Těžko lze najít plošné médium, jež by nepřineslo v posledních týdnech snímky polonahých dívek, které ve Varšavě zkropily dav fotbalových fanoušků hasícími přístroji. Incident se udál před prvním zápasem letošního Eura u Národního stadionu a dívky patřily k ukrajinskému hnutí FEMEN.

Aktivistky FEMENu bojují proti ponižení ženy na sexuální objekt ve všech formách. A vzhledem k tomu, že fotbalový šampionát přináší zvýšení poptávky po prostituci, sexbusinessu a plýtvání penězi obecně, rozhodly se spojit současnou protestní kampaň právě s ním.

„Politikové utratili velké peníze, aby se dostavěly stadiony, ale neudělali nic pro to, aby vyřešili jiné související problémy. A mezi ně patří v obou zemích (letošního šampionátu) i prostituce,“ řekla jedna z varšavských aktivistek novinářům.

Událost ve Varšavě nebyla jedinou svého druhu, dalším se ale už podobné publicity nedostalo. Když se například toto úterý podařilo jiné aktivistce proniknout mezi švédské fanoušky v Kyjevě a křikem narušit jejich pivní pohodu, přineslo zprávu jen několik agentur, a to v zásadě s bagatelizačním vyzněním.

„Většina švédských fanoušků se domnívala, že dívka předvádí spontánní striptýz,“ napsala kupříkladu Reuters. „Myslím, že přítomné prostě potěšilo, že vidí dívku nahoře bez (...) A nepřijde mi, že to je to, o co se FEMEN snaží,“ ocitovala agentura švédského fanouška Christiana.

Podrobnější studium kampaní FEMENu ale napovídá, že jeho typické protesty svůj úspěch mají. Ba co víc, mají i konkrétní výsledky.

Ukrajina není bordel

Dle jedné z nejznámějších představitelek hnutí Inny Ševčenkové se FEMEN začal zaměřovat na Euro loni. Stalo se tak v souvislosti s proměnou měst, v nichž měl být šampionát pořádán.

„Viděly jsme, jak v Kyjevě přibývají masážní salóny, noční kluby a striptýzové bary, což je na Ukrajině krycí název pro místa provozující prostituci (...) Přišly jsme na policii, daly ji adresy nových bordelů. Ale nic se nestalo. Oficiálně je přitom prostituce v zemi trestná,“ řekla Ševčenková na jaře reportérům jednoho z magazínů.

FEMEN následně začal situaci medializovat. Téma proniklo i do zahraničních médií a členky hnutí začaly být zvány do debat jako odbornice.

Během jara se FEMENu, jenž problém zviditelnil protesty i při losování turnaje nebo během návštěvy předsedy UEFA Michela Platiniho, podařilo dosáhnout i dvou konkrétních výsledků: město Kyjev zrušilo vyhlášku, která zakazovala obyvatelům, aby se ukazovali během šampionátu na balkonech ve spodním prádle, či tyto textilie na dohled z ulice sušili; a pak též radnice upustila od tlaku na studenty, kteří měli vyklidit koleje už běhěm zkouškového období a uvolnit pokoje právě fanouškům.

„Chceme dnes především přimět svět, aby si uvědomil, že i organizátoři turnaje nesou svou odpovědnost za to, že se Ukrajina změnila v jeden velký bordel,“ uvedla Ševčenková dále.

FEMEN dlouhodobě upozorňuje, že se Ukrajina dle statistik WHO stává zemí s největším nárůstem osob s diagnostikovaným virem HIV. Krátce před šampionátem si přitom hnutí udělalo průzkum, v němž jim 70 procent z 1200 dotázaných studentek odpovědělo, že už dostaly od cizinců nabídku k placenému sexu.

„Ta čísla mluví sama za sebe. (...) A že se při protestech obnažujeme? Bereme to jako funkční způsob, jak upozornit na problém s využitím mála peněz (...) V této zemi je to jediná cesta, jak být pořádně slyšet. Kdybychom se prostě sešly s transparenty, nikdo by si tématu nevšiml,“ dodala Inna Ševčenková v jednom ze straších rozhovorů.

Počty a násilí

FEMEN vznikl na Ukrajině v roce 2008 z iniciativy Anny Hutsolové, mladé ekonomky, která se rozhodla využít zkušenosti z herectví v občanském aktivismu. Hnutí si vzalo za cíl „probudit ukrajinské ženy“, „povzbudit je k sociálnímu aktivismu“ a „budovat image Ukrajiny jako otevřené země umožňující plnou seberealizaci všech žen“.

Vedle poukazů na důsledky sexbusinessu, sexuální turistiky a zneužívání žen zviditelňuje hnutí soustavě činnost mezinárodních sňatkových agentur, různé projevy sexismu a nesvobody. Podle agenturních přehledů má FEMEN přibližně tři sta aktivních sympatizantek. Jen asi dvacet z nich se ale účastní nejviditelnějších protestů s odhaleným poprsím.

Od roku 2011 vznikají buňky FEMENu i v dalších zemích. Ze zahraničních odnoží jsou dnes nejaktivnější ty v Polsku, Rusku, Francii, Švýcarsku a v Brazílii. Aktivisty FEMENu protestovaly také na letošním Světovém hospodářském fóru v Davou, v Moskvě u sídla Gazpromu, před budovou Mezinárodní hokejové federace v Curychu (to proti konání ministrovství světa v hokeji v roce 2014 v Bělorusku), či před pařížským domem bývalého ředitele Mezinárodního měnového fondu Dominiqua Strausse-Kahna.