Čtenář zajímající se o dění v USA si jistě povšiml, že se uchazeči o prezidentskou nominací Republikánské strany střetli již v druhé televizní debatě. Stalo se tak v noci ze 13. na 14. června v sále manchesterské Saint Anselm College, státě New Hapmshire. Komentátoři New York Times hodnotí debatu jako „příliš obecnou“, autoři Guardianu jako „děsivě nudou“ a lidé z Alternetu jako „ples příšer“. Přesto ji nelze pominout. Na rozdíl od první diskuse (květnové, v Jižní Karolíně) se totiž druhé zúčastnili politikové ze všech názorových proudů ve straně. A také na rozdíl od minulé přinesla tato jasné průsečíky v programu, jež budou pro profil Obamova soupeře ve vlastních prezidentských volbách určující.

Pozvání CNN přijalo celkem sedm uchazečů: bývalý senátor za stát Pensylvánie Rick Santorum, který se ze zúčastněných nejzřetelněji hlásí k obnově vojenko-politického vlivu ve světě; minnesotská poslankyně Michele Bachmannová, jež zastupuje moralistní křídlo ultrakonzervativního hnutí Tea Party; bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, jenž patřil k tvůrcům republikánské politiky za éry Billa Clintona; bývalý guvernér státu Massachusetts Mitt Romney, který je považován za kandidáta středního proudu a velkého businessu; moderně se profilující nekonzervativec a bývalý guvernér Minnesoty Tim Pawlenty; známý libertarián, obhájce izolacionistické politiky a texaský poslanec Ron Paul a Herman Cain — bývalý ředitel úspěšné firmy Godfather's Pizza (Kmorova pizza), jenž nikdy nezastával vysokou politickou funkci a který se profiluje jako klasický selfmademan z lidu, ač se mu o kampaň starají lidé Davida Kocha, majitele jednoho z největších energetických koncernů v USA.

Debata sestávala z odpovědí na otázky pokládané jednotlivým politikům adresně. Na odpověď měl kandidát vždy jen minutu, nebo půl. Tento formát prakticky vyloučil, aby se politikové vymezovali vzájemně vůči sobě; rozdíly byly přesto zřetelné.

Čtveřice Bachmannová, Paul, Gingrich a Cain se za své menšinové postoje ve straně rozhodně nestyděla. Minnesotská poslankyně se přihlásila k názoru 100 % Pro Life, který upírá právo na potrat i ženám znásilněným či porodem vážně ohroženým na zdraví; texaský veterán zase vyzval k ukončení boje s Al-Káidou a návrat všech vojáků ze zahraničí domů. Newt Gingrich se blýskl tvrzením, že by potíže s ilegální imigrací řešil přesunem poloviny zaměstnanců ministerstva vnitřní bezpečnosti z Washingtonu do pohraničních oblastí, nebo výrokem, že kdyby poskytl stát všechny peníze, co dává NASA, soukromému sektoru, měly by USA nyní již základnu na Měsíci a tři vesmírné stanice. Herman Cain podobně zase zazářil s návrhy na úplné zrušení daně z kapitálového zisku, nebo okopírování chilského důchodového systému.

S vítězstvím těchto čtyř se nicméně nepočítá a komentátoři se pouze přou, zdali kandidují jen kvůli zviditelnění, anebo i finančním důvodům, případně zda mají jiné politické ambice. Za outsidera je považován také méně výrazný Rick Santorum, který vyslovil pro našince poněkud úsměvný soud, že zahraniční politika současné administrativy vyvolala v zemích tradičních amerických spojenců silný pocit zrady, jmenovitě pak u Izraeců, Kolumbijců, Poláků a Čechů.

U těchto krajně vyhraněných kandidátů jsou daleko víc než nejrůznější kuriozity důležité ty postoje, v nichž se shodují jak vzájemně, tak s uchazeči, jimž se reálná naděje na úspěch přiznává: Timem Pawlentym a Mittem Romneym. Soudě dle debaty jde především o žádoucí přístup k ekonomice a sociální politice a o názor na optimální rozdělení kompetencí mezi federálními úřady a institucemi na úrovni států.