Původně jsem šéfredaktorovi Deníku Referendum slíbil, že nebudu psát o politice. Má pro to dva důvody, politický glosátor by napsal, že klíčové. Předně se nechám snadno oblafnout, stačí mi to dobře naservírovat, a pak už v tom mám guláš. A pak mám sklony mít rád i vyloženě kontroverzní osobnosti, tak nějak napříč politickým spektrem a někdy je mi jich líto, že se k nim veřejnost a strana nechovají zrovna uctivě. Bylo mi líto Jiřího Paroubka, který nepochybně byl slušnou politickou postavou, jen mu ujelo a zbytnělo ego, ale takových znám z mimopolitického života tolik, že bych se musel stýkat jen sám se sebou, což by ovšem mělo za následek hypertrofování vlastního „já“.

A pak je tu Vondra a Promopro, pletu se zřejmě kardinálně, nějak se mi nezdá, že právě tento Saša nemá lidskou tvář a je to prvotřídní pražský gauner, mně se jeví, že to na něj ušil Miroslav Kalousek. Ale vím já. Tak jsem Patočkovi řekl v hospodě, kde jsme domlouvali tyto sloupky, což mimochodem po zveřejnění vzbudilo šílenou vlnu rozhořčení, jakoby se dobré věci domlouvaly jinde, než v hospodě a jako kdyby člověk s velkými projekty nepřicházel vždy trošku pod vlivem alkoholu, že nebudu o politice psát. Výše uvedené vás o správnosti tohoto kontraktu jistě přesvědčilo.

Jenže jako každý mám někdy dojem, nepochybně mylný, že vím něco, co ostatní ne, a že bych jim mohl poradit, podat pomocnou ruku. Na srdci toho mám hodně, kupříkladu speciální detenční zařízení pro některé kapitány průmyslu, bankovnictví a komunální politiky, ve kterých by se zase učili platit mincemi a drobnými bankovkami, protože kdo nekrade, má lepší spaní a nemusí se večer drhnout savem, jak je znečištěný od špinavých peněz.

No a zrovna teď, když si čtu noviny, tak si myslím, že jsem přišel na nápad, jak by sociální demokracie, kdyby opravdu chtěla, mohla dělat předvolební kampaň. Sice by jí to něco stálo, ale s tím se v kampaních počítá, a když budou sociální demokraté spořiví, tak si pár korunek můžou odložit z poslaneckých náhrad, členství v dozorčích radách a tak, prostě zdroje jsou, to se ví.

A budu konkrétní. Kupříkladu u nás v Brně je azylový dům, kde se matky starají o své děti a stát jim posílá almužnu, které se hrdě říká sociální dávky, jenže ani ty v lednu nedorazily včas, protože se mění kompetence a Úřady práce je budou vyplácet až na konci měsíce. Matky, které měly rozpočítanou každou korunu, teď nemají nejen na školní pomůcky pro děti, ale prý doslova na jídlo. V roce 2012 to bude znít neuvěřitelně, ale paní co pracují v tom azylovém domě, vyzývají veřejnost, aby donesla balenou vodu a základní potraviny, protože tam skutečně nemají jídlo pro děti. Samozřejmě je to svinstvo a odpovědnost by měli nést ti, co za to můžou, ale proč by sociální demokraté, třeba z nějaké brněnské buňky nemohli těm matkám ten měsíc zatáhnout a nejde o kosmetiku, řasenky a jiné, ale o jídlo, to by se dalo, ne? Jistě, neproměňuje to systém, ale to volební kampaň taky ne. Dokonce i sbírky jako takové jsou mi protivné, ale když už se politici nějak musí prezentovat, aby je někdo volil, tak proč ne takto?

A druhý nápad pro socialisty je trošku dražší, ale když se nad tím zamyslíme, jde opět o pakatel. Důchodcům vzali slevy na dráhu, protože potřebovali ušetřit, což je teď obecná móda. Kdyby šlo o deset miliard, tedy přesný ekvivalent nečekaného navýšení výstavby tunelu Blanka, tak bych to chápal, ale tady jde o pět miliónů korun. A ptám se, kolik je to billboardů? Nemohla by to sociální demokracie někde sehnat a zaplatit? Nic se tím neřeší, vím, ale dají se tím oslovit voliči. Jasně, že je problém, že část důchodců se povozí se slevou vlakem, a pak to klidně hodí komunistům nebo si do voleb umře, ale na veřejnost by to obecně mohlo působit lépe, než Michal David a růže z papíru. Co?

Zkrátka a dobře, byl bych rád, kdyby se volební kampaně změnily v nějaké konkrétní činy, byť mimo parlament. Ale když v našich azylových domech jsou děcka hladem a celorepublikové zdražení železnice pro staré stojí jako dva roční platy asistentky premiéra, pak si myslím, že je čas i na nestandardní kroky. A konečně odboráři by na ústředí taky mohli rozbít pár prasátek a pustit chlup.

Prostě o politice píše každý a podle tohoto vypadá, tak já o ní psát prostě nebudu, jak jsem Patočkovi v Leči slíbil.