Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu (CVVM) se po letech vrátilo ke zkoumání vztahu veřejnosti k odborům. Pojďme se blíže podívat na to, co aktuální květnové šetření naznačuje o české společnosti. Jaké trendy můžeme z těchto informací vyvozovat? Jakým způsobem jsou odbory vnímány českou veřejností v době, kdy se množí negativní reakce na aktivity platformy Stop vládě ze strany některých politiků i novinářů? Nedochází v hlubším proudu společnosti k určité vnitřní přípravě na jakési „zaktivnění“ zdola tím, že roste tolerance veřejnosti vůči nestranické sféře politiky? Nejedná se o projev změny vládnoucího diskursu?

Z hlediska politické sféry jako oblasti, kde dochází k formulaci kolektivního rozhodování společnosti, je politické působení občanských iniciativ a odborů netradiční. Ustálené instituce politiky, na které jsme zvyklí, odpovídají historickému vývoji atlantické modernizace. Přičemž od počátků tohoto procesu jsme svědky působení přinejmenším dvou protikladných sil: na jedné straně je to více či méně záměrná snaha aktérů — v zásadě lidí práce — o posílení vlastní pozice při rozhodování společnosti a na druhé straně je to tendence instrumentálního rozumu ovládat a kontrolovat tyto aktéry jako podřízené subjekty (která se projevuje mnoha nejrůznějšími způsoby, o kterých se zmiňuji v jiných textech). Jako by se tento protikladný proces dnes překlopil do otevřeného a jasného rozkolu mezi stranickou a nestranickou politikou (a to jak v teorii, tak v praxi). Zároveň však probíhá výrazný ideologický střet, který možná přepíše diskurs vládnutí — Jedna z otázek tohoto střetu zní: je rozumné a žádoucí, aby odbory vznášely politické požadavky? Zmíněný výzkum veřejného mínění možná poodhalí odpověď minimálně na to, co si o této problematice myslí obyvatelé našeho státu.