Helsinský výbor: Smetanovi doporučíme, aby podal ústavní stížnost
Vratislav DostálPodle Českého helsinského výboru by v řízení před Ústavním soudem mohly být vyřešeny či alespoň probrány otázky, které Nejvyšší soud pominul, když zamítl stížnost ve Smetanově případu a potvrdil předchozí verdikt soudu.
Vzhledem k ústavněprávní povaze kauzy Romana Smetany mu Český helsinský výbor (ČHV) doporučí, aby podal ústavní stížnost. Podle předsedkyně výboru Anny Šabatové by v řízení před Ústavním soudem mohly být vyřešeny či alespoň probrány některé otázky, které Nejvyšší soud pominul.
Nejvyšší soud ve čtvrtek zamítl jako nedůvodnou stížnost bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila pro porušení zákona. Podle soudu Smetana překročil hranici politického projevu a dopustil se útoku na majetek. Roman Smetana tak musí zpět do vězení. Odsedět si bude muset zbývajících sedmašedesát dní.
A co tomu říkáte vy, neorganizovaní?
⟹ http://blisty.cz/art/66586.html ⟸
Na druhou stranu by ale bylo zajímavé podívat se, co by na to Ústavní soud řekl. Ono odůvodnění Nejvyššího soudu v rozhodnutí o stížnosti o porušení zákona bylo takové podivné - s odkazem na to, že Smetana podjatost soudkyně na soudě prvního stupně nikdy nenamítal a výslovně na začátku uvedl, že ji za podjatou nepovažuje. Na druhou stranu z trestního řádu ani jinak nelze dovodit, že by, byť i výslovný souhlas obžalovaného/obviněného s účastí soudce, který podle objektivních skutečností JE podjatý, mohl na vyloučení soudce něco změnit.
_
Tuto odpovědnost pak projednává specializovaný kárný senát Nejvyššího správního soudu, ve kterém kromě soudců zasedají i státní zástupci, advokáti a pedagogové právnických fakult, přičemž návrh na zahájení kárného řízení může podat prezident republiky, ministr spravedlnosti či předseda soudu vůči soudcům jeho soudu i soudcům soudů nižšího stupně. Podle závažnosti kárného provinění pak lze soudci uložit kárné opatření ve formě důtky, snížení platu až o 30 % na dobu určitou, odvolání z funkce předsedy senátu nebo úplné odvolání z funkce soudce.
Markéta Langerová ve věci Romana Smetany (rozhodnutí NS ČR spis. zn. 6 Tz 50/2012, dostupné na www.nsoud.cz) jako jeden z prvních úkonů při hlavním líčení oznámila stranám řízení svůj poměr k členovi místní organizace poškozeného Ivana Langera a vyzvala je k vyjádření, zda ji považují za podjatou. Poté, co se jí mj. i od obviněného Romana Smetany dostalo výslovného ujištění, že ji za podjatou nepovažují, pokračovala v řízení.
Její právní postup následně potvrdil i Nejvyšší soud v řízení o stížnosti o porušení zákona. I kdyby Ústavní soud rozhodl, že pochybila a měla se sama vyloučit pro podjatost, těžko lze konstruovat na základě odlišného právního názoru soudkyně okresního soudu, který byl navíc následně potvrzen i Nejvyšším soudem (tj. sjednocovatelem judikatury obecných soudů) úmysl nebo nedbalost při porušení povinnosti podle § 87 zákona o soudech a soudcích, a tedy spáchání kárného provinění soudce.
Zkrátka a jasně, pokud byste každé závažné procesní pochybení soudce posuzoval jako kárné provinění, brzo by tu neměl kdo soudit.
Ovšem zajímalo by mě, jak jste nepoznal, v jakém čísle nehovořím, dokonce ani nekategoricky. Vždyť já su přeci Čechoslovák! (a jak říkáme o adventní neděli, malá ryba ještě hod vánoční nedělá): http://www.sme.sk/vp/25822/
Tak pěkné svátky.
Pan Vučka ve svém článku (a nejen on) zpochybňuje právě toto rozhodnutí Nejvyššího soudu a považuje jej za nesprávné, na což jsem ostatně narážel i ve svém prvním komentáři. Na druhou stranu, i kdyby pan Vučka měl pravdu, tj. i kdyby mu dal za pravdu Ústavní soud, a dokonce i kdyby Nejvyšší soud by býval rozhodl jinak a skutečně shledal procesní pochybení Markéty Langerové, i tak je to daleko od kárného provinění.
Také přeji šťastné a veselé.