku se, ale ne nijak ve zlém, pozastavovali nad Vladimírem Franzem. Zcela potetovaný profesor a kandidát na prezidenta, to je možné jen v České republice! A to určitě neznají třeba takového Tomia Okamuru. Jako senátor možná bude přednášet na ekonomickém fóru ve Varšavě a Krakově. Možná.

Naši prezidentští kandidáti i kandidáti na kandidáty na prezidenta mají různé vlastnosti a názory. Pouze jeden z nich je ale statečný. Ladislav Jakl. Chcete důkaz? Troufl by si snad pan premiér prohlásit, že bychom měli vystoupit z Evropské unie? Zcela jistě ne. I když si to pravděpodobně myslí, když si to myslí pan prezident. Dokázal by třeba kandidát ODS na prezidenta Přemysl Sobotka, který na billboardech používá slogan „Naše země, naše pravidla“, být o něco otevřenější a říci rovnou, jako pan Jakl, že členství v Evropské unii nám přináší „více škody než užitku“? Nedokázal.

Pan Jakl umí jít i proti proudu, nepoužívá politická klišé a má to, čeho je nám třeba. Zdravý selský rozum. Svou prezidentskou kandidaturu totiž zdůvodnil mj. takto: „Jsem blbější než jména, o kterých se mluví?“

Levičácká média, respektive eurofašistická, jak trefně glosuje pan Jakl, jeho kandidatuře nepřejí. Přitom jako jediný získal pod svou kandidaturu podpis nejcennější. Píše to paní Haslingerová, která vede jeden z neobjektivnějších a nejspravedlivějších internetových periodik u nás. Paní Haslingerová apeluje: „Chraňme spolu s Jaklem své peněženky, chraňme svou svobodu, po níž nám Brusel jde, jak stojí na volebním letáku pana Jakla, který přeje svobodu nejen sobě, ale nám všem.“ Filantrop.

Kosočtverec je výrazný symbol. Obávám se, že Ladislav Jakl se prezidentem i přes výše uvedené kvality nestane. Levičácká, provládní a eurofašistická média jsou výraznou překážkou jeho úspěchu. Za chvíli si možná ani nevzpomeneme, jak se onen strážce svobody jmenoval. Vnímavější si možná vzpomenou, že to byl ten pán s kosočtvercem na zádech. Jiní si při vzpomínce na pana Jakla vybaví jen ten jeho komunikační nástroj: kosočtverec.