Úroveň průzkumů veřejného mínění není valná, nelze je brát jako pravdu či jistotu, o niž se lze opřít. Můžeme je snad brát jako pomocný ukazatel, na který je společně s dalšími daty třeba brát zřetel. To se týká i posledního průzkumu agentury CVVM o vztazích Čechů s Romy. Za špatné je označily více než čtyři pětiny (82 %) dotázaných, z toho 40 % dokonce za „velmi špatné“. I z tohoto průzkumu však nepřímo plyne, že veřejné mínění velmi ovlivňují protiromsky naladěná média.

Slabost průzkumů

U průzkumů neznáme často podrobnější údaje o sociální situaci respondentů či jejich geografickém a věkovém rozvrstvení (kolik dotázaných z které generace). A u těch, které se týkají politiky, se mnohdy nedozvíme, kdo si je objednal. Přitom jsme nejednou byli svědky toho, že průzkum placený jednou politickou stranou byl pro ni příznivější než jiný průzkum na stejné téma, který žádná strana nehradila. Ale především je třeba si uvědomovat, že průzkumy nezjišťují skutečný stav věcí, ale to, jak jej vidí dotazovaní. Záměna pravdy (skutečnosti) s jejím subjektivním vnímáním je v médiích i u jednotlivců velmi častá a je příčinou mnoha nedorozumění.

CVVM tvrdí, že se mu při průzkumu soužití Čechů s Romy během jednoho týdne formou osobních rozhovorů tazatele s respondentem podařilo vyplnit dotazník s 1048 dotázanými po celé republice. Dejme tom, že to tak skutečně bylo, uspěchanost je však v každém případě na práci vidět. Průzkum kopíruje povrchní přístup k romské tématice, jak jej známe z médií.

Sleduje především hodnocení soužití Čechů s Romy a pohled Čechů na možnosti Romů v několika vybraných oblastech, například u bydlení, zaměstnávání apod. Nedozvíme se z něj ovšem srovnávací údaje, například pohled na možnosti Čechů a činnost státu, měst a obcí ve vztahu k Čechům.

Také není jisté, co vše je míněno nespokojeností se soužitím romské a neromské populace. Chybějí doplňující dotazy, z nichž by bylo možné dovodit, v kolika procentech jde o nesnášenlivost vůči Romům, nesnášenlivost Romů vůči Čechům, či kdy jde třeba o povzdech spojený s přáním, aby se soužití zlepšilo apod.

A především zde chybí širší sondování příčin stavu, který se odráží ve výsledcích průzkumu. Především kardinální vliv médií, respektive způsobu, jakým o romské tématice a soužití s ostatními informují.

Kdo je méně ovlivnitelný

Tvrzení, že jsou to média, kdo zde hraje hlavní roli, vedle každodenních zkušeností nepřímo nahrává i dvojí zjištění CVVM.

Vyšší podíl příznivého hodnocení soužití Čechů s Romy byl zaznamenán mezi lidmi, kteří hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou. Ti se tedy díky tomu, že se jim dobře daří, nechávají reálným děním i pokrouceným obrazem, který nabízejí média, ovlivnit méně. Naopak Češi, jejichž sociální status je nízký, nebo mají ze zchudnutí obavu, jsou vůči Romům vstřícní mnohem méně.

Výrazně častěji jako dobré pak toto soužití hodnotí lidé, kteří mají mezi Romy přátele či známé, a také dotázaní, kteří kladně hodnotí soužití s Romy v místě svého bydliště. Dotázaní, kteří uvedli, že v blízkosti jejich bydliště žijí Romové (46 %), následně odpovídali i na otázku ohledně soužití s Romy v místě jejich bydliště.

Soužití Romů s neromskou populací v místě, kde sami žijí, hodnotí lidé příznivěji, než z celkového pohledu. Jako dobré označují soužití mezi Romy a ostatními lidmi v místě svého bydliště asi dvě pětiny (41 %) z těch, kdo uvedli, že v blízkosti jejich bydliště žijí Romové (4 % toto soužití vidí jako velmi dobré a 37 % jako spíše dobré). Kdežto v celkovém výsledku průzkumu za dobré označilo soužití Čechů s Romy 14 % respondentů (spíše dobré - 13 %, velmi dobré 1 %).

Je tedy zjevné, že méně se nechává ovlivnit záplavou negativních jevů a zpráv ten, kdo má s Romy osobní zkušenost, kdo je zná a je s nimi v denním kontaktu. A z toho plyne i argument, že skutečná situace (jak ji znají lidé v místech) je výrazně lepší, než jak nám ji předestírají média, včetně internetových sociálních sítí a „diskusí“ různého typu. Pojďme si připomenout, jakým způsobem se média na pokřivované skutečnosti podílejí.

Parlamentní listy

Účelové protiromské kampaně nejsledovanější televizí Nova a bulvárním serverem Parlamentní listy (a jeho spřízněnými weby) jsme popisovali vícekrát.

U Parlamentních listů (PL) nejde zdaleka jen o jednu kachnu o romské politické straně, kterou „okradl pokladník“. Tu napsal jistý Václav Prokůpek, před tím kandidát neonacistické Dělnické strany ve volbách. Od počátku však nešlo jen o Prokůpka, ten byl jen kolečkem v dobře namazaném stroji. Dalšími takovými kolečky byli redaktoři či přispěvatelé Parlamentních listů a spřízněných webů Radim Panenka (dříve extremistická Národní strana), Adam B. Bartoš (člověk v ČR nejčastěji označovaný za antisemitu) a Lukáš Petřík („spojka“ mezi akcí D.O.S.T., hradním Petrem Hájkem a redakcí PL, který se účastnil i akce extremistické Vlastenecké fronty).

Podstata věci spočívá v tom, že Parlamentní listy vedou otevřenou protiromskou kampaň. A k tomu se redakci hodí doslova kdokoli, kdo je ochotný napsat proti Romům, co jej zrovna napadne. Prokůpkovy kachny, a bylo jich určitě více, přijímala redakce PL ráda a vždy. A to, aniž by kdokoli z redakce včetně šéfredaktora kdy spatřil Prokůpka na vlastní oči. Ten podle vedení PL ani neměl podepsanou smlouvu, protože se do redakce nikdy nedostavil.

Ostatní extremisti se z PL částečně rozvrstvili na spřátelené weby, které svým stylem připomínají plátek Vlajka - ten před válkou vydávali čeští fašisté. Celá věc má hlubší pozadí. Lidem, kteří za Parlamentními listy stojí, jde evidentně o to, aby skupina extremistů, především ultrakonzervativců, ultrakatolíků, antisemitů a anticiganistů shromážděná kolem akce D.O.S.T., Pražského Hradu (Hájek, Jakl), Vlastenecké fronty, časopisu Národní myšlenka atd., získala na společenské prestiži.

Ovšem nejsmutnější kapitolou tohoto případu bylo, že některá média převzala kachnu o romské straně a pokladníkovi bez jakéhokoli ověřování. Šéfredaktor časopisu Týden to dokonce odůvodnil tím, že Parlamentní listy jsou seriozním médiem (sic!), proto nebylo třeba zprávu zpočátku ověřovat. Na tomto případu se nejlépe ukázalo, že českým médiím jde mnohem více o četnost a sledovanost, než o profesionalitu a žurnalistickou etiku.

Televize Nova

Zpravodajství tohoto kanálu cíleně vyhledává kriminální případy, v nichž figurují Romové. Takových zpráv vysílá mnohem více, než je poměr spáchaných trestných činů mezi romskými a českými podezřelými. Vytváří tak mylný dojem, že Romové páchají více trestných činů než lidé z majority. Příkladů k tomu existuje nespočet. A příklady, jakým způsobem tohoto tématu TV Nova zneužívá, jsou také k dispozici.

Ústí nad Labem: střet Romů s Čechy

V říjnu 2011 se v Ústí nad Labem střetli Romové se dvěma Čechy. Informaci o tom Nova přinesla zcela jednostrannou — podala tvrzení Čechů jako pravdu, aniž by se alespoň snažila získat vyjádření z druhé strany. Ale hlavně vůbec neinformovala o předcházejícím incidentu. Střetu předcházel útok Čechů na Romy.

„Viděla jsem, jak utíká Romka, její muž a syn - a za nimi utíkal pán s nožem a řval na ně: já vás zabiju vy černý svině, vy černý huby, tady chcípnete. Napadení Romové křičeli o pomoc a utíkali sem k baráku, paní upadla. Její muž se pro ní vrátil a útočníka, který ležící ženě šermoval nožem u obličeje, odstrčil a pak se jim podařilo schovat do baráku.. Asi po třech minutách už jsem viděla houf lidí před barákem," řekla svědkyně. Poté se strhla rvačka mezi Romy, kteří bránili napadenou romskou rodinu, a útočníky s noži a mačetami. "Byla jsem v šoku a naštvaná, když jsem viděla reportáž v televizi Nova, jakým způsobem celý incident popsala. Obrátili to proti Romům, ale tak to vůbec nebylo," dodala svědkyně.

Liberec: Vymyšlené přepadení

Letošního 20. dubna odvysílala Nova zprávu redaktora Ivana Berky o přepadení mladé dívky v Liberci. Způsobem zpracování zprávy bylo dosaženo účelu: vzbudila negativní emoce namířené proti Romům. A to nejen v Liberci, ale na severu Čech vůbec. Redaktor ji založil čistě na tvrzení údajně přepadené dívky, aniž by si dál její tvrzení jakkoli ověřoval. Jak se ukázalo, tvrzení „korunní svědkyně“ TV Nova bylo smyšlené. Nova přitom věděla, že se nelze ve zpravodajství stoprocentně opřít o výpověď (údajně) napadené, protože takových smyšlených případů je více.

V této zprávě se krom jiného říká toto: „V Liberci je to poprvé, kdy Romové zaútočili na mladou dívku. Dva ji drželi, třetí nožem nebo žiletkou řezal do věcí, které měla na sobě... požadovali od ní ještě hotovost a jídlo... dívka je zraněná, její rodina případ nechce komentovat. Měla různé řezné rány na krku, na horních i dolních končetinách."

Poté redaktor Ivan Berka dává tento případ do souvislostí s další obětí, patnáctiletou, kterou podle něj přepadli Romové ve Šluknově. Potom je záběr na jednoho z obviněných, který se prý jmenuje Tomáš Dzyry, který však jako Rom nevypadá a ani tak nemluví. Následuje střih do studia a moderátor sugestivní otázkou vkládá starostce Šluknova do úst, že kvůli tomu určitě budou na Šluknovsku další nepokoje.

A jaká je skutečnost? Liberecká policie tento případ odložila. Dívka se policistům přiznala, že se pořezala sama a přepadení si vymyslela.

TV Nova se neomluvila. Případ přitom rozvířil silné emoce. „Zejména u rodičů dětí vyvolal paniku a obraceli se na policii s celou řadou dotazů, především s ohledem na bezpečnost svých dětí. Pro kriminalisty byl už s ohledem na věk dívky a závažnost jednání údajných pachatelů velkou prioritou," řekla policejní mluvčí Vlasta Suchánková.

Vymyšlené případy přitom nejsou žádnou novinkou. „Z oficiálních policejních statistik nelze vyčíst počet případů, které byly vymyšlené, takže údaje, které vám poskytnu jsou přibližné. Podařilo se mi zjistit, že smyšlených případů oznámení je přibližně osm. Pět z nich měla být loupež a tři krádeže spáchané na osobě,“ sdělil serveru Romea.cz policejní mluvčí Vojtěch Haňka.

Pobouření rodičů nad týdnem romské kuchyně

Pro Novu je k získání vyšší sledovanosti dobré jakékoli romské téma. V březnu na své webové stránce Tn.cz přišla v písemné zprávě i přiloženém videu s tím, že v jedné chomutovské škole se rodiče bouří proti tomu, že školní jídelna připravila „týden romské kuchyně".

„V kuchyni už takto dětem připravili tradiční italská, mexická, řecká nebo slovenská jídla. Narazili až s romským týdnem. Pro některé rodiče je představa, že jejich dítě jí nějaké tradiční cikánské jídlo tak otřesná, že raději děti odhlásili z obědů ," říká se ve zprávě TV Nova.

V reportáži vystupují zprvu dva lidé, kterým se týden romské kuchyně líbí. Poté redaktorka říká: „Jenže na severu Čech je situace kolem nepřizpůsobivých občanů tak vyhrocená, že část rodičů dobře míněná akce nadzvedla natolik, že odhlašují děti z obědů."

Pak je prostřih na ženu, která říká: „Chodí na obědy, chodí pořád, ale tenhle týden nechodí." „A důvod?" ptá se redaktorka. Žena odpovídá: „S otazníkem".

Pak tam vystupuje muž, který říká „mně to vadí", a poté ještě jeden muž, kterému vadí název akce, nikoli to, že probíhá.

TV Nova jednak ve své reportáži dává rovnítko mezi „nepřizpůsobivé občany" a Romy. Jednak tvrdí nepravdu: situace kolem Romů není vyhrocená v celých severních Čechách, ale jen na některých místech Šluknovska. Ale hlavně - z pobouření rodičů nad týdnem romské kuchyně se vyklubala jedna jediná matka.

Serveru Romea.cz to potvrdila i vedoucí jídelny zmíněné školy Václava Bublová.

„Připravujeme 380 obědů denně, mezi tolika lidmi se kdykoli může najít jeden, kterému se něco nelíbí. Jak mi řekli lidi z TV Nova, jde jen o jedinou matku, která odhlásila své dítě z obědů po dobu týdne romské kuchyně. Stěžovala si prý na to, že vaříme romská jídla v době, kdy jsou na Šluknovsku v souvislosti s Romy nepokoje. Odpověděla jsem, že je mi to jedno. Tady žádné nepokoje nejsou a romská jídla zapadají do naší strategie. Pořádáme běžně týdny jídel různých národů," řekla Václava Bublová serveru Romea.cz.

V příštím dílu o deníku Právo a Novinkách.cz, o skupině médií pod serverem Deník.cz, České televizi atd.