Američtí poslanci se stále přou o dluhový strop, nervozita roste

Petr Jedlička

Vládě Spojených států dojdou 2. srpna peníze na výplaty mezd a provozních výdajů. Už od jara tak žádá Kongres o svolení vydat další dluhopisy. Republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů si ale klade jen těžko splnitelné podmínky.

Vážných proporcí nabývá vlekoucí se spor demokratů s republikány o to, zda a za jakých podmínek povolit Obamově administrativě další zadlužování. Doposud platný strop pro výši státního dluhu — 14,3 bilionu dolarů (243 bilionů korun) — byl překročen již 16. května. Kabinet od té doby čerpá peníze ze zvláštních rezerv, ty ale vystačí jen do 2. srpna. Pokud by do té doby poslanci a senátoři limit nezvýšili, nastane v USA takzvaný default — neschopnost vlády splácet své závazky.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Podle agenturních komentářů by default v USA znamenal nejen ohrožení výplat mezd státním zaměstnancům či žoldu vojákům v aktivní službě, ale především konec dosavadního fungování globální ekonomiky. To je založeno z velké části na důvěře, že dlužníci svoje dluhy v rámci systému uhradí. A kdyby se tato důvěra zklamala právě u Spojených států — nejsilnější ekonomiky a zároveň (spolu s Japonskem) největšího dlužníka vůbec — propukla by na mezinárodních trzích ohromná panika.

Přední ekonomové, ratingové agentury i analytikové fianančních trhů pouštějí z těchto důvodů do médií čím dál víc varovných prohlášení. Debata v USA samotných ale zůstává stále bez výsledku.

Detaily z vyjednávání

Demokraté žádají po republikánech, jejichž fiskálně-konzervativní křídlo ovládá od zimy Sněmovnu reprezentantů, kompromisní ujednání. Jeho kostra je v zásadě dohodnuta už dlouho — poslanci zvýší dluhový strop a vláda se naopak zaručí, že stejnou částku vrátí do rozpočtů reformami. Spor se však točí okolo toho, jak budou tyto reformy vypadat.

Demokraté a Obama navrhují plán na deset let dopředu, který počítá jak se sociálními škrty, tak zvyšováním daní (resp. rušením daňových úlev pro bohaté a posilováním progrese). Republikáni upřednostňují okamžité škrty (naposledy se mluvilo o úspoře 2,4 bilionu) a s daněmi hýbat nechtějí.

Mezi oběma stranami proběhlo již pět schůzek. Z té poslední — v noci ze středy na čtvrtek — přitom Obama odešel předčasně, neboť mu podle agenturních zdrojů došla trpělivost.

Dle páteční zprávy BBC se bude nyní intenzivně jednat po celý víkend a případně i déle. Obama stanovil jako nejzazší limit pro dohodu 22. červen, protože případně dojednané kompromisy je třeba vtělit do nového rozpočtu. Fiskální rok v USA začíná v září.

Věc ovšem dále komplikují blížící se prezidentské volby. Ty sice proběhnou až za šestnáct měsíců; kampaň před primárkami, z nichž vzejde republikánský kandidát, je ale v plném proudu a nikdo z uchazečů (a jejich poslaneckých spojenců) nechce demokratům ustoupit jako první.

Co bude dál?

Navzdory rostoucímu napětí a nejrůznějším hrozbám je podle znalců velice nepravděpodobné, že by se američtí politikové nakonec nějak nedohodli. Vládnoucí demokraté jsou jednak ochotni ustoupit velmi daleko (poslední z Obamových kompromisních návrhů počítal také s desetiletou úsporou čtyř bilionů dolarů převážně ze škrtů v sociálním pojištění a dávkám pro chudé, což je v přímém rozporu s prezidentovým programem z roku 2008) a jednak se mohou prozatím opírat o veřejné mínění. Výzkumníci z Quinnipiac University v tomto týdnu zjistili, že v případě krachu jednání by prezidenta vinilo pouhých 34 procent Američanů; 48 procent by naopak dávalo vinu republikánům.

Kdyby pak vyjednávání přeci jen selhalo, je tu i nouzová alternativa: mluvčí Obamova úřadu se nechali ve čtvrtek slyšet, že když se nepodaří dospět k dohodě na reformách do 22. července, prezident jednání ukončí. Ve zbylém čase se potom prý zmocněnci vlády zaměří na to, jak default odvrátit stůj co stůj, bez velkých kompromisních dohod.

I když se ale default podaří odvrátit, stále zde zůstanou neřešené příčiny současného stavu — v případě USA především enormní předlužení. Rekordních 14,6 bilionu dolarů, na něž dluh Spojených států letos vzroste, představuje ji téměř 100 procent ročního HDP země. Obě strany mají dnes v zásadě jenom strategie, jak snižovat rozpočtové schodky. S dluhem jako takovým si příliš rady nevědí.

Spojené státy se kontinuálně zadlužují od osmdesátých let. Tempo zadlužování se přitom výrazně zrychlilo po nástupu George W. Bushe. V roce 1980 činil dluh země přibližně 3 biliony dolarů v dnešním kurzu (900 miliard v tehdejším). Při nástupu George W. Bushe do úřadu to byly přibližně 7 bilionu a po jeho odchodu 10,6. Od roku 2001 došlo ke zvýšení dluhového stropu desetkrát.

Dluh České republiky činí dnes — pro srovnání — 83 miliard dolarů (1,4 bilionu korun). To odpovídá asi 40 procentům českého HDP.

Další informace:

Financial Times IMF warns US of global debt ‘shock’

The Guardian US debt standoff threatens to turn crisis into catastrophe

BBC News US debt talks deadlock drags on

BBC News Is the US in denial over its $14tn debt?

AFP Obama to congress: 'Decision time' on US debt

    Diskuse