Několik stovek Chilanů se podle zpravodajů BBC zúčastnilo nedělního pohřbu Manuela Gutiérreze — prvního člověka, jenž zemřel během protestů za rovný přístup ke vzdělání, které probíhají v zemi už čtvrtým měsícem. Šestnáctiletý student gymnázia byl postřelen ve čtvrtek, během druhého dne 48hodinové stávky. V pátek svým zraněním podlehl. Na pondělí pak studentské organizace vyhlásily den smutku.

Chilskými médii se současně šíří různé verze incidentu, jež vesměs obviňují přítomné policisty a podněcují další kritiku. Prezident Sebastián Piñera proto slíbil, že jeho kabinet na vyšetření události dohlédne.

„Vláda dělá vše nezbytné k objasnění okolností úmrtí i toho, kdo za ně nese odpovědnost,“ řekl Piñera doslova.

Podle výpovědí očitých svědků, jimž dává prostor AFP, tlačil Gutiérrez před incidentem vozík s invalidním bratrem po ulici, kde se pořádkové síly pokoušely rozehnat radikálnější skupinu demonstrantů. Střela nejasného původu pak zasáhla do chlapce hrudi.

Prezident Piñera dále o víkendu pozval zástupce protestujících ke kulatému stolu. U něho chce úterkem počínaje hledat východisko ze stávající situace. Studentští předáci Grigorio Jackson a Camila Vallejová už potvrdili, že se setkání zúčastní.

„Doufáme, že nejde jen o slova a prezident přijde s opravdu novými návrhy,“ řekl Jackson reportérům AFP.

Piñerova vláda navrhla v minulých týdnech protestujícím řadu kompromisních opatření, včetně ústavní záruky kvalitního vzdělávání, snížení úroku ze studentských půjček na třetinu či dodatečné investici do rozpočtu ministerstva školství (v přepočtu 60 miliard korun). Protestující ale vše odmítli s tím, že požadují celkovou změnu fungování chilského školství - konkrétně odstranění státní podpory průniku tržních principů do systému vzdělávání.

Nejen školné

Protesty na počátku léta zahájili a po většinu minulých týdnů i vedli chilští studenti. Během prvních dvou měsíců vystoupili s celkem pěti požadavky na důslednou reformu vzdělávacího systému: zvýšení výdajů státu na vzdělání na úroveň doporučovanou OECD, převedení správy škol nižšího typu z regionálních vlád na centrální (tj. smazání rozdílů ve financování škol v chudých a bohatých regionech); schválení jasně vymahatelného pravidla, že škola, které se díky vysokému školnému podařilo dosáhnout zisku, musí jeho významnou část reinvestovat opět do vzdělání, jinak přijde o státní podporu; zakotvení práva na kvalitní vzdělání do ústavy a vzniku alespoň několika státních vysokých škol, kde budou chudí moci studovat bezplatně.

Během srpna přibyl k pětici požadavků i apel číslo šest — vypsat o pěti řečených bodech celostátní referendum.

Požadavky studentů v minulém týdnu podpořily i největší chilské odbory — Confederacion General de Trabajadores. Ty sdružují 780 tisíc pracujících, ze kterých část vstoupila minulou středu a čtvrtek do zmíněné 48hodinouvé stávky.

Na základě spojení s odboráři byly požadavky protestujících dále rozšířeny. V úterý by se tak mělo jednat i o změně struktury daní a úpravách v zákoníku práce, přepisu ústavy či vyšších platech pro zaměstnance veřejného sektoru.

Přestože do protestů se během stávky zapojilo až 600 tisíc lidí, čímž se událost stala nejmohutnějším počinem svého druhu za posledních 20 let, jejich výsledek zastínily četné násilnosti. V souvislosti s nimi zadržela policie celkem 1300 lidí. Desítky demonstrantů i policistů byly zraněny, někteří údajně i střelbou.

Stávku též nepodpořili horníci z chilských měděných dolů, kteří souběžně se studenty a dalšími zaměstnanci vystupují s vlastními protestními požadavky.

Podrobný rozbor formy, geneze a požadavků chilských protestů je možné číst zde.

Další informace:

BBC News Chilean president seeks answers on protest death

AFP Chile president vows action on youth's killing

AFP Chile general strike erupts in violence

The Guardian Chilean teenager shot dead during protests