Vážných proporcí nabývá vlekoucí se spor demokratů s republikány o to, zda a za jakých podmínek povolit Obamově administrativě další zadlužování. Doposud platný strop pro výši státního dluhu — 14,3 bilionu dolarů (243 bilionů korun) — byl překročen již 16. května. Kabinet od té doby čerpá peníze ze zvláštních rezerv, ty ale vystačí jen do 2. srpna. Pokud by do té doby poslanci a senátoři limit nezvýšili, nastane v USA takzvaný default — neschopnost vlády splácet své závazky.

Podle agenturních komentářů by default v USA znamenal nejen ohrožení výplat mezd státním zaměstnancům či žoldu vojákům v aktivní službě, ale především konec dosavadního fungování globální ekonomiky. To je založeno z velké části na důvěře, že dlužníci svoje dluhy v rámci systému uhradí. A kdyby se tato důvěra zklamala právě u Spojených států — nejsilnější ekonomiky a zároveň (spolu s Japonskem) největšího dlužníka vůbec — propukla by na mezinárodních trzích ohromná panika.

Přední ekonomové, ratingové agentury i analytikové fianančních trhů pouštějí z těchto důvodů do médií čím dál víc varovných prohlášení. Debata v USA samotných ale zůstává stále bez výsledku.

Detaily z vyjednávání

Demokraté žádají po republikánech, jejichž fiskálně-konzervativní křídlo ovládá od zimy Sněmovnu reprezentantů, kompromisní ujednání. Jeho kostra je v zásadě dohodnuta už dlouho — poslanci zvýší dluhový strop a vláda se naopak zaručí, že stejnou částku vrátí do rozpočtů reformami. Spor se však točí okolo toho, jak budou tyto reformy vypadat.

Demokraté a Obama navrhují plán na deset let dopředu, který počítá jak se sociálními škrty, tak zvyšováním daní (resp. rušením daňových úlev pro bohaté a posilováním progrese). Republikáni upřednostňují okamžité škrty (naposledy se mluvilo o úspoře 2,4 bilionu) a s daněmi hýbat nechtějí.