Vysoké světové ceny potravin způsobují největší problémy v rozvojových zemích, a to obzvláště tam, kde za něj musí lidé utratit až 80 % procent svých příjmů. Deseti nebo dvacetiprocentní rozdíl v ceně je pro ně existenciálním problémem, na rozdíl od zemí rozvinutých, kde jídlo tvoří asi jen 10 % — 20 % spotřebního koše.

Vysoké ceny potravin v letech 2008 a 2010 dostaly do potravinové nouze přibližně čtyčicet milionů lidí a podnítily řadu sociálních nepokojů po celém světě. Zatímco po dosažení vrcholu v roce 2008 ceny postupně klesly téměř o 25 %, v posledních dvou letech z maxima dosaženého v dubnu 2011 to bylo o pouhých 9 %. Současný trend z posledních měsíců je navíc znovu mírně rostoucí.

Tento problém by měl zajímat nás všechny. Většina z nás si totiž spoří v penzijních fondech nebo svěřuje své finance bankám, které je následně využívají ke komoditním spekulacím a nepřímo napomáhají růstu cen potravin. Přestože fondy i bankovní domy tyto praktiky většinou popírají, existuje rostoucí počet důkazů, které mluví proti nim.

Užitečné vs. nadměrné spekulace