V roce 2005 byla světová produkce 111 milionů žoků kávy (jeden žok má obvykle 60 kg), v roce 2010 už to bylo 133 milionů žoků, tj. téměř osm milionů tun. Tolik kávy vypěstuje nějakých dvacet milionů farmářů v padesáti zemích světa a spolu s jejich rodinami tak pěstování kávovníku živí asi sto milionů lidí, většinou velmi bídně. Na kávě vydělávají obchodníci. Podle různých odhadů 40 - 60% světového obchodu s kávou kontrolují pouhé čtyři nadnárodní společnosti. Jsou to Nestlé, J. M. Smucker — Proctor&Gamble, Kraft Foods a Sara Lee (Douwe Egberts).

Zní to neuvěřitelně, ale po ropě je káva druhou nejobchodovanější komoditou. Že by svět bez ropy vypadal úplně jinak, je každému jasné a všichni také chápeme, jak velkou roli hraje tento všestranně použitelný zdroj koncentrované energie ve světové politice a ekonomice. Víme, nebo alespoň můžeme vědět, že rozumné a střízlivé by bylo postupně nahradit ropu, uhlí a uran obnovitelnými zdroji, ale cesta k abstinenci bude zřejmě dlouhá a bolestná.

Ale co kafe? Je přinejmenším zarážející, že ho naše civilizace potřebuje tolik. Tradiční způsob, jak chemicky ovlivňovat psychiku, spočíval v Evropě dlouho pouze v hojném pití alkoholických nápojů — piva a u zámožnějších vína — když pomineme extravagantnější halucinogeny rostlin a hub. V mírném pásu nerostou žádné rostliny s výrazně povzbuzujícím účinkem, jako jsou káva, čaj, cesmína paraguayská (maté), koka nebo guarana. Rozšíření povzbuzujících nápojů tak souvisí až s rozšířeným stykem s mimoevropskými kulturami a vedle kávy se prosadil především čaj, ale její výjimečné postavení nikdy neohrozil.

První zmínky o kávě se objevují v Evropě až koncem šestnáctého století, tedy v době, kdy už bylo pití kávy rozšířeno v muslimském světě, který odmítal a odmítá pití alkoholu. V arabském světě se šíření kávy v podstatě časově kryje s velmi energickým šířením islámu. Zatímco alkohol mysl spíše zatemňuje a obluzuje, působí káva opačně. Kofein v ní obsažený se rychle vstřebává a zintenzivňuje mozkovou činnost, zvyšuje srdeční činnost a mírně i krevní tlak. Když je dávka příliš velká, dochází k celkovému podráždění, poruchám trávení, nepravidelnosti srdeční činnosti, nespavosti apod.

Papež Klement VIII. sice kávovou kulturu kolem roku 1600 podezříval z bezbožnosti a některé dámy se obávaly, že káva negativně ovlivňuje mužskou potenci, ale to se neprokázalo, a tak vítěznému tažení kávy Evropou v průběhu sedmnáctého století nic nebránilo. Tehdy vznikající kavárny se stávaly místy čilého občanského a politického ruchu nastupujících měšťanských tříd. V Anglii se jim říkalo „pencové univerzity“, protože za penci zaplacenou za šálek kávy bylo možné setkávat se v kavárně se vzdělanými osobnostmi.

Možná ještě významnější bylo rozšíření kávy mezi lidové vrstvy, kde tento střízlivý nápoj zčásti nahradil dříve obvyklé pivo, které se pilo jako výživný nápoj už od rána a nepřispívalo příliš k flexibilitě pracujících tříd, kterou vyžadoval nastupující kapitalismus. Dodnes se nejvíce kávy vypije v zemích s výraznou luterskou tradicí, včetně impozantních dvanácti kilogramů kávy na hlavu ročně ve Finsku (v České republice je to třetina). I když je dobře známa Lutherova záliba v pivu, k jeho teologii zdůrazňující význam práce a přičinlivosti se káva hodí jistě lépe.

V době turbokapitalismu samozřejmě káva už nestačí, a proto se na trhu objevily tzv. energetické nápoje. Původně byly určeny pro atlety a rekonvalescenty, ale jejich obliba se rychle rozšířila, až k dnešnímu módnímu trendu, především mezi mladými konzumenty. Zahnat únavu, zlepšit výkon je důležité v práci, hodí se to při studiu, nebo když si chce člověk po únavné práci ještě něco užít, při řízení, při sportovních výkonech. Velkým spojencem spotřeby energetických nápojů je všudypřítomný pocit, že by člověku mohlo něco utéct. Proto je třeba žít rychle, stihnout toho co nejvíc.

Energetické nápoje obsahují velké dávky kofeinu a cukru a často i další látky, jako jsou guarana, lecitin, taurin atd. Hlavní pocit přílivu energie ale působí kofein ve spojení s velkou dávkou cukru. Kulturní a ekonomické dějiny cukru jsou rovněž pozoruhodné, ale o tom snad jindy. Po přílivu, jak jinak, následuje odliv a únava je o to větší. Při dlouhodobém používání dochází k narušení přirozeného rytmu výkonu a odpočinku i k dalším zdravotním komplikacím, které jsou ještě pravděpodobnější při kombinaci s alkoholem.

Energy drinky se prodávají obvykle v hliníkových plechovkách (i hliník představuje velké plýtvání energií), které se po vypití zmačkají a vyhodí. Vydat co nejvíc energie a pak zahodit, tak se to dělá i s lidmi. Přirozené lidské potřeby odpočinku, klidu a nicnedělání jsou v západní civilizaci považovány téměř za zločin.

Kofein a káva za to nemohou. I když nejsou k životu nezbytné, přinášejí požitek a osvěžení a při rozumném užívání pomáhají a neškodí. Šálek voňavé kávy vypitý s přáteli nás může inspirovat k účinnějším způsobům prosazování práva na odpočinek. Doporučuji např. fairtradovou kávu Abessa z etiopské pravlasti kávovníku.