Odklon od tradičního využívání chemických hnojiv a pesticidů a přijetí principů ekologického zemědělství by mohly zdvojnásobit produkci potravin v rozvojových zemích. Tvrdí to aktuálně vydaná studie OSN. Dle jejích autorů lze příslušného nárůstu dosáhnout už do deseti let. Je ovšem třeba využít nejnovějších zkušeností a na jejich základě přepracovat stávající podpůrný systém.

Mezi příklady vhodné k následování zařadila OSN třeba využívání speciálních rostlin na lapání hmyzu v Keni nebo pěstování kachen, které dokáží zbavit pole plevelu, na bangladéšských rýžových plantážích. Tyto a podobné strategie ekologického zemědělství by podle organizace mohly výrazně přispět k nasycení současné sedmimiliardové populace, jež by se podle demografických modelů měla rozrůst o další dvě miliardy do roku 2050.

„Zemědělství je nyní na rozcestí,“ píše v průvodním komentáři ke zprávě Olivier De Schutter — zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny, který se dlouhodobě zabývá způsoby, jak snížit cenu potravin a překonat nákladný, na ropných produktech závislý model průmyslové zemědělné výroby.

Projekty ekologického zemědělství, jež nyní fungují v sedmapadesáti zemích světa, ukazují, že i se současnými technologickými možnostmi jsme schopni zvýšit úrodu v průměru o osmdesát procent, píše De Schutter dále.

Výraznějších úspěchů nyní dosahuje ekofarmaření v afrických zemích, kde se díky šetrnějšímu zacházení s půdou na podobně obhospodařovaných polích za tři až deset let zvýšila jejich produkce na dvojnásobek.