Že nejen politický, ale i obecně společenský život hrubne, či že společnost je rozeštvaná, to bohužel (skoro) pro nikoho dávno není novinka. Pohádají se sousedé v hospodě nebo u plotu mezi svými domky, jeden si skočí domů pro legálně drženou pistoli a druhého mýrnyxtýrnyx střelí. Střílet na lidi, kteří se mohou i naprostou náhodou octnout na cizím pozemku, to je obecně schvalovaná móda — stačí si otevřít kteroukoliv internetovou diskusi na toto téma. A třeba u takového auta už dnes člověk neví, jestli je to více dopravní prostředek, nebo zbraň. Zdá se mi, že se na silnici moc couráš? Šup s tebou do příkopu, vymajzni z vozovky. A ty dědku s berlí na tom přechodu, jestli nehejbneš kostrou, tak tě sestřelím.

Kapitolou samou pro sebe je štvaní jednotlivých sociálních skupin proti sobě. A jde často z nejvyšších míst. Kdo zasel lidem do hlavy, že chudý člověk („socka!“), nezaměstnaný, bezdomovec, ti všichni a mnozí další si za svůj osud mohou sami, že jsou to paraziti a že na ně ostatní doplácejí? Kolik bezdomovců pak každoročně zemře násilnou smrtí jako terč těch, kteří je ani nepokládají za lidi a kteří útok na ně berou za zvláště vyvedenou psinu?