Lotyšsko počátkem týdne rozpustilo svoji Saeimu — 100členný jednokomorový parlament. Stalo se tak na základě výsledku sobotního referenda. To inicioval v květnu prezident Valdis Zatlers poté, co těsná většina poslanců odmítla svolit k domovní prohlídce svého kolegy Ainárse Šleserse podezřelého z korupce. Pro rozpuštění sněmovny se vyslovilo na 94 procent zúčastněných voličů.

Země se nyní připravuje na předčasné volby, jež mají proběhnout 17. září. Parlament se do té doby může sejít jen na prezidentovo přání a probírat jenom ta témata či zákony, které prezident určí.

Zatlers odůvodnil svůj krok přílišným propojením současných parlamentních stran s velkopodnikatelskými kruhy (místními oligarchy, kmotry) a v širším smyslu též nutností bránit demokracii. Poprvé v postsovětské éře tak využil ústavního práva, dle něhož může lotyšský prezident iniciovat referendum o rozpuštění sněmovny zcela nezávisle. Když se ale pak občané vysloví proti rozpuštění, musí odejít samotná hlava státu.

K sobotnímu hlasování se sice nedostavila nadpoloviční většina voličů; v Lotyšsku však není k příslušnému aktu takové kvorum zapotřebí. Lístek s názorem navíc vhodilo na 690 tisíc lidí, což odpovídá 44 procentům oprávněných voličů — běžné účasti u normálních voleb.

Valdis Zatlers se nicméně referenda jako prezident nedočkal — v měsíci mezi vyhlášením a jeho konáním, konkrétně 2. června, totiž poslanci zvolili novou hlavu státu: Andrise Bérziňše. Bérziňš je jako bývalý předseda lotyšské hospodářské komory a správní rady koncernu Latvenergo (lotyšské obdoby ČEZu) zosobněním všeho, co Zatlers kritizoval. Přesto slíbil, že bude výsledky referenda respektovat.

Složité pozadí

Renomovaná anglojazyčná média událost příliš nezaujala, čile se o ní však debatuje na internetu. Dle jedné skupiny diskutujících jde o výborný příklad uplatnění přímé demokracie a Valdis Zatlers je pro ně jakýmsi průkopníkem. V Lotyšsku existuje velké množství stran, které se kvůli pětiprocentnímu prahu pro vstup do parlamentu sdružují do širších koalic. Ve většině takovýchto seskupení je přitom alespoň jedna strana, která je pod přímou či nepřímou kontrolou některého z kmotrů. Nezřídka se pak stane, že se názorem oligarchy na to či ono řídí celá koalice.

Typickým příkladem takového loutkáře je právě Ainárs Šlesers. Čtyřicetiletý předseda nepatrného slepence křesťanskodemokratických a liberálních uskupení s názvem Lotyšská první strana/Lotyšská cesta (LPP/LC) se ve sněmovně opíral oficiálně jen o tři poslance. Přesto si — jako jeden z nejbohatších lidí země — dokázal získat funkci parlamentního místopředsedy a značně ovlivňovat zákonotvorný proces.

Situaci navíc komplikuje i fakt, že větší část oligarchů pochází z ruské či ukrajinské menšiny, jež tvoří třetinu lotyšské populace. Zejména v očích prozápadní elity, jejímž zástupcem je i Valdis Zatlers, jsou tito vnímáni nejenom jako šedé eminence, ale též jako nastrčení agenti Kremlu.

Jiní z internetových komentátorů ovšem upozorňují, že věc není tak černobílá. Bývalý prezident Zatlers založil krátce po iniciaci referenda vlastní (Reformní) stranu, s kterou chce nyní v předčasných volbách prorazit. Svůj krok také podle všech indicií předjednal s premiérem Valdisem Dombrovskisem a je pravděpodobné, že právě Zatlersova Reformní strana a Dombrovskisovi neokonzervativci (z tzv. Strany nového věku) se po předčasných volbách chystají vládnout společně.

Faktor krize

V debatách k tématu se pak ještě často připomíná třetí rovina problému — možné odvádění pozornosti od hospodářsko-sociálních potíží k protikorupční rétorice.

Lotyšsko po roce 2008 těžce zasáhla světová finanční krize. Vláda si musela půjčit od Mezinárodního měnového fondu a přijmout jeho podmínky. V důsledku se pak HDP propadlo o 24 procent, důchody byly sníženy o desetinu a platy ve veřejném sektoru v průměru o dvakrát tolik. Nezaměstnaná byla minulý rok téměř čtvrtina práceschopného obyvatelstva.

V říjnu 2010 ještě volby vyhrála pravicová koalice, před vyhlášením referenda ale již důvěru Lotyšů neměla. Obhájci poslední z výkladových rovin tak upozorňují, že právě ostrý protikorupční kurs mohla pravice vnímat jako poslední naději, jak znovu upevnit postavení.

Další informace:

The Baltic Times Latvians vote to dissolve parliament

Deutsche Welle Latvia votes to dissolve parliament in a bid to clean up politics

Reuters Latvian president moves to dissolve parliament in corruption row