Claude Lévi-Strauss ve slavné knize Smutné tropy shrnul poznatky ze svého řadu let trvajícího zkoumání jihoamerických indiánů. Poukázal na leckdy velmi truchlivý život vymírajících kmenů a o to horší postavení jejich náčelníků, kteří jsou za blahobyt kmene zodpovědní.

Své úvahy o funkci a postavení náčelníka, jehož často jedinou „výhodou“ bylo jít v čele svého kmene do bitvy, a který většinu dne trávil sháněním darů, jimiž by mohl uspokojit reptající členy kmene, zakončil symptomatickou větou, že přese všechno se vyskytují v každé společnosti jedinci, kteří budou o funkci náčelníka tvrdě usilovat, přestože jim nepřináší nic než pochybnou autoritu a imaginární moc.

Když si na místo náčelníka kmene dosadíme dnešního politika, zjistíme, že nalezneme řadu podobností a pomůcek, jimiž lze promýšlet i náš systém. Kdo se vyšplhá v čelo stranické hierarchie? Vždy ten, kdo touží po moci, ale především ten, kdo je schopen dlouhodobě uspokojovat pomocí darů důležité spolustraníky, kteří si pak logicky od jeho vzestupu slibují hojnější přísun darů a stanou se jeho falangou.