Ponožky a pravidla
Pavel ŠaradínObčanská angažovanost, právo na kritiku a svoboda slova dostaly na frak. Nejvyšší soud poslal Romana Smetanu za přikreslování tykadel do vězení a občanům tím vzkázal, že politici jsou nedotknutelní.
Včerejší rozhodnutí nejvyššího soudu ve věci Romana Smetany, který na volební plakáty kreslil politikům tykadla, je smutným projevem naší demokracie. Občanská angažovanost, právo na kritiku a svoboda slova dostaly řádně na frak. Horší už to snad ani nemůže být. Nejvyšší soud v podstatě občanům sdělil, že politici jsou nedotknutelní. A kdo si myslí něco jiného, patří zavřít.
Nejvyšší soud opět o něco zvýší politické odcizení. Podle mne jde o velmi citlivou kauzu, která nesmí skončit tím, co si myslí soudci. Cožpak neexistuje právo na občanskou neposlušnost? Cožpak pokreslený plakát je důkazem trestné činnosti? Cožpak může manželka politika (Ivan Langer) odsoudit toho, kdo s ním politicky nesouhlasí? Kde to žijeme?
Jelikož mám rád fotbal, rozhodl jsem se s přáteli navštívit v Jihlavě utkání mého oblíbeného týmu. A jelikož jsem z Olomouce, netřeba dělat reklamu, který to asi je. Coby fanoušci hostujícího celku jsme zamířili ke vchodu do sektoru, jenž je určen nám. V pokladně jsme si zakoupili vstupenku a u vchodu jsme byli vyzváni pořadatelskou službou, abychom vstupovali jednotlivě. Následovala celkem rutinní, i když mnohem zevrubnější osobní prohlídka, než bývá obvyklá na jiných stadionech. Až potud to bylo v pořádku.
Ovšem to, co následovalo potom, jsme ještě nikdy nezažili. Fotbaloví příznivci byli vyzváni, aby se vyzuli a současně upozorněni, že v případě neuposlechnutí této výzvy nebudeme vpuštěni na zápas. Po delší debatě o vhodnosti tohoto opatření mnozí této ponižující výzvy uposlechli. Podotýkáme, že ochranná služba pro to navíc ani nepřipravila podmínky, pršelo totiž, a stát v suchých ponožkách na mokré zemi je skutečně ponižující.
Následovala další výzva k předložení občanského průkaz ke kontrole. Což mnozí opět po debatě o smyslu a oprávněnosti tohoto opatření učinili, a to v dobré víře, že své průkazy předkládají pořadateli před zraky příslušníků zásahové jednotky Policie ČR (PČR). Pořadatelé převzali naše legitimace a zcela zřetelně a nahlas přede všemi přečetli naše jména! Ta byla nahrávána, což odporuje pravidlům. Ti, kteří u sebe občanku neměli nebo ji odmítli ukázat, nebyli vpuštěni do hlediště, přestože měli zakoupenou vstupenku. Také nebyl vpuštěn fanoušek, který se odmítl vyzout.
Teprve v průběhu zápasu jsme navíc zjistili, že maskovaní příslušníci PČR v přilbách, s ochrannými štíty a vestami nejsou ve skutečnosti Policií ČR, ale pouze výrazně se jim podobající maskovaní členové nějaké ochranky. Později jsme si všimli nápisu Ochranná agentura a nějaké symboliky na rukávech. Pokud bylo cílem ponížit diváky, kteří přijeli na fotbal fandit hostujícímu celku, tak se to klubu FC Vysočina Jihlava dokonale povedlo. Ochranná služba naprosto zbytečně vyhrocovala situaci. Nikde v civilizované Evropě se podobné věci nedějí, a to ani při desetitisícových návštěvách.
Proč o tom píšu v souvislosti s panem Smetanou? Také zde jde o pravidla lidské důstojnosti a o diskriminaci. Vždyť v tomto případě jde o jednoznačnou diskriminaci jednotlivce na základě jeho příslušnosti ke skupině a na základě jeho bydliště. Mnozí lidé si myslí, že co fotbalový fanoušek, to zvíře, nicméně tomu tak není. Případ pana Smetany i nastavení klubu FC Vysočina si naši pozornost plně zaslouží. Už kvůli pravidlům.
Zaprvé nechápu, jaké politické sdělení v sobě nese přimalovávání tykadel nebo brýlí politikům ze všech stran (chápal bych to např. u ČSSD, viz Paroubkovi Marťané, neutrální není ani hitlerovský knírek, jím jde vyjádřit také mnoho nesouhlasu). Možná to nechápu jen já, v tom případě se za to omlouvám. Přimalovaná tykadla, vousy a brýle patří k předvolebním plakátům, co pamatuji; pokaždé však byly brány spíše jako projev dětinskosti, než jako cílevědomý politický projev.
Zadruhé, R. Smetana nepůjde do vězení za tykadla. Půjde do vězení za to za to, že nerespektoval rozhodnutí soudu a konstantně konal ve všech ohledech tak, aby se do toho vězení skutečně dostal.
Zde musíme rozlišit 2 roviny: ta první je rovina právní. Stejně jako Jan Kudrna (http://jankudrna.blog.ihned.cz/c1-57248160-opravdu-nebyl-v-pripade-r-smetany-porusen-zakon) ani já nesouhlasím s NS, neboť se domnívám, že zákon porušen byl. Zaprvé přikrášlením I. Langera tykadly jistě vznikla pochybnost o podjatosti, což zcela stačí k vyloučení soudkyně Langerové. Další porušení zákona podle mě jednoznačně spočívá v tom, že nebyla uplatněna subsidiarita trestní represe (§ 12 odst. 2 TZ) a věc postoupena do přestupkového řízení.
Druhá rovina se týká toho, zda si R. Smetana zaslouží, abychom se za něho brali, abychom veřejně kritizovali soud, pronášeli velká slova o svobodě projevu atd. Dle informací z médií pan Smetana nikdy nenamítl podjatost soudkyně, ač byl soudem i dotazován. Byl odsouzen k mírnému alternativnímu trestu, svojí přísností zcela srovnatelnému s tresty ukládanými v přestupkovém řízení. Proti trestu se neodvolal, naopak trest demonstrativně nevykonal a do výkonu náhradního trestu odnětí svobody musel být až dodán, kdy se opět demonstrativně nechal zatknout před kamerami na odborářské demonstraci na Václavském náměstí.
Ač plně vedu v patrnosti, že v trestním řízení je za výsledek řízení odpovědný soud, nechápu rozhořčení nad někým, kdo zcela záměrně ignoruje veškeré právní prostředky, které mu trestní řád nabízí (námitka podjatosti, samotné odvolání) a kdo takto vydané pravomocné rozhodnutí nerespektuje, tedy dělá vše proto, aby se do toho vězení dostal.