Barack Obama získal konečně protikandidáta, který má reálnou šanci ho porazit v příštích prezidentských volbách — Mitta Romneyho. Ukazují to výsledky aktuálních průzkumů. Podle důsledného šetření pro americkou televizi ABC a deník Washington Post by pro bývalého guvernéra státu Massachusetts v případnému duelu hlasovalo 49 procent registrovaných voličů. Obamu by jich podpořily o dvě procenta méně. Mezi řadovými Američany se přitom oba politici těší přibližně stejné přízni — 47 procent.

Výsledky průzkumu pro ABC a Washington Post byly zveřejněny v úterý. O den později publikoval svá zjištění Výzkumný institut při Quinnipiac University, podle kterého by Obama Romneyho porazit v poměru 47 ku 41 procentům. Romneyho zisk by byl nicméně stále o výrazně větší než u všech ostatních.

Druhým neoblíbenějším z Obamových vyzyvatelů je bývalá guvernérka Aljašky Sarah Palinová. Ta kandidaturu dosud oficiálně nevyhlásila, v posledních týdnech však jezdí po celých USA a snaží se zviditelnit.

Za Palinovou se v průzkumech umístili velkopodnikatel a dříve vysoký úředník v kansaské centrální bance Herman Cain, bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, známý poslanec za stát Texas Ron Paul, poslankyně z Minesoty Michele Bachmannová, bývalý guvernér téhož státu Tim Pawlenty a bývalý senátor z Pensilvánie Rick Santorum.

Jak Romney, tak všichni ostatní musí však nejdříve získat prezidentskou nominaci svojí, to jest Republikánské strany. O té se rozhodne v republikánských primárkách, které se tradičně konají na jaře před vlastními volbami — tedy příští rok.

V Demokratické straně je zatím jediným vážným kandidátem Barack Obama, a tak je pravděpodobné, že demokratické primárky de facto neproběhnou.

Kampaň a náboženství

Kampaň před volbou prezidenta Spojených států tvoří tradičně čtyři přibližně půlroční fáze. Každá z nich má odlišnou náplň a předpokládá jinou taktiku.

Nyní probíhá první fáze. V té nejdřív všichni uchazeči shromáždí základní prostředky na kampaň, poté oficiálně ohlásí úmysl kandidovat a opět pokračují ve sběru prostředků. Zároveň je v této fázi potřeba sestavit kampaňový štáb a promyslet základní postupy.

Výhodu mají teď již všeobecně známý kandidáti a také uchazeči zkušení. Těmi jak Obama, tak Romney jsou, a právě z toho dnes druhý ze jmenovaných v průzkumech těží.

Romney se proslavil jednak původem — jeho otec George byl úspěšným guvernérem Michiganu —, jednak svým vlastním guvernérstvím ve spíše demokratickém státě (2003-2007), a jednak i zdárnou prezidentskou kampaní v letech 2007/2008. V ní získal republikánskou nominaci nakonec John McCain.

Mitt Romeny je zároveň úspěšným a velmi zámožným podnikatelem, což mu usnadňuje přístup do médií i oslovování dalších sponzorů.

Dle prognóz newyorských Timesů i britského Guardianu se nyní prominentní republikán pokusí zaujmout tématy, která dnes Američany nejvíc trápí a kterým současně rozumí — problémy ekonomické obnovy, tvorby pracovních míst a konce hospodářské recese.

Zároveň však podle komentátorů bude Romney nezbytně čelit svému největšímu politickému handicapu - náboženskému vyznání. Politik se totiž hlásí k Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, takzvaným mormonům.

Sami mormoni se považují za potomky legendární misie Izraelitů, která se měla v šestém století před naším letopočtem přeplavit na americký kontinent. Ve svém vyznání kombinují prvky protestantské a židovské věrouky. Známi jsou důrazem na manželství (které podle nich zavazuje i po smrti), rodinu (mají v průměru více dětí a více se jim též věnují) a intenzivní službu komunitě i náboženskému společenství (důraz na dobrovolnictví, tradice dávat deset procent výdělku církvi, a podobně).

Konzervativní křesťané v USA však mají mormony za kacíře. Aktuální průzkumy, na něž se odvolává AFP, ukazují, že méně přijatelný než prezident-mormon by byl pro většinu Američanů už jen prezident-ateista či prezident-muslim. A právě s tímto míněním se musí Romney vypořádat co nejdříve.

První fáze kampaně končí velkými primárkovými výjezdy do všech států a debatami, kde se uchazeči začínají ostře vymezovat proti sobě. Pak už následují vlastní primárky a nakonec střet s nominantem druhé strany.

Samotné prezidentské volby se mají tentokrát uskutečnit 6. listopadu 2012.

A co Obama?

Analytikové Guardianu i Timesů si na základě citovaných šetření dále všímají faktu, že vzestup obliby současného prezidenta, který nastal po likvidaci Usámy bin Ládina, byl pouze momentální záležitostí. Chce-li Obama uspět, musí dle odborníků příslušné nálady oživit.

Podle pozorovatelů ze zpravodajských agentur se tak snaží systematicky činit od květnového projevu ve State Departmentu, kde ohlásil změnu v americké zahraniční politice. Dalšími kroky bude stažení části kontingentu z Afghánistánu, o jehož rozsahu bude rozhodnuto v průběhu červa, a výměna ministra obrany Gatese a náčelníka sboru náčelníků štábů Mullena za demokratům více nakloněné představitele.

Faktorem, který rozhodne volby, bude nicméně dle všeho ekonomická situace. Obama ani tak nepotřebuje výrazný, jako spíš stálý hospodářský růst, a především pokles nezaměstnanosti. Průzkum pro Washington Post a ABC vedle politický preferencí odhalil, že na 66 procent Američanů považuje současnou ekonomickou politiku státu na špatnou. Šest z deseti obyvatel USA se současně domnívá, že hospodářská obnova stále nezačala.

Toto budou pro Obamu hlavní výzvy nejen do nejbližších týdnů kampaně.

Další informace:

The Guardian Barack Obama suffers shock poll slump as Mitt Romney draws level

The New York Times Romney’s Primary Task: Pitching Pragmatism

AFP US voters uncomfortable with Mormon president

BBC News Is the US ready for a Mormon president?

BBC News US growth will strengthen this year, says Bernanke