Listopadová přihláška
Patrik EichlerKde chybí přirozený zájem, je třeba příležitosti k setkávání vytvářet. Příležitostí k setkávání mezi stranami a veřejností jsou i protivládní demonstrace. Je přitom ale třeba dávat najevo, že strany se nerovnají svým tvářím známým z televize.
Sedmnáctého listopadu probíhala po celé České republice řada shromáždění. Připomínala se památka studentů popravených a odvlečených do koncentračních táborů v roce 1939. U pamětní desky Jana Opletala v pražské Žitné ulici hovořili představitelé studentů proti školnému a svému ministrovi. Lidé kladli svíčky na pražské Národní třídě, aby tak připomněli shromáždění, které před dvaadvaceti lety dalo podnět ke všeobecnému vystoupení proti zpasivnělé vládě KSČ. V Praze, Českých Budějovicích, Ostravě, Olomouci i Brně občanské iniciativy spolu s odbory demonstrovaly proti Nečasovo-Kalouskově vládě tupých škrtů. V ulicích jistě bylo mnoho tisíc lidí.
V ulicích byli i představitelé politických stran — Bohuslav Sobotka nebo Martin Starec byli k vidění na demonstraci ProAltu a odborů na Václavském náměstí. Vojtěch Filip nebo Jiří Dienstbier vystupovali na demonstraci Společenství práce a solidarity na náměstí Staroměstském. Bohužel se příliš nezopakovala viditelná účast členů stran na těchto akcích. Poznat byli jen ti, které člověk vídá v televizi.