Ponožky a pravidla
Pavel ŠaradínObčanská angažovanost, právo na kritiku a svoboda slova dostaly na frak. Nejvyšší soud poslal Romana Smetanu za přikreslování tykadel do vězení a občanům tím vzkázal, že politici jsou nedotknutelní.
Včerejší rozhodnutí nejvyššího soudu ve věci Romana Smetany, který na volební plakáty kreslil politikům tykadla, je smutným projevem naší demokracie. Občanská angažovanost, právo na kritiku a svoboda slova dostaly řádně na frak. Horší už to snad ani nemůže být. Nejvyšší soud v podstatě občanům sdělil, že politici jsou nedotknutelní. A kdo si myslí něco jiného, patří zavřít.
Nejvyšší soud opět o něco zvýší politické odcizení. Podle mne jde o velmi citlivou kauzu, která nesmí skončit tím, co si myslí soudci. Cožpak neexistuje právo na občanskou neposlušnost? Cožpak pokreslený plakát je důkazem trestné činnosti? Cožpak může manželka politika (Ivan Langer) odsoudit toho, kdo s ním politicky nesouhlasí? Kde to žijeme?
Zaprvé nechápu, jaké politické sdělení v sobě nese přimalovávání tykadel nebo brýlí politikům ze všech stran (chápal bych to např. u ČSSD, viz Paroubkovi Marťané, neutrální není ani hitlerovský knírek, jím jde vyjádřit také mnoho nesouhlasu). Možná to nechápu jen já, v tom případě se za to omlouvám. Přimalovaná tykadla, vousy a brýle patří k předvolebním plakátům, co pamatuji; pokaždé však byly brány spíše jako projev dětinskosti, než jako cílevědomý politický projev.
Zadruhé, R. Smetana nepůjde do vězení za tykadla. Půjde do vězení za to za to, že nerespektoval rozhodnutí soudu a konstantně konal ve všech ohledech tak, aby se do toho vězení skutečně dostal.
Zde musíme rozlišit 2 roviny: ta první je rovina právní. Stejně jako Jan Kudrna (http://jankudrna.blog.ihned.cz/c1-57248160-opravdu-nebyl-v-pripade-r-smetany-porusen-zakon) ani já nesouhlasím s NS, neboť se domnívám, že zákon porušen byl. Zaprvé přikrášlením I. Langera tykadly jistě vznikla pochybnost o podjatosti, což zcela stačí k vyloučení soudkyně Langerové. Další porušení zákona podle mě jednoznačně spočívá v tom, že nebyla uplatněna subsidiarita trestní represe (§ 12 odst. 2 TZ) a věc postoupena do přestupkového řízení.
Druhá rovina se týká toho, zda si R. Smetana zaslouží, abychom se za něho brali, abychom veřejně kritizovali soud, pronášeli velká slova o svobodě projevu atd. Dle informací z médií pan Smetana nikdy nenamítl podjatost soudkyně, ač byl soudem i dotazován. Byl odsouzen k mírnému alternativnímu trestu, svojí přísností zcela srovnatelnému s tresty ukládanými v přestupkovém řízení. Proti trestu se neodvolal, naopak trest demonstrativně nevykonal a do výkonu náhradního trestu odnětí svobody musel být až dodán, kdy se opět demonstrativně nechal zatknout před kamerami na odborářské demonstraci na Václavském náměstí.
Ač plně vedu v patrnosti, že v trestním řízení je za výsledek řízení odpovědný soud, nechápu rozhořčení nad někým, kdo zcela záměrně ignoruje veškeré právní prostředky, které mu trestní řád nabízí (námitka podjatosti, samotné odvolání) a kdo takto vydané pravomocné rozhodnutí nerespektuje, tedy dělá vše proto, aby se do toho vězení dostal.