Úbytek občanských stížností, minimum konfliktů s policií, více než 35 tisíc eur (875 tisíc korun) do městského rozpočtu. To jsou dle vyjádření bonnskému magistrátu pozitiva, která přinesla roční zkušenost s tzv. sexometrem — novým způsobem zdanění pouliční prostituce.

Bonnská radnice vyčlenila během loňského léta několik zón v zejména průmyslových částech města, v nichž se rozhodla pouliční prostituci tolerovat. Zároveň nechala postavit pár dřevěných budek ("nouzových míst"), jež měly bránit nežádané podívané.

Současně byl ovšem magistrátem stanoven šestieurový poplatek (asi 150 korun), jež musí prostitutka, nebo prostitut vhodit do zvláštního automatu — sexometru. Výměnou za ně vytiskne automat obdobu parkovacího lístku, která dotyčnou osobu opravňuje k poskytování sexu za úplatu na jednu noc.

„Prostitutky si na daň ze sexuálních služeb zvykly (...) a stížností od občanů také ubývá,“ vybírá server The Local — Germany z vyjádření Elke Palmové, tiskové mluvčí bonnského magistrátu. „Konflikty s policií téměř vymizely (...) Hlídky byly (za celý rok) nuceny udělit jen dvacet varovných pokut,“ uvádí dále.

Důvody změny

Dle loňských zpráv bylo zavedení systému motivováno především snahou o adekvátní zdanění všech forem prostituce — město Bonn totiž už dříve danilo veřejné domy. Sdružení, jež hájí práva německých prostitutek a prostitutů, si tehdy stěžovala zvláště na nebezpečí dvojího zdanění.

Dnes výraznější kritika zaznívá spíše od organizací, které požadují úplně jiné přístupy k jevu. Podle Mechthild Eickelové ze sdružení Bufas je například nespravedlivé, že tíhu daně nesou poskytovatelé služby.

„Jde tu o poskytování rozkoší zákazníkům. Proč neplatí poplatek oni?,“ uvedla pro páteční Frankfurter Rundschau.

Zprávy z loňského srpna též odhalují, že město čekalo od sexometru poněkud větší příjem. Tehdejší mluvčí radnice Isabelle Klotzová mluvila konkrétně o 200 tisících eur za jeden rok.

Podle zástupců radnice však nelze pozitiva nového systému vyčíslit pouze jednoduchým kupeckým počtem. Město má nyní nad prostitucí větší kontrolu a může lépe dbát na to, aby se nešířila nežádoucími způsoby — například vazbou na organizovaný zločin.

Různé země — různé přístupy

Vlády současného světa přistupují k prostituci v zásadě čtyřmi rozdílnými způsoby. Ve většině států USA, Asie a Afriky, postsovětských republikách a státech bývalé Jugoslávie je jev otevřeně kriminalizován. Trestní odpovědnost zde nesou buď prostitutky samotné, anebo obě strany styku. V Norsku, Švédsku či na Islandu je prostituce rovněž trestná, ale odpovědnost zde nese zákazník.

Ve zbytku světa se mísí oficiální legalizace jevu doplněná o regulaci jejího provozování (Německo, Nizozemí, Řecko, část Latinské Ameriky) a ne-kriminalizace prostituce, ale postihování kuplířství, veřejného nabízení těla, obchodu s bílým masem a dalších souvisejících jevů (Velká Británie, Francie, Dánsko, Indie, Česká republika, zbytek Ameriky).

Odborníci nemají v otázce nejvhodnějšího přístupu stále jasno. V minulém desetiletí byl znalci prosazován nejvíce skandinávský model. Poslední zprávy však ukazují, že i kriminalizace poptávky přináší svoje nezamyšlené důsledky.

Další informace:

Welt On-line Sexsteuerautomat beschert Bonn 35.200 Euro

Frankfurter Rundschau Sexsteuer-Automat bringt Bonn 35.000 Euro

Taz.de Es wird nur wenig schwarz gefickt

The Local — Germany Street prostitutes 'accept sex meters'

BBC News German city of Bonn taxes prostitutes with meter