Ne Pospíšil, Kalousek měl být odvolán!

Lubomír Zaorálek

Kdyby měl dnes premiér Nečas šťastnější ráno, odvolal by ministra Miroslava Kalouska. Místo toho jsme svědky odvolání ministra spravedlnosti v době, kdy nám před očima běží jedna z nejvážnějších korupčních kauz.

Zúčastnil jsem se dnes smutečního shromáždění k šedesátému druhému výročí popravy Milady Horákové. Přítomný kněz ve svém projevu vyslovil přání, aby v této zemi už nikdy nevládli „arogantní političtí mocipáni“, pro které nic neznamená respektování zákona a práva.

Bylo zvláštní slyšet tato slova v den, kdy došlo k nejrychlejšímu odvolání ministra (shodou okolností ministra spravedlnosti), v historii moderního českého státu. Ministr byl odvolán prakticky přes noc! Dokonce i Václav Klaus, jindy tak zdlouhavý a váhavý, přijal odvolání tak rychle, jak jsme u něho nikdy nezažili. Dokonce ho ani nezajímalo, kdo současného ministra nahradí.

Důvody, které premiér Petr Nečas po odvolání uvedl, jsou tak nepřesvědčivé, až směšné, že se jimi zabývat vůbec nebudu. Skutečný důvod rychlého postupu je zřejmě jinde. Obávám se, že premiér potřeboval zabránit ministru spravedlnosti ve jmenování nového vrchního zástupce v Praze. Nelze přece připustit, aby na toto místo byl nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem jmenován někdo, kdo otevře vyšetřování řady kauz, které dosud pánové Rampula a Grygárek tak spolehlivě zametali!

×
Diskuse
MN
June 27, 2012 v 23.57
Takže náš premiér lže v přímém přenosu, ale občanům to tak moc nevadí, už jsme si zvykli. Hlavně, že daně za nás zaplatí důchodci. Co je doma, to se počítá. Neboť bude hůř...
PL
June 28, 2012 v 21.06
Zdař Bůh
(kdo jiný..)
SH
July 2, 2012 v 17.16
Nečas nemohl konat jinak.
Polistopadový politický systém je tak zvanou zastupitelskou demokracií. Ta je vždycky v nejvyšším ohrožení, pokud nemá právní řád, který by kodifikoval kontrolu nad výkonem státní správy a její sankcionování za její špatný výkon. Zastupitelská demokracie má totiž sama v sobě zakódované vysoké riziko. Tím je vládnutí s ignorancí opozice, veřejného mínění a veškerého odporu v případě, že vládní koalice má velkou převahu v parlamentu. Pokud se totiž k vládnutí dostanou autoritativní persóny, je z toho vždycky diktátorský systém formy demokratury. Pokud se v ní k moci dostanou dokonce grázlové, pak se taková zastupitelská demokratura zvrhne až v demográzlii. Tyto pojmy sice neužívá žádná politologie, leč ta není exaktní vědou, ale pouze učením různých škol, takže si mohu dovolit takto popisovat politickou realitu v ČR. Současná vláda je navíc vládou padouchů, tedy lidí, kteří vědomě konají zlo, protože vědí, že se z něho vyzpovídají, případně se později omluví za způsobená příkoří a budou i tak „spaseni“. Z nich někteří jsou skutečnými grázly. Kalousek je přímo učebnicovým příkladem jednoho exempláře. Nečas nemá jinou možnost, než chovat se tak, jak to dělá. Nastoupil uváženě do onoho mafiánského vlaku a ví velice dobře, že se z něj nedá dobrovolně vystoupit, pouze snad nohama napřed.