V letošním červnovém čísle německého časopisu Bläter für deutsche und internationale Politik, které je věnováno filosofu Jürgenu Habermasovi u příležitosti jeho 80. narozenin, připomíná jeden z jeho žáků, Claus Offe, Habermasův dialog se sociologem Niklasem Luhmannem, ve kterém šlo o možnost řídit politicky moderní společnost. Luhmann tvrdil: „Moderní společnosti …nemohou samy na sebe záměrně působit politickými prostředky. K tomu jim chybí dostatečné vědomosti o nich samých a/nebo odpovídající řídicí schopnost.“ Před dvaceti lety mohlo platit Offeho zjištění, které v této souvislosti uvádí:

„Možná, že se dá říci, že při vší plnosti státní moci byla hlavním problémem státního socialismu chybějící schopnost sebepozorování; místo toho se věnoval zavádějící praxi špiclování osob, zatímco nebyl schopen vlastního monitorování prostředky racionálního účetnictví, nemluvě už vůbec o prostředcích svobodné publicistiky a vědeckého bádání. Pak by defekt západních kapitalismů byl zrcadlově obráceného druhu: potenciálně o sobě vědí všechno, ale nemají politické zdroje moci, kterými by samy na sebe mohly působit.“