Lotyšsko rozpustilo parlament, lidé tak rozhodli v referendu

Petr Jedlička

Občané prostřední z pobaltských zemí vyslyšeli apel prezidenta a svým poslancům předčasně odebrali mandát. Dle jedné skupiny komentátorů jde o výborný příklad užití nástroje přímé demokracie. Dle jiné stojí za iniciativou zištné zájmy.

Lotyšsko počátkem týdne rozpustilo svoji Saeimu — 100členný jednokomorový parlament. Stalo se tak na základě výsledku sobotního referenda. To inicioval v květnu prezident Valdis Zatlers poté, co těsná většina poslanců odmítla svolit k domovní prohlídce svého kolegy Ainárse Šleserse podezřelého z korupce. Pro rozpuštění sněmovny se vyslovilo na 94 procent zúčastněných voličů.

Země se nyní připravuje na předčasné volby, jež mají proběhnout 17. září. Parlament se do té doby může sejít jen na prezidentovo přání a probírat jenom ta témata či zákony, které prezident určí.

Zatlers odůvodnil svůj krok přílišným propojením současných parlamentních stran s velkopodnikatelskými kruhy (místními oligarchy, kmotry) a v širším smyslu též nutností bránit demokracii. Poprvé v postsovětské éře tak využil ústavního práva, dle něhož může lotyšský prezident iniciovat referendum o rozpuštění sněmovny zcela nezávisle. Když se ale pak občané vysloví proti rozpuštění, musí odejít samotná hlava státu.

K sobotnímu hlasování se sice nedostavila nadpoloviční většina voličů; v Lotyšsku však není k příslušnému aktu takové kvorum zapotřebí. Lístek s názorem navíc vhodilo na 690 tisíc lidí, což odpovídá 44 procentům oprávněných voličů — běžné účasti u normálních voleb.

Valdis Zatlers se nicméně referenda jako prezident nedočkal — v měsíci mezi vyhlášením a jeho konáním, konkrétně 2. června, totiž poslanci zvolili novou hlavu státu: Andrise Bérziňše. Bérziňš je jako bývalý předseda lotyšské hospodářské komory a správní rady koncernu Latvenergo (lotyšské obdoby ČEZu) zosobněním všeho, co Zatlers kritizoval. Přesto slíbil, že bude výsledky referenda respektovat.

×